První transkontinentální let bez emisí se uskuteční už v roce 2023. Virgin Atlantic během něj vsadí na udržitelné letecké palivo

20. 12. 2022
Doba čtení: 2 minuty
Zdroj: Virgin Atlantic
  • Společnost Virgin Atlantic plánuje na rok 2023 první bezemisní let z Londýna do New Yorku. Její Boeing 787 bude pohánět alternativa fosilního leteckého petroleje, která se označuje jako udržitelné letecké palivo (SAF)
  • Letecká doprava se na emisích CO2 podílí jen necelými třemi procenty, přesto je tlak na jejich snížení obrovský. Dopravci tedy hledají cesty, jak těmto požadavkům vyhovět
  • Kromě SAF je ve hře také vodík, zkonstruovat letadla na tento typ pohonu je ale mnohem náročnější

Svět letecké dopravy udělá již brzy další krok ke svému cíli snížit do poloviny tohoto století vlastní uhlíkovou stopu na 50 procent hodnoty z roku 2005. Postará se o to společnost Virgin Atlantic, kterou založil známý miliardář Richard Branson. Ta se jako vůbec první svého druhu chystá s běžným linkovým letadlem přeletět Atlantik, aniž by inkriminovaný stroj za sebou nechal jakoukoliv uhlíkovou stopu.

Přesný termín prvního transatlantického letu s nulovými emisemi zatím znám není. Jisté ale je, že by se měl uskutečnit v průběhu příštího roku. Půjde o linku na trase Londýn – New York, kterou obslouží letoun Boeing 787 Dreamliner poháněný takzvaným udržitelným leteckým palivem.

Z výrobní linky sjela vůbec poslední Královna nebes. Boeing po více než půl století končí se svým Jumbo Jetem
Přečtěte si také:

Z výrobní linky sjela vůbec poslední Královna nebes. Boeing po více než půl století končí se svým Jumbo Jetem

Ředitelka společnosti Shari Weissová považuje let za naprosto revoluční. A chválou nešetří ani Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), podle které může palivo označované anglickou zkratkou SAF snížit emise oxidu uhličitého až o 80 procent. Skeptici nicméně poukazují na fakt, že se jedná pouze o jednorázový projekt, kterým chce dopravce jen upoutat pozornost. Dopad na životní prostředí by podle nich snížily jedině pravidelné lety s využitím SAF. Nic takového každopádně zatím Virgin Atlantic ani jiná letecká společnost nechystá.

Je SAF palivem budoucnosti?

SAF běžně obsahuje použité rostlinné oleje a tuky, které se smíchají se standardním leteckým petrolejem. A ačkoliv nejde o žádnou novinku, přesné složení stanovené nemá. V tomto konkrétním případě bude ona biosložka činit rovných 100 procent, pyšní se společnost. 

Udržitelné letecké palivo jako takové vzniklo už v roce 2011, přičemž od té doby se s jeho částečným využitím uskutečnilo zhruba 450 tisíc letů. Problémem jsou ovšem regulace a vysoké náklady, které dopravce od investic do těchto ,zelených‘ pohonných hmot odrazují. Jejich cena je totiž až dvakrát vyšší než u zmíněného petroleje a zaplatit by ji museli především cestující.

K velkým výhodám naopak patří skutečnost, že SAF může pohánět i motory současných letadel, stačí jen několik menších úprav. „Důležité a velmi přínosné pro letecký průmysl je, že není potřeba investovat do nové infrastruktury nebo nových letadel. A to stejné platí i pro letiště, která mohou využívat stejnou infrastrukturu skladování i doplňování paliva – z tohoto pohledu nemá SAF konkurenci,“ řekl již dříve pro CNN Travel Andreas Schafer, profesor energetiky a dopravy na University College London.

Velký potenciál má i vodík

Další udržitelnou alternativu představuje vodík, do kterého vkládá velké naděje například šéf Airbusu Guillaume Faury. Sám je ohledně vodíkového pohonu natolik optimistický, že otevřeně hovoří o možnosti nikoliv jen snížit podíl emisí do poloviny století, ale dokonce létat zcela bezemisně již v následující dekádě. 

Prostřední vítězí. Australská aerolinka nabízí možnost vyhrát milionové ceny za obsazení nejméně oblíbeného sedadla
Přečtěte si také:

Prostřední vítězí. Australská aerolinka nabízí možnost vyhrát milionové ceny za obsazení nejméně oblíbeného sedadla

Evropský výrobce letecké techniky podle něj chystá do roku 2035 jakousi technickou revoluci, díky níž by měl být schopný představit první hybridně-vodíková letadla. Zpočátku však samozřejmě půjde jen o koncepční modely, které si na komerční provoz počkají minimálně roky.

  • Našli jste v článku chybu?