Trhy v současnosti zažívají další „zlatou horečku“. Cena žlutého kovu se již více než měsíc pohybuje nad úrovní tří tisíc dolarů za troyskou unci (zhruba 66 tisíc korun), přičemž začátkem minulého týdne dokonce atakovala 3,5tisícovou hranici. Zlato tak opět potvrzuje svoji pozici bezpečného přístavu pro investory, kteří se k němu uchylují hlavně v dobách krize a ekonomické nejistoty. Tedy ve chvílích, jako je tato.
Ovšem i když poslední týdny a měsíce hrají žluté komoditě náramně do karet, je nutné podotknout, že její hodnota roste (spolu s hodnotou dalších drahých kovů) dlouhodobě. „Zlato za pět let svoji cenu více než zdvojnásobilo. Bylo to jedno z mála aktiv, které dokázalo více než překonat velmi vysokou inflaci v posledních letech. A to je také jeden z důvodů, proč jeho cena roste. Mimo jiné ji nahoru táhnou právě inflační očekávání spolu se zajištěním proti geopolitickým rizikům,“ doplňuje analytik Golde Gate Pavel Ryba.
Ochrana před krizí a inflací
Ačkoliv je všeobecně známo, že co se výnosnosti týče, zlato na akcie nestačí, historie ukazuje, že v dobách krizí akciový trh naopak značně překonává.
Jak v sedmdesátých letech, tak letech nultých na tom byl žlutý kov ve srovnání s indexem S&P 500 lépe – zatímco v prvním případě investoři zlato vnímali hlavně jako ochranu před inflací, na začátku jednadvacátého století zafungovalo hlavně coby pojistka před následky splasknutí internetové bubliny, potažmo nadcházející finanční krize. No a nyní by se historie mohla opakovat.
Z dat společnosti FactSet, na něž se odkazuje list The Wall Street Journal, totiž vyplývá, že investice do zlata se v této dekádě zhodnotily zatím o 113 procent, kdežto v případě uvedeného indexu, který je považován za jeden ze tří nejdůležitějších akciových indexů na světě, byl výnos investorů (včetně dividend) „jen“ 78procentní.
Kromě výše popsaného nicméně historie poukazuje minimálně na ještě jednu zajímavost. A sice na fakt, že nedlouho po nástupu každé nové zlaté horečky začíná poměrně značně zhodnocovat i další cenný kov – stříbro. Tedy jinými slovy, kdo nestačil zavčas nasednout na aktuální zlatou vlnu, nemusí tolik zoufat. Další zajímavou investiční příležitost by mohl naskytnout právě kov s chemickou značkou Ag.
Kov dvojí povahy
Ačkoliv růst ceny stříbra za zlatem obecně zaostává, faktem je, že za poslední rok přidalo na své hodnotě celých 23 procent. Tím značně překonalo šestiprocentní výnos S&P 500.
„Pokud jde o stříbro, pak u něj skutečně krátkodobě vidím větší potenciál,“ říká hlavní ekonom Investika investiční společnosti Vít Hradil. „Poměr mezi cenou zlata a stříbra je nyní na historické poměry nezvykle vychýlen ve prospěch zlata, ačkoliv fundamentálně se mezi nimi nic zásadního nezměnilo. Lze si tedy představit, že zde bude existovat tendence k opětovnému sblížení, což může proběhnout jak zlevněním zlata, tak i zdražením stříbra. Osobně se kloním ke kombinaci obou možností, tedy že cena zlata bude mírně klesat, zatímco stříbra mírně růst, přičemž celkem by mělo jít o pohyb o zhruba 10 procent,“ míní.
Že má stříbro dostatek místa pro další zhodnocování, věří i hlavní ekonom společnost Argos Capital Kryštof Míšek. I on zdůrazňuje fakt, že jeho cena je v poměru ke zlatu stále pod historickým průměrem: „Aktuálně se nachází na úrovni 33 dolarů za troyskou unci (724 korun) a letos si už připsalo desetiprocentní růst. Na druhou stranu hrozba snížení poptávky v průmyslu, například v Číně, která trpí cly a deflací, může jeho růst limitovat.“
Tím Míšek naráží na skutečnost, že stříbro je kovem takzvané dvojí povahy, tedy že plní nejenom funkci uchovatele hodnoty, ale zároveň nachází i mnohem širší využití právě ve zmíněném průmyslu. Konkrétně je stříbro nezastupitelné třeba v elektronice či při výrobě solárních panelů, a proto má i větší tendenci reagovat na současnou ekonomickou situaci.
Stabilizátory portfolia
Pakliže by se nakonec podařilo v rámci současných obchodních válek mezi USA a dalšími zeměmi dosáhnout dohody, mohlo by stříbro dále posilovat. Americké banky jako Citigroup či J.P. Morgan jeho cenu pro letošní rok cílí na úroveň 40 dolarů (870 korun), což by znamenalo nárůst o dodatečných 25 procent. „Kov rovněž těží z energetických změn ve světě. Stále častější využívání stříbra v různých průmyslových odvětvích, zejména v zelených technologiích, by mělo být významným faktorem růstu poptávky,“ dodává Míšek.
Dle Hradila by investoři měli mít ideálně ve svém portfoliu zastoupeny oba kovy najednou. Jak na zlato, tak na stříbro v současnosti nahlíží jako na velmi solidní investici do budoucna. „Oba kovy nejsou a nebudou příliš vhodné pro krátkodobé spekulace ve snaze vydělat velké peníze, ale dobře fungují jako stabilizátory portfolia, které na dlouhodobém horizontu téměř jistě přinesou zhodnocení a ochranu před inflací s relativně nízkou mírou rizika,“ uzavírá Hradil.
