O americko-maďarské společnosti DiffuseDrive jste možná ještě neslyšeli, avšak rozhodně si její jméno zapamatujte. Jedná se totiž o průkopníka v oblasti takzvané fyzické umělé inteligence (AI), který vyvinul platformu, jež dokáže firmám dodat velké objemy fotorealistického obsahu. A to navíc v řádu pouhých hodin.
K čemu že to je? Technologie tohoto startupu pomáhá řešit zásadní problém s nedostatkem kvalitních tréninkových dat, které jsou nezbytné pro vývoj autonomních systémů v civilním i obranném průmyslu. Což je naneštěstí něco, co má v dnešní geopoliticky napjaté době obrovský potenciál.
A investoři to dobře vědí a nezdráhají se podobné projekty finančně podporovat. V DiffuseDrive konkrétně nyní v rámci seedového kola získali na svůj další rozvoj 3,5 milionu dolarů, tedy zhruba 78 milionů korun. Peníze startupu poslaly investiční fondy Outlander a Presto Tech Horizons, pod kterýmžto jménem společně vystupují česká venture kapitálová firma Presto Ventures a Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.
Trh s hodnotou takřka tři biliony korun
Trh s umělou inteligencí a robotickými daty má dle loňské studie zveřejněné na webu Grand View Research potenciál dosáhnout do roku 2030 hodnoty 124 miliard dolarů (zhruba 2,8 bilionu korun). Není proto divu, že DiffuseDrive v poslední době roste doslova raketovým tempem a daří se mu oslovovat významné společnosti, které působí napříč jednotlivými odvětvími – automobilovým průmyslem počínaje, obranou a aerospace sektorem konče.
„Éra generických syntetických dat skončila. Vyřešili jsme zásadní problém: jak firmám dodat realistická, škálovatelná datová řešení v řádu hodin, ne let. Dopad a návratnost už dnes vidí i velká jména z (žebříčku) Fortune 500,“ říká Balint Pasztor, šéf zmíněného startupu, který založil spolu s Rolandem Pinterem a který oba řídí z amerického Silicon Valley.
Konkrétně umí řešení od DiffuseDrivu například vygenerovat fotorealistické snímky krajiny v jiném ročním období, než byly ve skutečnosti pořízeny, či za zcela jiných podmínek – tedy třeba za deště nebo pod sněhem, ačkoliv originály vznikly během slunného letního dne. Stejně tak si ale dokáže poradit s přemodelováním fotografií, aby vypadaly jako například po leteckém útoku nebo aby zobrazené objekty byly nahrazeny jinými, v jiném počtu nebo aby se nacházely na odlišných místech.
Cílem této technologie je zpřístupnit firmám potřebná data bez zdlouhavého modelování nebo nutnosti dodatečného snímkování v terénu. „Pokročilá generativní AI významně mění způsob, jakým se stroje rozhodují – od autonomních aut v ulicích měst až po drony na frontě. Virtuální trénink a decentralizované rozhodování jsou čím dál zásadnější. A protože automobilky musí kvůli bezpečnosti cestujících zpracovávat stále větší objemy dat, má DiffuseDrive našlápnuto k úspěchu v globálním měřítku,“ konstatuje partner fondu Presto Tech Horizons Vojta Roček s tím, že řešení americko-maďarského startupu může reálně zachraňovat lidské životy, a to jak v civilním, tak v obranném sektoru.
Aby roboti lépe viděli
Společnost DiffuseDrive vznikla teprve v roce 2023. Jí nabízená technologie znamená, že firmy trénující autonomní systémy již nadále nemusejí sbírat data v reálném světě ani spoléhat na syntetické simulace vytvořené skrze grafické nástroje, které slouží především pro vývoj videoher, nabízejí jen omezené scénáře a navíc vyžadují týdny ruční práce.
Pasztorova a Pinterova generativní AI platforma dokáže všechny výše uvedené neduhy vyřešit, a to tak, že sama analyzuje existující stav a následně precizně identifikuje chybějící data, aby pomocí vlastních difuzních modelů vygenerovala tisíce fotorealistických scén, které jsou pro lidské oko i algoritmus od reality nerozeznatelné.
„DiffuseDrive je krásnou ukázkou technologie, která může sloužit civilnímu i bezpečnostnímu využití AI. Pomůže například dronům nebo robotům lépe vidět a orientovat se v prostoru,” upřesňuje Stanislav Kuba, investiční ředitel CSG, která hodlá spolu s Presto Ventures prostřednictvím inkriminovaného fondu investovat do desítek firem zaměřených na obranné technologie až 150 milionů eur (přibližně 3,75 miliardy korun).
