Je tomu již deset let, co tým čínských výzkumníků nalezl pod hladinou Jihočínského moře masivní ložiska hydrátů metanu. Tato tuhá bílá látka, jejíž vzorky úspěšně extrahovali o další tři roky později, uvolňuje při zahřátí metan „uvězněný“ v krystalové struktuře, který po zapálení hoří. Ostatně, právě proto se pro ni vžila přezdívka „hořlavý led“.
Její nejpozoruhodnější vlastností je každopádně něco zcela jiného. A sice fakt, že během tohoto procesu uvolňuje o 50 procent méně uhlíkových emisí než uhlí, což z ní činí zajímavou alternativu k tradičním fosilním palivům. Takto získaný metan by se dal využít například v tepelných elektrárnách, stejně jako třeba v automobilové dopravě, a tudíž není divu, že se o něm někdy hovoří jako o látce mající potenciál učinit velký průlom v oblasti energetiky. Tedy alespoň té budoucí.
Dva kilometry pod vodou
Jak už to tak bývá, i hořlavý led má jeden velký háček. Navzdory výše zmíněnému je totiž metan stále skleníkový plyn, který může výrazně urychlit změnu klimatu, pokud by se uvolnil ve velkém množství. Ani to nicméně Čínu od doby, co velká ložiska v „ledu“ zachyceného plynu našla, neodrazuje od nalezení způsobu, jak jej vytěžit a následně i využít.
Podle vyjádření Eurasian Research Institute by se jí to mohlo povést během několika let. A právě z tohoto důvodu nyní asijská velmoc začíná budovat výzkumné zařízení, které umístí v Jihočínském moři v hloubce téměř dvou tisíc metrů hluboko, aby studovalo tamní ekosystém a tektonickou desku obklopující zmíněná ložiska metanu, uvádí Popular Mechanics.
Výzkumná podmořská stanice bude plnit hned několik funkcí najednou – má sloužit jako základna pro průzkum zmíněného nového zdroje energie, objevování podmořského života a nerostného bohatství. Rovněž má potenciál zvýšit geopolitickou moc Číny ve sporném námořním regionu. A pokud uspěje v těžbě energeticky bohatého „hořlavého ledu“, může to zemi posunout na pozici lídra světových energetických trhů.
Podmořská verze vesmírné stanice
Zprovoznění „hlubokomořské vesmírné stanice“, jak ji vědci pro její vzdálenou polohu nazývají, se plánuje do roku 2030, kdy by ji mělo až na jeden měsíc osídlit prvních šest výzkumníků. Konstrukce takového zařízení bude muset odolat drtivému podmořskému tlaku, který je v těchto hloubkách až 200krát vyšší než na hladině. A protože zároveň platí, že tam nepronikne ani žádné světlo, budou budoucí obyvatelé této stanice přirozeně odkázáni na přístroje pro dlouhodobou podporu života.
Aktuální plány hovoří o tom, že základna bude součástí takzvaného „čtyřrozměrného“ monitorovacího systému složeného z ponorek bez posádky, lodí a dalších observatoří na mořském dně – a také z čínského vrtného plavidla Meng-siang. Vše je přitom navrženo tak, aby bylo možné dosáhnout zemského pláště v hloubce kolem 11 kilometrů pod hladinou Jihočínského moře.
Vědci doufají, že se jim takto podaří odhalit dávné mořské klima a mikrobiální život a zároveň zlepšit monitorování tektonické desky. To by mohlo zase pomoci zkvalitnit systémy včasného varování před zemětřesením a tsunami v regionu.
Objevování mořských hlubin i nerostů
Konkrétně mají čínští vědci zbrusu novou podmořskou stanici využívat mimo jiné jako stálou monitorovací síť ke sledování pohybu metanu, ekologických dat a tektonické aktivity ve velké zóně takzvaných studených průsaků (někdy nazývaných též jako studené vývěry). Tisíce těchto zón jsou po celém světě, přičemž se jedná o místa, kde tektonická aktivita narušuje ložiska s hluboko ukrytou ropou a metanem, které pak z těchto trhlin „prosakují“ na mořské dno, kde se mísí se sedimenty nad zónou širokou několik set metrů.
Studené vývěry jsou pojmenované podle chladných plynů, jež vypouštějí. Tento konkrétní se nachází v pánvi Čchiung-tung-nan na severozápadě Jihočínského moře. Je domovem asi 600 druhů podmořských živočichů a má bohaté přírodní zdroje. Zřízení základny právě v této oblasti bude pro Čínu nejen obrovskou příležitostí ke studiu dosud neobjevených ekosystémů kolem studených průsaků, ale také k získání náskoku při výrobě energie.
A to rozhodně není vše. Dno Jihočínského moře má třikrát více cenných ložisek nerostných surovin, než se nachází v pozemních těžebních lokalitách, a to včetně minerálů, vzácných zemin, kobaltu a niklu. Ty jsou klíčové pro výrobu elektroniky, baterií a technologií využívaných k výrobě obnovitelných energií.
Záminka pro vojenské operace
Prospěch z výzkumu by mohl mít i farmaceutický obor. Čínští biofarmaceuti již studovali organické sloučeniny specifické pro korály v tamním moři a jejich mírnou toxicitu, účinnou při léčbě některých typů rakovinných buněk, nebo antibakteriální vlastnosti. A nové poznatky by je mohly posunout dál.
V neposlední řadě by základna mohla zemi poskytnout další důležitý nástroj ke kontrole námořních operací v Jihočínském moři, kde soupeří o moc několik sousedních zemí, včetně Vietnamu, Tchaj-wanu a Filipín. Pokud v této oblasti bude Peking trvale přítomen a zřídí zde podmořskou základnu, může to sloužit jako záminka k tomu, jak ospravedlnit zdejší dlouhodobé vojenské operace. Stejně tak by Čína měla i lepší možnosti dohledu při sledování plavidel jiných zemí, což by pochopitelně dále mohlo eskalovat již tak vysoké geopolitické napětí v této konkrétní části světa.
