Aktuální trendy v oblasti zdravé výživy a různých bezlepkových diet neustále obohacují naše jídelníčky o další a další superpotraviny. Jednou z těch „nejnovějších“, která v poslední době značně získává na oblibě, je čirok.
Tato zemědělská rostlina z čeledi lipnicovitých je základem výživy pro více než 500 milionů lidí ve 30 zemích světa. Říká se jí velbloud rostlinné říše, neboť je suchovzdorná, což se kvůli měnícím se klimatickým podmínkám může zdát nedocenitelné. Ostatně i proto ji řada odborníků označuje ještě minimálně jedním neoficiálním názvem, a sice jako „obilninu budoucnosti“.
Nové odrůdy i boj proti škůdcům
Že jste o čiroku ještě nikdy neslyšeli? Není divu, v Česku je totiž známý relativně málo, ačkoliv se technicky vzato po pšenici, rýži, kukuřici a ječmenu jedná o pátou nejpěstovanější obilninu světa. Jeho šlechtěním se ve velkém zabývají například ve Francii, Maďarsku či Německu, u nás se mu pak věnují především odborníci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC).
„Je to nenáročná a levná plodina, kterou lze pěstovat i v našich teplejších oblastech, třeba na Hané. Je levnější alternativou k pšenici a kukuřici, snadné je i jeho využití. Šlechtí se třeba na chladuvzdornost, ranost a snížení obsahu antinutričních látek v obilkách,“ popisuje expert z týmu genové banky CARC Jiří Hermuth, jenž se podobným plodinám věnuje již 20 let.
Za tu dobu si zdejší šlechtitelé na konto připsali i řadu úspěchů. Tak například letos v březnu se jim podařilo zaregistrovat svoji novou bělozrnnou odrůdu čiroku zrnového s názvem Rufuss. Po Ruzroku je to v pořadí již druhá česká odrůda, od svého „předchůdce“ se nicméně vzhledem k vlastnostem i způsobu využití poněkud odlišuje. Hodí se jako biomasa pro energetické účely, stejně tak ale nalezne uplatnění coby strnisková meziplodina, neboť roste i v podmínkách, kdy jiné meziplodiny ani nevyklíčí, a přitom méně vytahuje vodu. Navíc umí bojovat se škůdci.
„Když čirok vysejeme a jeho mladé rostliny mulčujeme a zapravíme biomasu do ornice, dochází při dobrém načasování k omezení výskytu populace háďátek, hub i dalších půdních patogenů a škůdců. Husté a hluboké kořeny čiroků jsou také schopné vylučovat do okolního prostředí směs látek, které potlačují vývoj plevelů, odpuzují též hlodavce. Rostlina je atraktivní i jako zdroj potravy pro včely, zejména na přelomu července a srpna, kdy jsou ostatní přírodní zdroje omezené,“ doplňuje Hermuth.
Pro výživu i zdraví
Čirokové zrno je přirozeně bezlepkové, takže produkty z něj vyrobené jako mouka nebo krupice jsou vhodné pro lidi trpící celiakií. Zároveň je i zdrojem bílkovin, vlákniny, minerálů, vitaminů, má pozitivní vliv na nervový systém, metabolismus a hladinu cholesterolu. Navíc obsahuje též přírodní chemické sloučeniny, které působí jako antioxidanty, přičemž známé jsou také jeho preventivní účinky proti zánětům i několika typům rakoviny (tlusté střevo, prsa, melanom). A aby toho nebylo málo, využití nalezne i u pacientů s diabetem a s ním spojenou obezitou.
„Čirok dokáže snižovat produkci glukózy v játrech s podobným účinkem jako léky. Lipidy z něj jsou také částečně schopné zabraňovat absorpci cholesterolu z potravy a snižovat jeho hladinu v krvi i v játrech. Úpravou hladiny glukózy a cholesterolu v krvi spolu s vysokým obsahem antioxidantů může čirok chránit proti vzniku kardiovaskulárních chorob,“ přibližuje Hermuth.
Využití v potravinářství je v Česku i dalších evropských zemích nebo USA zatím omezené, avšak zájem o tuto bezlepkovou a nutričně hodnotnou obilninu dle jeho názoru roste: „Čiroková mouka sice nemá takové vlastnosti, aby se z ní samostatně dalo péct pečivo, ale lze ji přidávat do různých směsí.“
Své využití každopádně čirok nalezne i v řadě dalších oborů – od pekařiny až po vaření piva, které je vhodné třeba pro celiaky. „Odrůda Rufuss představuje díky absenci látek svíravé chuti zvaných taniny, jež vyžadují složité technologické odstraňování, nejen ekonomickou úsporu při výrobě čirokového piva, ale také zachování přirozené chuti bez nutnosti dodatečných úprav,“ dodává Hermuth, který spolu s dalšími experty z CARC a lidmi z Řemeslného pivovaru Clock stojí za značkami Glee, Emily, Antonio či Trudi.
Z Afriky do celého světa
Čirok pochází z Afriky, z oblasti dnešního Súdánu a Etiopie. Domestikován byl přibližně před pěti až osmi tisíci lety, načež se postupně se rozšířil na Střední východ, do Indie a Číny a někdy v 17. či 18. století po Hedvábné stezce i do Evropy a Severní Ameriky.
Plodina se stala zásadní zejména v oblastech s nedostatkem vody, hlavně v subsaharské Africe, Indii, části Austrálie nebo na jihozápadě USA, v takzvaném čirokovém pásu, který tvoří státy Kansas, Texas, Oklahoma a Arkansas. Tato země je zároveň i největším producentem čiroku na světě, následuje Nigérie, Indie, Mexiko či Súdán.
