SRANDA MUSÍ BEJT

Špidla šetřit nechce, Klaus si myslí, že to je žert

Předseda ČSSD Vladimír Špidla jednoznačně vzkázal šéfovi ODS Václavu Klausovi, že požadavky na snižování deficitu veřejných financí pomocí úsporných opatření jsou pro jeho stranu nepřijatelné. Vyplývá to zřetelně z dokumentu Transformace veřejných financí, který ČSSD minulý týden předala svému smluvně opozičnímu partnerovi. Zpracování tohoto dokumentu je úkolem z dodatků k opoziční smlouvě. Deklarovaným cílem bylo stabilizovat veřejné finance, které se pomalu vymykají kontrole.
Václav Klaus se celkem oprávněně podivoval, co to vlastně dostal, zda nejde o záměnu obálek, nebo hloupý žert. Dokonce i ministerstvo financí ústy svého mluvčího Libora Vacka prohlásilo, že jde patrně o nějakou pracovní verzi, protože úřad dosud koncepci reformy veřejných financí nedokončil. Špidlova obálka však přesto vypovídá o názorech vládní strany na požadavky nejen ODS, ale i dalších opozičních stran, mezinárodních institucí i většiny českých ekonomů.

Předseda škrtat nechce.
Na straně 14 dokumentu Transformace veřejných financí se zcela jasně říká: „V první fázi fiskální konsolidace se bude jednat spíše o realokaci stávajících zdrojů na základě přehodnocení jednotlivých výdajových programů, nikoli o přímou redukci výdajové strany veřejných rozpočtů. Jak si to Špidla představuje, lze usuzovat z jeho zprávy pro ÚVV ČSSD, který se má sejít na konci června. V textu, který přinesl deník Právo, se konstatuje, že sociální demokracie musí zajistit, aby dosažený růst ekonomiky pocítily na vlastní kůži co nejširší vrstvy občanů. Je pravděpodobné, že vláda bude od podzimních měsíců velmi nakloněna k utrácení. Toho mohou využít tradiční nátlakové skupiny ke zvyšování požadavků na růst mezd. Tradičně se bude vyjednávat o platech v rozpočtové sféře a v některých státem kontrolovaných podnicích, zejména na železnici.
Se skutečnou konsolidací veřejných financí vláda a ČSSD zjevně počítají až v roce 2004, kdy by měl deficit (podle zveřejněných střednědobých výhledů) prudce klesat, především prostřednictvím prudkého růstu výnosu daní. V letech 2003 a 2004 by se měly daňové výnosy zvýšit o sedmdesát miliard korun. Je otázkou, zda takový nárůst je reálný bez výrazných změn daní. Špidlův dokument přitom v daňové oblasti nenavrhuje žádné převratné změny kromě reformy daně z nemovitostí a místních poplatků. Definitivně Špidla nepočítá se zvyšováním sociálního a zdravotního pojistného, protože v příslušné kapitole se tvrdí, že se nebude zvyšovat daňové zatížení práce.

Vztahy se vyostřují.
Dokument je v tomto poněkud v rozporu s dosavadními střednědobými výhledy a patrně výrazně podceňuje budoucí deficity. Například v Předvstupním ekonomickém programu vláda v rámci úsporných opatření na výdajové straně slibuje redukci mandatorních výdajů pomocí změn indexace důchodů a dávek vyplácených na základě životního minima i další úsporná opatření. Přesto nakonec vycházejí vyšší hodnoty veřejného deficitu v letech, kdy naběhne účinnost těchto opatření, tedy v letech 2003 a 2004 (viz tabulka). Na druhou stranu Špidla v porovnání s vládním Předvstupním programem počítá s větším deficitem v roce 2002. Zatímco ve vládním programu by měl dosáhnout 7,8 procenta HDP, na Klause vykouklo z obálky číslo 8,9 procenta HDP.
To samozřejmě vyostřuje vztahy mezi oběma stranami. ODS chce proto v krátké době iniciovat schůzku vedení obou stran k tomuto materiálu. Předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vlastimil Tlustý řekl ČTK: „Je to nedokonalý popis současného stavu, ale řešení neobsahuje žádné. Žel ani ODS zatím nezveřejnila žádnou koncepci snižování veřejných výdajů a je nepravděpodobné, že s nějakými konkrétními návrhy v předvolebním období sama přijde. Ušetřit v krátkodobém horizontu se totiž dá jedině razantními zásahy do vládních investic, za něž střídavě lobbují politici všech stran, a také šetřením na sociálních dávkách a důchodech, což je před volbami politická sebevražda.

Může to být i horší. Výhled však není nijak růžový. Nepřímé závazky státu za nekvalitní aktiva soustředěná převážně v Konsolidační bance činily 166 miliard korun, a to bez započítání připravených převodů aktiv zkrachovalé IPB. Kromě toho jsou před českými financemi ještě další rizika. Špidlův materiál poukazuje na rizikové státní garance, jejichž objem činil na počátku letošního roku 143 miliard korun a do prosince se zvýší o dalších 31 miliard. Na obou těchto rizikových faktorech se bezesporu podepsalo i hospodaření vlád Václava Klause. Objektivně vzato je nutné přiznat sociálním demokratům kladné body za některé kroky ke zlepšení fiskální legislativy. Nový zákon o rozpočtových pravidlech tak od letošního roku zprůhledňuje hospodaření státního rozpočtu a výrazně omezuje vládu v poskytování státních záruk a zavádí povinnost informovat o jejich rizikovosti. Poprvé vůbec byl zpracován střednědobý rozpočtový výhled. Výrazně se pokročilo při přípravě státní pokladny. Odpor k šetření je však velmi vysoký a před volbami nelze čekat zázraky. Spor mezi ODS a ČSSD je tak pouze hrou o voliče, v níž se je obě strany po letech spoluviny snaží přesvědčit, že mají o svých programech jasno a neustoupí od svých požadavku ani o krok. Do vyhlášení volebních výsledků.