Válka na Ukrajině trvá už více než tři roky, a ani přes deklarované úsilí nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se zatím nezdá, že by v dohledné době mohla skončit. Ruské vedení totiž zatím projevilo jen malou ochotu k jakýmkoliv jednáním s Ukrajinci – ostatně i proto se mnozí domnívají, že se vůdce Vladimir Putin možná jen snaží svůj americký protějšek takříkajíc uchlácholit.
Server CNBC pak dokonce s odkazem na některé vojenské experty hovoří o tom, že Moskva plánuje uskutečnit další letní ofenzivu, jejímž cílem bude navýšit územní zisky v jižní a východní části Ukrajiny. Pokud by byl tento krok úspěšný, mohlo by to Rusku poskytnout lepší vyjednávací pozici v případných budoucích mírových rozhovorech.
Ty přitom dříve či později přijdou, jelikož ani geograficky největší země světa si zkrátka a dobře nemůže dovolit, aby současná válka pokračovala věčně. „Moskva se bude snažit zintenzivnit útočné operace, aby během jednání vyvíjela tlak, ale tento tlak nezvládne udržovat donekonečna,“ uvedl Jack Watling, vedoucí výzkumný pracovník pro pozemní válku v britském Královském institutu ozbrojených sil (RUSI).
Dochází technika i lidé
Problémů, které brání Putinovi v mnohaletém pokračování války na Ukrajině, je celá řada. Z vojenského hlediska představuje zásadní komplikaci například fakt, že ruské zásoby armádní techniky ze sovětské éry se podle Watlinga do poloviny podzimu vyčerpají. Týká se to tanků, dělostřelectva i bojových vozidel pěchoty, v důsledku čehož začne být Moskva zcela závislá na tom, co dokáže aktuálně vyrobit. Je přitom jasné, že současná vojenská produkce aktuální armádní potřeby pokrýt nezvládá.
Dalším důležitým aspektem pak je skutečnost, že Rusko nemá na žádné větší ofenzivy dostatek vojáků, přičemž bez mobilizace je pravděpodobně nesežene. Je ale otázkou, zda k ní země přistoupí, protože tento krok by byl finančně velmi nákladný, a zároveň by mohl vzbudit odpor u nemalé části obyvatel. „Útočné operace v roce 2026 budou pravděpodobně vyžadovat další nucenou mobilizaci, což je politicky i ekonomicky velmi náročné,“ shrnul Watling.
Ekonomika rychle klesá
Ještě závažnější komplikací pro ruské vedení je zhoršující se stav tamní ekonomiky. Tu stále více ovlivňují různé faktory spojené právě s válkou na Ukrajině, jako je například vysoká inflace, která se v dubnu vyšplhala na 10,2 procenta. Dlouhodobě rostoucí ceny potravin a zboží trápí mnoho Rusů, přičemž i sám Putin už současnou situaci označil za „alarmující“.
Ruská centrální banka se snaží nevyhovující stav řešit vysokými úrokovými sazbami ve výši 21 procent. I tato instituce ale přiznává, že návrat inflace k cílové hodnotě čtyř procent bude skutečně velmi obtížný a bude vyžadovat „delší období přísné měnové politiky“.
V souvislosti s vysokou inflací dochází rovněž k výraznému poklesu ruské ekonomiky, který je dokonce tak velký, že překvapil i mnohé analytiky. „Značné zpomalení růstu ruského hrubého domácího produktu z 4,5 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku na 1,4 procenta v prvním letošním čtvrtletí je v souladu s prudkým poklesem produkce a naznačuje, že hospodářství může směřovat k mnohem tvrdšímu přistání, než jsme očekávali,“ vysvětlil Liam Peach, hlavní ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Capital Economics.
Podobně pak situaci vnímá i Alexandr Kolyandr z Centra pro analýzu evropské politiky: „Po třech letech militarizace země se ruská ekonomika ochlazuje. Tento pokles se přitom snadno může stát pádem. Špatná rozhodnutí politiků, další pokles cen ropy nebo nedbalost s inflací, a Rusko by se mohlo ocitnout v problémech.“
Příjmy z ropy a plynu budou o čtvrtinu nižší
Kromě výše zmíněného poškozují ruskou válečnou ekonomiku čím dál tím více i faktory, na něž Moskva nemá až takový vliv. Týká se to hlavně příjmů z prodeje zmíněné ropy, které omezují třeba stále přísnější sankce vůči ruské „stínové flotile“, což jsou plavidla, jež tuto surovinu nelegálně přepravují do zahraničí.
Ještě závažnější je ale pro Kreml celosvětový pokles cen černého zlata v důsledku Trumpovy globální celní politiky, která omezuje poptávku. Zatímco na začátku roku 2025 se ropa Brent obchodovala za 74,6 dolaru za barel, aktuálně je zhruba o deset dolarů levnější. I kvůli tomu ruské ministerstvo financí v dubnu uvedlo, že letošní příjmy z ropy a plynu budou ve srovnání s loňskem zhruba o čtvrtinu nižší, což se samozřejmě odrazí v možnostech země dále financovat válku na Ukrajině.
Jinými slovy, experti se shodují, že pokud současné faktory nějakou dobu vydrží, mohlo by to Putina konečně přimět k tomu, aby začal brát mírová jednání vážně. „Jestliže západní spojenci dokáží udržet úsilí o degradaci ruské ekonomiky a ukrajinské síly zabrání Rusku v dosažení hranic Doněcké oblasti do letošních Vánoc, Moskva bude čelit těžkým rozhodnutím ohledně nákladů, které je ochotna vynaložit na pokračování války. Za takových podmínek už by Rusové mohli přejít od Potěmkinových jednání k samotnému vyjednávání,“ uzavřel Watling.
