Naposledy eurozónu rozšířilo v roce 2023 Chorvatsko. Na cestě k přijetí eura je nyní Bulharsko, členský stát EU od roku 2007, který by se již 1. ledna 2026 mohl stát také 21. členem Evropské měnové unie. Potvrdil to nedávný souhlas Evropské komise a Evropské centrální banky.
A přestože vláda v čele se středopravicovým premiérem Rosenem Željazkovem vidí v tomto kroku strategickou příležitost pro stabilitu a růst, veřejnost i část politické scény zůstává rozdělená. Polovina Bulharů je podle Eurobarometru proti euru, přičemž se obávají hlavně inflace, ztráty národní identity a omezení suverenity natolik, že vše vyústilo v protesty nacionalistických stran.
Obavy z vyšších cen
„Největší bezprostřední obavou je nárůst cen během přechodu na novou měnu, protože někteří obchodníci mohou ceny zaokrouhlit směrem nahoru. Mnoho lidí se také obává, že členství v eurozóně oslabí jejich kupní sílu, zejména v chudších venkovských oblastech,“ popsal pro CNBC ekonom ING pro Bulharsko Valentin Tataru. Připomněl, že bulharská měna leva má již delší dobu fixní kurz k té evropské, takže by „inflační náraz měl být mírný“.
Mnoho lidí se také bojí, že přechod na euro ohrozí nezávislost a suverenitu země „Náhrada bulharského leva eurem může být částí obyvatel vnímána jako ztráta národní kontroly,“ upozorňuje Andrius Tursa, poradce konzultační společnosti Teneo pro střední a východní Evropu.
Také ztráta kontroly nad měnovou politikou vyvolává znepokojení, protože o ní v eurozóně rozhoduje Evropská centrální banka (ECB). Bulharská centrální banka by tak už nemohla samostatně určovat výši úrokových sazeb. Na druhou stranu podle Tursy země eurozóny těží z nižších úrokových sazeb díky důvěryhodnosti ECB a nižšímu kurzovému riziku, navíc nižší sazby zlevňují půjčky a hypotéky.
Stabilnější ekonomika
Vstup do eurozóny a dohled ECB by rovněž mohly výrazně posílit ekonomickou stabilitu a růstový potenciál východoevropské země, která by tak mohla těžit z vyšší důvěry investorů a růstu přímých zahraničních investic. „Hlubší finanční integrace pod dohledem ECB by posílila bulharský finanční systém a podpořila měnovou stabilitu,“ uvádí hlavní ekonomka pro Evropu ze společnosti Allianz, Jasmin Groeschlová, s tím, že přijetí eura by zároveň posílilo vazby s EU a zvýšilo mezinárodní důvěryhodnost Bulharska.
Významnou podporu by získaly i klíčové obory jako obchod a cestovní ruch, strojírenství, doprava, průmyslové zboží a potraviny. Většina hlavních obchodních partnerů Bulharska je totiž z EU a stejně tak do Evropy směřuje většina exportu, jak ukazují data z roku 2023. Obdobně by ze vstupu do eurozóny profitoval turismus, další významná součást ekonomiky, což dokládá více než 13 milionů zahraničních turistů jen za loňský rok.
„Vstup do eurozóny by odstranil náklady a komplikace spojené s konverzí měny, což je pro obchod i turismus důležité, zejména vzhledem k silné integraci Bulharska do dodavatelských řetězců EU,“ vypočítává pozitiva eura Tursa.
Politická hrozba?
Ekonomové souhlasí, že dlouhodobé přínosy převáží nad negativy, zároveň ale upozorňují na rostoucí politické napětí spojené s přijetím společné měny. „Veřejný odpor vůči euru už vyvolal výrazné protesty a v budoucnu může posílit populistická a euroskeptická hnutí,“ varuje Tursa.
Také Groeschlová říká, že země sice přijde o určitou část ekonomické autonomie, ale přínosem bude hlubší integrace. „Přestože Bulharsko ztratí část kontroly nad měnovou politikou a bude podléhat přísným fiskálním pravidlům, výhody v podobě vyšší stability, nižších transakčních nákladů a silnější integrace do trhu EU obvykle převáží,“ uzavírá.
