Společnosti PepsiCo, Procter & Gamble, Mondelēz, Raiffeisenbank, UniCredit a stovky dalších západních korporací navzdory invazi na Ukrajinu stále působí v Rusku. Ačkoliv vedení většiny těchto firem v minulosti opakovaně deklarovalo zájem tamní pobočky prodat, v posledních měsících se to téměř neděje.
Geograficky největší země světa totiž podle agentury Reuters dělá všechno pro to, aby si zahraniční společnosti na svém území udržela. Moskva se chce jednak vyvarovat komplikacím spojeným s takto významnými změnami, zároveň ale hodlá tamním firmám a podnikatelům znemožnit levné získání jinak velmi cenných aktiv. Kvůli tomu už Kreml ostatně zavedl mnoho opatření, jež prodej zahraničních firem do ruských rukou zásadně ztěžují.
Vše schvaluje Putin
Hlavní překážkou případného prodeje je aktuálně skutečnost, že Rusko požaduje u velkých obchodů slevy ve výši nejméně 60 procent odhadované hodnoty a také „dobrovolný“ příspěvek do státního rozpočtu ve výši 35 procent ceny transakce. Zmíněné poplatky si už u odborníků vysloužily přezdívku „daň z odchodu“.
Ruský prezident Vladimir Putin musí zároveň osobně schválit obchody nad 50 miliard rublů (asi 11,8 miliardy korun) a kupující musí prokázat ekonomické důvody pro jakoukoli dohodu. „Další závažnou komplikací jsou velmi vysoké úrokové sazby okolo 21 procent, kvůli nimž je financování obchodu pro mnoho kupujících příliš nákladné,“ řekl Suren Gortsunyan, spoluzakladatel advokátní kanceláře Rybalkin, Gortsunyan, Dyakin and Partners.
Počet velkých obchodů se kvůli všem zmíněným faktorům v posledních měsících výrazně snížil a dosahuje zhruba pětiny běžné úrovně. „Možnosti prodeje rozsáhlého majetku za akceptovaných podmínek jsou aktuálně velmi omezené,“ doplnil ruský právník.
Moskva podniky i zabavuje
Vzhledem k velkým ztrátám způsobeným prodejem za zmíněných podmínek řada západních společností v Rusku raději zůstává. Ani tento krok ale rozhodně není bez rizika, protože firmám hrozí, že Moskva jim jejich aktiva jednoduše zabaví. Třeba v červenci 2023 země převzala kontrolu nad podílem Carlsbergu v pivovarech Baltika Breweries. Dánská firma přitom prohlásila, že její majetek byl zkrátka ukraden.
Podobný krok už navíc potkal několik dalších zahraničních společností, které aktuálně neřídí jejich právoplatní vlastníci, nýbrž dočasný management jmenovaný Moskvou. Podle odborníků se jedná o součást ruské taktiky, jejímž cílem je přimět firmy rozhodnuté zemi opustit, aby svůj majetek prodaly i za současných velmi nevýhodných podmínek.
Nikdo neví, co udělá Trump
Velká část západních společností na ruském trhu aktuálně vyčkává, jak se situace vyvine v příštích měsících. Jistou naději jim možná dává i nový americký prezident Donald Trump, který opakovaně prohlašoval, že celý rusko-ukrajinský konflikt rychle vyřeší. Pokud by se mu to skutečně povedlo, mohlo by to vést ke skončení stávajících sankcí, takže pro zahraniční firmy by bylo výhodné v Rusku zůstat.
Spoléhat na tento vývoj ale může být až příliš velký risk. Trump totiž dosud neuvedl, jak přesně chce míru na Ukrajině dosáhnout, přičemž i jeho poradci aktuálně připouští, že vyřešení konfliktu bude trvat nejméně několik měsíců. Jinými slovy, rozhodně není jasné, že k uzavření mírové dohody v dohledné době skutečně dojde, takže nástup nového amerického prezidenta do funkce může být kvůli tomu pro firmy působící na území Ruské federace spíše problémem.
„Trumpovo volební vítězství přidává další vrstvu nejistoty pro nadnárodní společnosti s aktivy v Rusku,“ uvedl Ian Massey z globální poradenské společnosti S-RM. Velmi podobně to pak vnímají i další. „Podle mého názoru je Trump divoká karta, protože nikdo neví, co přesně udělá,“ uzavřel expert na ruský trh, který si přál zůstat v anonymitě.
