Milionáři po celém světě stále častěji přesidlují do evropských měst. Podle zprávy realitní a poradenské společnost Knight Frank zvažuje stěhování do zahraničí 83 procent jedinců se jměním vyšším než milion dolarů. Evropský městský život je láká kvůli kulturním a ekonomickým příležitostem. Pouze 17 procent dotazovaných dává přednost venkovu, kde si cení přírodního prostředí a klidnějšího životního tempa.
Knight Frank provedl průzkum mezi 700 movitými osobami z 11 různých zemí, včetně Velké Británie a USA. Společnost zjišťovala atraktivitu evropských měst a rekreačních oblastí, přičemž výsledky byly hodnoceny na základě takzvaného Evropského monitoru životního stylu. Ten posuzoval pět klíčových faktorů: ekonomiku, kvalitu života, životní prostředí, infrastrukturu i mobilitu a lidský kapitál.
Na prvním místě žebříčku se umístila Paříž, která vynikla v kategoriích, jako je ekonomika a lidský kapitál – ty zahrnují například univerzity, sídla korporací a kulturní investice. Naopak Londýn, jenž je často považován za centrum bohatých, se nedostal ani mezi prvních pět měst. Místo toho skončil až sedmý. Druhou nejvyhledávanější lokací se stal Berlín a hned po něm Barcelona. Jako čtvrtá se umístila Vídeň a jako poslední se do první pětky vtěsnal Madrid.
Bezpečnost i daňové příležitosti
Zpráva také uvádí, že podle společnosti Henley & Partners, která sleduje migrační trendy, plánuje v roce 2024 stěhování napříč zeměmi rekordních 128 tisíc milionářů. Ještě loni jich přitom bylo o osm tisíc méně. Téměř pětina jedinců, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů, hodlá dokonce získat druhý pas nebo občanství jiného státu.
Hlavními prioritami milionářů při změně lokality jsou bezpečnost a soukromí, roli při rozhodování hrají také podmínky týkající se zaměstnání, daní a vzdělání. Preference se přitom odvíjí podle věku. Zatímco generace Z a mileniálové upřednostňují zaměstnání, starší generace kladou větší důraz na daňové otázky.
„Bezpečnost a daňové záležitosti jsou pro bohaté jedince při stěhování důležitější než otázky víz. S rostoucí geopolitickou nestabilitou a výzvami ohledně soukromí v digitálním věku není tato preference překvapivá,“ píše se ve zprávě.
Podle Kate Everett-Allenové, vedoucí evropského výzkumu rezidenčního trhu společnosti Knight Frank, vedou movité jednotlivce k přesunům do příznivějších jurisdikcí také geopolitické napětí a změny v politice. „Jak rychle mohou bohatí reagovat na finanční rizika, ukázal překotný odliv 1,5 miliardy švýcarských franků z Credit Suisse na konci roku 2022,“ komentuje pro CNBC.
Ze Spojeného království bohatí mizí
Na migraci milionářů poukazovali v Henley & Partners už dříve. Například v souvislosti se Spojeným královstvím, které bylo mezi bohatými velice oblíbené. Letos ho však opustí zhruba 9500 movitých, tedy o 4200 více než v předchozím roce. V letech 2017 až 2023 pak v souvislosti s Brexitem odešlo celkem 16 500 movitých osob.
Hlavním důvodem exodu bylo zrušení daňového statusu „non-dom“, jenž dříve umožňoval cizincům neplatit daně ze svých mezinárodních příjmů – což bylo zvláště oblíbené právě mezi miliardáři. Mezi další důvody patří možné zvýšení školného na soukromých školách a vysoké daně z nemovitostí.
Podle zprávy UBS Global Wealth Report by tyto změny mohly ve Velké Británii způsobit pokles milionářské populace i do budoucnosti. Konkrétně by tam v roce 2028 mohlo žít 2,5 milionu bohatých, tedy o půl milionu méně než v minulém roce.
