Spojené státy si po desetiletí udržovaly pověst světového magnetu pro špičkové vědce, inženýry a inovátory ze všech koutů planety. Nejlepším příkladem budiž nejslavnější americký přistěhovalecký vědec Albert Einstein. Tato výjimečná pozice je však nyní v ohrožení a vznikající vakuum se snaží rychle zaplnit ambiciózní konkurenti z Evropy i Asie. V sázce přitom není jen prestiž, nýbrž i budoucí technologická a ekonomická převaha.
Americká velmoc čelí rostoucímu riziku, že přijde o svoji dlouholetou konkurenční výhodu. Od konce druhé světové války pomáhalo federální financování tamním firmám dominovat v mnoha oborech, což přinášelo nemalé ekonomické zisky pro celou zemi. To se ale nyní rychle mění.
Dramatické škrty ve financování výzkumu a vývoje a zpřísnění imigračních pravidel mohou pozici USA jako globálního lídra vědy, technologií a podnikání výrazně oslabit. A zatímco Washington utahuje kohoutky a staví těmto lidem administrativní překážky, zbytek světa hledá cestu, jak současný „únik mozků“ přetavit ve vlastní zisky.
Vědci balí kufry
Průzkum časopisu Nature z letošního března mezi více než 1 600 vědci ukázal, že tři čtvrtiny z nich uvažují o odchodu z USA. A důvod je zřejmý – nepřátelský postoj administrativy prezidenta Donalda Trumpa k vědě i samotným výzkumníkům. Konkrétní kroky nynější vlády mají zásadní dopady již nyní. Ruší se granty v řádu desítek miliard a omezují se možnosti, jak mohou vědci s penězi nakládat.
Přitom schopnost USA udržet si vysoce kvalifikované lidi, kteří získali v zemi nákladné vzdělání, byla dosud klíčová pro jejich prvenství v oblasti inovací. „Ve hře je naše pozice celosvětového majáku pro brilantní mozky,“ cituje The Wall Street Journal nositelku Nobelovy ceny z roku 2018 a profesorku chemického inženýrství na Kalifornském technologickém institutu (Caltech) Frances Arnoldovou. Už nyní zůstává v USA dlouhodobě jen asi 40 procent zahraničních studentů, kteří zde získají titul, a kroky současné vlády tuto situaci podle Arnoldové jen a jen zhoršují.
Analýza ekonomů z American University na to konto dodává, že kvůli odlivu dotčených lidí může tratit celá ekonomika. Snížení veřejných výdajů na výzkum a vývoj o čtvrtinu by totiž vedlo k poklesu tamního HDP o 3,8 procenta ročně, což je srovnatelné s dopady krize v letech 2007 až 2009.
Masivní škrty a imigrační omezení
Vládním škrtům čelí mnoho agentur a institucí, přičemž situaci ještě zhoršil nový daňový zákon, který Trump podepsal 4. července, kdy v USA slaví Den nezávislosti. Například Národní institut zdraví ztratil již od května 40 procent rozpočtu. O polovinu prostředků přišla také Národní vědecká nadace, což znamená konec podpory pro téměř 80 procent začínajících výzkumníků, které tato organizace obvykle podporuje. A takto by výčet mohl pokračovat.
Opačně to ale vidí Trumpův vědecký poradce Michael Kratsios, podle něhož by škrty měly být „okamžikem prozření“ pro vědeckou komunitu, která prý od roku 1980 přináší „klesající návratnost“ na federální investice. „Politické předsudky nahradily životně důležité hledání pravdy,“ dodává.
Zároveň s poklesem podpory zpřísňují USA imigrační politiku, která ztěžuje příchod kvalifikovaných pracovníků, nebo jim jej dokonce zapovídá. Paradoxem přitom je, že řada tamních společností, včetně gigantů jako Google, Amazon či Moderna, byla založena právě přistěhovalci nebo jejich dětmi. Stejně jako téměř polovina dalších firem z žebříčku Fortune 500.
Zahraniční konkurence
Jak již bylo zmíněno, o využití nastalé situace usiluje mnoho zemí světa, a to třeba i během mezinárodních konferencí a setkání. Jmenovitě jde například o Německo, které láká na „mezinárodní a vstřícné“ prostředí pro vědu i byznys. Podobné programy ale běží i v Kanadě, Velké Británii, Číně a v dalších státech, včetně České republiky.
A přizpůsobují se rovněž technologické firmy, které zatímco dříve lákaly talenty z celého světa do USA, nyní raději raději otevírají kanceláře všude tam, kde se tito lidé nacházejí. Například největší samostatná kancelář Amazonu není v Seattlu, kde má firma jedno ze svých sídel, nýbrž v indickém Hajdarábádu, odkud dnes vzdáleně pracují tisíce inženýrů bez nutnosti čelit složitému americkému imigračnímu systému. Nový kampus v Indii aktuálně staví také Microsoft, zatímco Nvidia nedávno oznámila plány na výstavbu výzkumného centra v Šanghaji. Svoji přítomnost v Asii pak poslední dobou rozšiřuje taktéž Google.
Co vše výše uvedené znamená pro USA jako takové? Dle Arnoldové nic pozitivního. „Mnoho velkých firem nebude schopných najít vědecké pracovníky, nebudou vznikat startupy a nebudeme mít ani lidi, kteří by učili další generaci, ani ty, kteří by radili vládě a bezpečnostním složkám,“ predikuje.
