Menu Zavřít

Putin: Zůstávám kvůli bouřlivým poměrům

13. 3. 2020
Autor: čtk

Doba je bouřlivá, prioritou je stabilita. Takové vyjádření poskytl Kreml ve čtvrtek k rozhodnutí Státní dumy, jež dala současnému prezidentovi Vladimiru Putinovi de facto doživotní moc.

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov řekl reportérům,
že Vladimir Putin se rozhodl podpořit rozhodnutí své “bývalé” strany Jednotné
Rusko ponechat mu možnost vládnout až do roku 2036, protože svět prochází
“mimořádně bouřlivým obdobím”.

“Mnoho zemí, a ta naše zejména, se nacházejí uprostřed velmi nestabilní situace,” řekl ve čtvrtek Peskov. Bylo to první vyjádření Kremlu od úterního hlasování, jímž Státní duma schválila návrh Valentiny Těreškovové, někdejší kosmonautky a věrné komunistky, dnes poslankyně za Jednotné Rusko, na rozsáhlé změny ústavy. Změna především “přetáčí Putinovy prezidentské hodiny na nulu”.

Schází jen ústavní soud a referendum

Návrh již schválily obě komory ruského parlamentu a
regionální legislativy v jednotlivých guberniích. Za šest týdnů, 22. dubna, o
ní rozhodne i ústavní soud, než jej úřady předloží veřejnosti v referendu.

Různí ústavní činitelé dosud vylučovali, že by
Putin zůstal v roli prezidenta i po uplynutí svého dosud posledního legálního
mandátu v roce 2024. Prezident však zamířil do dumy hned poté, co dolní komora
parlamentu návrh schválila, aby přednesl projev, v němž právě tuto možnost
akcentoval.


Esej: 20 let Vladimira Putina

Ilustrace k eseji 20 let Vladimira Putina

“Existují precedenty pro setrvání ve funkci i po
uplynutí dvou prezidentských funkčních období, dokonce i ve Spojených státech,”
řekl Putin. “Když země prochází obzvlášť bouřlivým obdobím a obtížemi jako
dnešní Rusko, a v našem případě jsme se ještě nezbavili problémů plynoucích z rozpadu
SSSR, to je jasné – tak v tom případě může stabilita být prioritou.”

Ropný sešup

Putin již nezmínil, že svůj díl viny na bouřlivosti
dnešních poměrů nese i on sám. Globální trhy se tento týden propadly poté, co
Putin odmítl návrh Saúdské Arábie na omezení těžby za účelem udržení cen ropy
mezi 50-60 dolary za barel. Následoval nejrazantnější propad cen ropy od první
války v Perském zálivu v roce 1991. Ve čtvrtek večer se cena severomořské ropy
Brent pohybovala těsně nad 30
dolary za barel
.

Ve čtvrtek večer se cena severomořské ropy Brent pohybovala těsně nad 30 dolary za barel

Proti šoku nebyl imunní ani ruský trh. Kurz rublu
vůči dolaru klesl na čtyřleté minimum a akcie státní ropné firmy Rosněfť (která
za ukončení těžebních omezení lobbovala) ztratily od pondělka více než čtvrtinu
své hodnoty.

Putin však podle
deníku Financial Times
hraje na to, že bohaté zásoby dolarových rezerv
(zhruba 570 miliard dolarů) umožní Rusku v cenové válce obstát s menšími
ztrátami než Rijádu, a především americkým firmám, jež těží ropu z břidlic.
Většině těchto firem se vyplatí těžit až od ceny 40-50 USD/barel.

Mnoho z nich je zadluženo; napřesrok je podle serveru seekingalpha.com splatných 57 procent dluhů těchto firem. Lze tedy očekávat, že by se mohly dostat do problémů, pokud ropa v nejbližší době razantně nezpevní – což experti nepovažují za pravděpodobné.

Zdroj: ft.com, themoscowtimes.com, oilprice.com

BRAND24

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).