Sociální sítě mění naše životy, o tom se ví už dlouho. A to i v případě, že jejich obsah není fakticky podložený. Příkladem je smyšlený příběh, který se objevil v dotisku japonského komiksu (manga) z roku 2021. Jmenoval se „Watashi ga Mita Mirai, Kanzenban“, tedy v překladu „Budoucnost, kterou jsem viděl, kompletní vydání”. A jeho autorka Ryo Tatsuki v něm předpovídala, že letos začátkem července dojde v Japonsku ke katastrofě.
Panika se rozšířila hlavně v Číně a Hongkongu, kde se komiksem zabývala řada mainstreamových médií včetně televizních stanic. Nechyběl ale ani ve videích nejsledovanějších influencerů na YouTube. Stalo se tak zřejmě díky originálnímu vydání z roku 1999, které popisuje tragédii v březnu 2011. A tehdy skutečně došlo k velkému zemětřesení, které si vyžádalo na 20 tisíc obětí a způsobilo jadernou katastrofu v elektrárně Fukušima.
Obálka manga komiksu The Future I Saw (Budoucnost, kterou jsem viděl). Na pozadí je snímek tsunami na pobřeží města Miyako v japonské prefektuře Iwate z roku 2011.
U nabídky dotisku na Amazonu se konkrétně uvádělo, že Tatsuki měla „další prorocké sny“, včetně toho, že „skutečná katastrofa nastane v červenci 2025“, píše server CNBC s odkazem na překlad textu na Googlu.
Dopady popisuje i magazín ABC News, podle kterého se umělkyně pokusila zmírnit spekulace prohlášením, že „není prorokyně“.
Propad poptávky o desítky procent
Jenže ani to nepomohlo. Podle japonské Národní turistické organizace se počet návštěvníků z Hongkongu, který spadá pod pevninskou Čínu, v červnu meziročně snížil o 33,4 procenta. Navíc už v květnu zaznamenal mírný pokles, a to o 11,2 procenta. U některých cestovních agentur byl ale propad ještě výraznější.
„V dubnu a květnu jsme zaznamenali meziroční pokles zájmu o cesty do Japonska o 50 procent,” řekl CNBC CN Yuen, výkonný ředitel hongkongské cestovní kanceláře WWPKG, podle kterého se nižší čísla dotkla poptávek i samotných rezervací.
U ostatních asijských zemí k propadu nedošlo. Ale i u nich se počet turistů směřujících do Japonska snížil. Například návštěvníků z Jižní Koreje v červnu přibylo pouze o 3,8 procenta ve srovnání s květnovými 11,8 procenta. A značně ochladl i zájem obyvatel Tchaj-wanu, z 15,5procentního nárůstu v květnu na 1,8 procenta v červnu. Celkový nárůst pak v tomto měsíci činil 7,6 procenta.
Fiktivní hrozba
Zatímco na pokles poptávky během přírodních katastrof jsou cestovní kanceláře zvyklé, s podobným vykonstruovaným problémem se podle Yuena ještě nesetkaly. „Tentokrát je to jiné, protože se ve skutečnosti nic nestalo. Jde jen jakousi fámu nebo proroctví,“ poznamenal.
Zprávu o zvýšeném riziku katastrofy přinesl například japonský deník Asahi Shimbun s odvoláním na Úřad pro podporu výzkumu zemětřesení, který varoval, že pravděpodobnost megazemětřesení v příštích 30 letech vzrostla na 80 procent. Cestovatelé si to zřejmě spojili s předpovědí v komiksu a potenciální nebezpečí bylo na světě.
Japonská meteorologická agentura ale ve svém prohlášení uvedla: „Zveřejnění informací o zvýšeném riziku zemětřesení v Nankaj Trag ještě nemusí znamenat, že k němu skutečně dojde.”
Kulturní fenomén?
Jestliže podle dat JNTO podíl asijských turistů v červnu meziročně klesal, zájem návštěvníků ze západních zemí naopak narostl. Experti oslovení CNBC to přičítají různým důvodům, včetně těch kulturních.
„Manga není jen zábava. Tyto komiksy oslovují čtenáře všech věkových skupin a mnoho Asiatů jim připisuje určitou kulturní hodnotu,“ upozornila Zilmiyah Kamble, docentka cestovního ruchu na singapurské James Cook University. A dodala, že v kombinaci se vzpomínkami na předchozí katastrofy a realitou seismické zranitelnosti Japonska takové varování v regionu silně rezonuje.
Kiattipoom Kiatkawsin ze singapurského institutu managementu zmínil rychlé šíření fám na sociálních sítích a kolektivistickou povahu mnoha asijských společností, což z jeho pohledu vedlo k zesílení vnímaného rizika. „I když někteří jednotlivci mají pochybnosti, reakce jejich komunity nebo vrstevníků může významně ovlivnit, jak se nakonec rozhodnou. To následně vede ke změnám v chování, jako je zrušení plánovaných cest,“ vysvětlil Kiatkawsin.
Oba odborníci ale poukázali i na další možný důvod odlišného chování, a to flexibilitu cestování na krátké vzdálenosti, kde je často možné lety i ubytování přerezervovat. Pokud si tedy Číňané nebo Korejci letos v létě do Japonska nezamíří, můžou si cestu bez větších potíží naplánovat na jindy. Dlouhodobé změny v cestovatelských trendech tedy neočekávají.
„Nemyslím si, že zmiňovaná předpověď ovlivní celkové počty turistů v Japonsku. Tím spíš, že se týkala pouze letošního července, uzavřel Kiatkawsin.
