Pryč s revolucí

Razantní úsporné návrhy mají minimální podporu

Není to ani měsíc, co se zdálo, že stavební spořitelny mají namále. Návrhy na ukončení dotací pro takzvané přátelské klienty však vzaly za své během necelého měsíce. Evropská unie už před rokem upozornila, že se v Česku příliš plýtvá penězi z veřejných rozpočtů. Jako exemplární příklad uvedla právě stavební spoření. Obavy, že se štědré dotace omezí, se zvýšily po nástupu nové vlády. Prohlášení jejích členů se však postupně měnila, až z původního záměru snížit výdaje státní kasy nezbylo skoro nic. Nejnovější návrhy počítají s tím, že by se sice dotace omezily lidem, kteří spoření nevyužijí na bydlení, ale naopak zvýšily těm, kteří by z naspořené částky financovali bytové potřeby.
Premiér Špidla krátce po volbách řekl, že se jeho vláda chce zamyslet nad změnami, po nichž se by dotace stavebního spoření snížily a zavedlo by se něco jako bonus. Čili, že by příspěvky v nynější výši nadále dostávali ke stavebnímu spoření jen lidé, kteří úspory prokazatelně použijí na financování svých bytových potřeb. Nový ministr pro místní rozvoj Pavel Němec sice nejprve uvedl, že by bylo dobré vázat současnou podporu stavebního spoření jen k účelovému využití naspořených prostředků, po několika dnech však své prohlášení zmírnil. Zdůraznil, že nežádá ukončení příspěvků pro takzvané přátelské střadatele, ale pouze větší zvýhodnění účelového využití prostředků. Pro lidi, kteří by spoření využili na lepší bydlení, uvažuje o valorizaci státní podpory, z nynější maximální výše 4500 korun ročně až na šest tisíc korun.

Kosa na kameni.

Původní záměr, snížit podporu stavebního spoření, protože příliš zatěžuje státní rozpočet, postupně vzdalo zřejmě i ministerstvo financí. Jeho nový šéf Bohuslav Sobotka minulý týden řekl, že si také dovede představit zvýšení příspěvku u účelového využití stavebního spoření. Muselo by to však být na úkor snížení dotace pro občany, kteří ho využívají jen jako výhodnou formu spoření.
Stavební spořitelny odmítají zatím jednotlivé návrhy komentovat. „Protože se měnily prakticky každý týden, dohodli jsme se, že se k nim nebudeme vyjadřovat,“ uvedli jejich představitelé pro týdeník EURO. Do diskusí se nicméně vložily hned na začátku, kdy hrozilo ukončení dotací pro přátelské klienty. „Přišli bychom o zdroje, a to by brzy znamenalo kolaps celého systému,“ řekl například šéf spořitelny Wüstenrot Pavel Pektor. Toho se obává i ČNB. Viceguvernér Oldřich Dědek před nedávnem řekl týdeníku EURO, že systém stavebních spořitelen je důležitý, protože generuje dlouhodobé úspory, které jinak v ekonomice chybí. Dodaů, že jde o to, aby systém stavebního spoření nežil na pupeční šňůře státní pomoci, ale aby mohl prosperovat i při nižších dotacích.

Třináct a dost.

Argumentem pro zachování nynějšího systému je příklad Slovenska. Rozhodnutí, že se státní dotace budou dávat jen k úvěrům, tam padlo v roce 1997, a už za dva roky se vše muselo vrátit zpět. Ministr Sobotka řekl, že se příspěvky na české stavební spoření musí příští rok vejít do 13 miliard korun, s nimiž počítá státní rozpočet. To není tak těžký úkol, protože vývoj stavebního spoření zatím neukazuje, že by požadavky nynějšího systému mohly tuto sumu překročit. Letos dosáhly výše necelých jedenácti miliard, což je oproti předchozímu roku zhruba desetiprocentní zvýšení. Další zvýšení již bude mnohem pomalejší, i stavební spořitelny tvrdí, že systém začíná být nasycený. Smlouvy má přes čtyřicet procent občanů a i v tradičních zemích stavebního spoření, Rakousku a Německu spoří maximálně 55 procent lidí. Kdyby se systém nezměnil a postupně spořilo i v Česku více než pět milionů občanů, dosáhly by nároky na státní rozpočet zhruba 15 miliard korun ročně.
Pokud stavební spoření někdo považuje za nástroj bytové politiky, superlativy blednou. Stát už na něj dal od roku 1994 téměř 47 miliard korun. Z porovnání s počtem úvěrů vyplývá, že se tyto podpory využívají na bytové potřeby zhruba z deseti procent. Na podporu hypoték, které prokazatelně slouží z 90 procent na pořízení nového bytu, má stát letos vyhrazeno z rozpočtu 530 milionů korun. Téměř 24 tisíc bytů, které se od roku 1996 s podporou hypoték postavilo, přišlo státní pokladnu téměř pět miliard korun.

Navrhované změny systému stavebního spoření

Dotace jen k úvěrům Odebrat podporu takzvaným přátelským klientům, tedy těm, kteří pouze spoří a naspořené peníze pak mohou použít na cokoliv. Přínos: Při nynějším počtu úvěrů by dotace možná klesly na desetinu.
Důsledky: Systém stavebního spoření by se do dvou let zhroutil.

Snížit dotace ke spoření U přátelských klientů například z nynějších 25 na 20 procent naspořené sumy. Lidé, kteří si nevezmou po ukončení spoření úvěr, by tak místo 4500 korun ročně dostali jen 4000.
Přínos: Odhadovaná úspora státního rozpočtu přes dvě miliardy ročně.
Důsledky: Mírné snížení počtu přátelských střadatelů, delší čekání na úvěr.

Snížit dotace ke spoření a zvýšit k úvěrům Varianta je kombinací předchozího návrhu s tím, že lidé kteří by naspořené prostředky použili na bytové potřeby, by naopak měli nárok na dotaci až 6000 korun ročně.
Přínos: Politicky líbivé gesto by občany zřejmě mírně postrčilo k tomu, aby naspořené peníze více využívali na bydlení
Nevýhody: Požadavky na dotaci ze státního rozpočtu by se stěží snížily a při špatně nastaveném modelu by se mohly naopak ještě zvýšit.