Zhruba před třemi lety představovala pro mnohé Čechy návštěva čerpací stanice téměř hororový zážitek. Ceny pohonných hmot totiž po začátku války na Ukrajině atakovaly hranici 50 korun za litr, takže obyčejná jízda do práce či na výlet se řidičům podstatně prodražila.
Dnes už je naštěstí situace o poznání růžovější. Benzín i nafta aktuálně jen mírně přesahují úroveň 30 korun za litr, přičemž podle analytiků by navíc v následujících měsících mohly dále zlevňovat. Mohou za to především obavy z obchodní války mezi USA a Čínou a také překvapivé rozhodnutí zemí OPEC+, které se dohodly, že od května zvýší produkci ropy.
Třeba analytici Goldman Sachs podle CNN očekávají, že cena barelu ropy poklesne ze současných přibližně 66 dolarů do konce roku na zhruba 63 dolarů a v příštím roce pak bude ještě nižší. Podobný názor mají i odborníci z JP Morgan, kteří nedávno snížili své prognózy cen ropy na letošních 66 dolarů za barel, respektive 58 dolarů v roce 2026.
Saúdská Arábie na cestě do dluhů
Zlevňování pohonných hmot je bezpochyby dobrou zprávou (nejen) pro české řidiče, najdou se ale i tací, kterým spíše přidělává vrásky na čele. Týká se to především vlád zemí na Blízkém východě, jež jsou na příjmech z prodeje ropy do velké míry závislé. K nim patří třeba Spojené arabské emiráty, Katar, Kuvajt, Omán nebo Bahrajn.
Vůbec nejhůře ale současná situace postihne Saúdskou Arábii. Tato země je největším světovým vývozcem ropy, přičemž zmíněná komodita loni tvořila asi 60 procent státních příjmů. Pokud tedy cena černého zlata zůstane na současné úrovni kolem 60 dolarů za barel, fiskální deficit pouštního království se letos vyšplhá až na 62 miliard dolarů (téměř 1,4 bilionu korun), což je více než dvojnásobek oproti původně odhadovaným 27 miliardám (asi 591 miliard korun).
„Ze všech blízkovýchodních ekonomik je Saúdská Arábie vůbec nejzranitelnější vůči nízkým cenám ropy. Aby rozpočet této země zůstal vyrovnaný, cena za barel by se musela dostat nad sto dolarů, což se téměř jistě nestane,“ vysvětlil James Swanston, hlavní ekonom pro Blízký východ a severní Afriku ze společnosti Capital Economics.
Na sportovních akcích se asi šetřit nebude
Nízká cena ropy by mohla teoreticky způsobit zpoždění či dokonce pozastavení mnoha ambiciózních saúdskoarabských projektů, které jsou součástí Vize 2030, jejímž cílem je diverzifikovat ekonomiku země. Klíčovým bodem zmíněného plánu je například futuristické město Neom za stovky miliard dolarů, jehož realizace se však už nyní potýká se závažnými komplikacemi.
Podle odborníků je pravděpodobné, že alespoň nějaké škrty či zdržení se dotknou velké části zveřejněných záměrů, jelikož Saúdská Arábie od roku 2016 představila realitní a infrastrukturní projekty v celkové hodnotě 1,3 bilionu dolarů (asi 28 bilionů korun). Ohrožena by tak mohla být třeba výstavba luxusních turistických destinací podél pobřeží Rudého moře nebo realizace zábavního parku na okraji Rijádu jménem Qiddiya.
Škrty by se naopak měly vyhnout infrastruktuře potřebné pro velké mezinárodní akce. Země plánuje hostit třeba Asijské zimní hry v roce 2029, Světovou výstavu Expo 2030 nebo Mistrovství světa ve fotbale o další čtyři roky později. Tyto události mají Rijádu zlepšit mezinárodní reputaci, takže se na nich pravděpodobně šetřit nebude.
Ať už to ale s ambiciózními projekty a plány dopadne jakkoliv, podle odborníků má Saúdská Arábie stále velkou výhodu v tom, že její státní pokladna je aktuálně v dobrém stavu. „Země se nachází v záviděníhodné fiskální pozici s relativně nízkou úrovní veřejného dluhu. Království se tedy může s nižšími cenami ropy vypořádat třeba snížením výdajů a větším zadlužením, což sice není ideální, ovšem dá se to zvládnout,“ uzavřel Swanston.
