Jedním z důležitých předvolebních slibů tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa bylo snížit ve Spojených státech ceny potravin. Po více než devíti měsících od začátku jeho druhého mandátu je ovšem jasné, že Trumpovi se inflaci nepodařilo zkrotit, a každodenní výdaje Američanů na jídlo se naopak aktuálně zvyšují rekordním tempem.
Dokazují to i nové údaje amerického Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics), podle nichž ceny potravin v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,6 procenta, což představuje vůbec nejrychlejší tempo za poslední tři roky. Meziroční nárůst cen potravin pak ve stejném měsíci dosáhl 2,7 procenta.
Ačkoliv zmíněné údaje možná na první pohled nejsou příliš vysoké, podle CNN představují poměrně závažný problém pro mnoho lidí s nízkými a středními příjmy. Výrazným varováním byl i nedávný průzkum, podle něhož více než polovina Američanů považuje náklady na potraviny za hlavní stresující faktor ve svém životě.
„Ceny potravin jsou pro spotřebitele v celé zemi prioritou, a aktuálně dominují v rozhovorech u kuchyňských stolů. Je to přitom také politický problém, jelikož lidé chodili k volebním urnám a hlasovali pro kandidáta, který jim sliboval snížení cen potravin,“ řekl David Ortega, ekonom zabývající se potravinami z Michiganské státní univerzity.
Výjimka pro kávu se zatím nekoná
Paradoxem situace ve Spojených státech je především to, že ačkoliv Donald Trump sliboval levnější potraviny, jsou to právě jeho kroky, jež způsobily přesný opak. Prvním významným faktorem, který má zdražení na svědomí, jsou vysoká cla na dovoz zboží do USA. Ty se podle odborníků z Yaleovy univerzity aktuálně nachází na nejvyšší úrovni od roku 1935, přičemž pokud na ní zůstanou, ceny potravin krátkodobě vzrostou o 3,4 procenta a dlouhodobě zůstanou o 2,5 procenta vyšší.
Velký problém představují cla především pro plodiny, které se v USA téměř nepěstují, jako jsou například banány či káva. Ačkoliv Trumpova administrativa v minulosti uvedla, že obchodní dohody s jinými zeměmi budou zahrnovat celní výjimky právě na podobné položky, zatím k jejich zavedení nedošlo, takže právě tyto potraviny nyní rychle zdražují.
Třeba ceny kávy v srpnu vzrostly o 3,6 procenta, což představuje největší měsíční nárůst od roku 2011. Od začátku letošního roku pak káva zdražila o 20,9 procenta, což rovněž představuje jednu z nejvyšších hodnot v historii. Podle odborníků je přitom hlavním důvodem této situace fakt, že USA odebírají většinu kávy z Brazílie, a brazilský dovoz aktuálně čelí 50procentním clům.
Velmi podobná situace ale panuje i u mnoha dalších plodin, jelikož podle amerického ministerstva zemědělství tvoří dovoz zhruba 60 procent veškerého čerstvého ovoce a 38 procent veškeré čerstvé zeleniny prodané ve Spojených státech. Třeba ceny jablek se tedy v srpnu meziměsíčně zvýšily o 3,5 procenta, salát zdražil o 3,5 procenta, banány o 2,1 procenta a ceny rajčat vzrostly o 4,5 procenta.
Zemědělství přišlo o 155 tisíc lidí
Kromě ovoce a zeleniny z dovozu se zdražení dotklo rovněž plodin pěstovaných přímo ve Spojených státech. Tamní zemědělská produkce se totiž ve velkém spoléhá na nelegální pracovníky, kteří i podle oficiálních údajů tvoří zhruba 42 procent všech lidí, kteří ve Spojených státech pracují v segmentu zemědělství.
Administrativa Donalda Trumpa se ovšem snaží proti nelegálním migrantům intenzivně bojovat, a tak zahájila sérii rozsáhlých razií a následných deportací. To ovšem značně poškodilo téměř všechny velké zemědělské oblasti v zemi, takže třeba na kalifornských farmách zůstalo mnoho plodin nesklizených, a nedostatek pracovní síly hlásily rovněž mléčné farmy ve státě New York.
Zmíněný problém potvrzují i oficiální údaje, podle nichž zaměstnanost v zemědělství klesla od března do července o 6,5 procenta, což představuje ztrátu přibližně 155 tisíc pracovníků. Menší počet imigrantů zároveň zvýšil náklady na pracovní sílu, což podle ekonomů opět podnítilo růst cen.
„Klesající množství pracovníků zároveň zpomalilo investice do potravinářského odvětví. Pokud totiž podnikatelé uvažovali o novém sadu, skleníku nebo skladu, nyní jeho realizaci odložili, protože pro další provoz by zkrátka nesehnali dostatek lidí,“ popsal další komplikaci William Masters, profesor ekonomiky potravin na Tufts University.
Vrací se papírové kupóny
Posledním významným faktorem současného zdražování potravin v USA jsou i problémy s neúrodou, za nimiž podle odborníků stojí především klimatické změny. Třeba silné hurikány na Floridě vedly ke snížení letošní sklizně pomerančů, kvůli čemuž oblíbené ovoce meziročně zdražilo o 5,2 procenta. Intenzivní sucha v Brazílii pak ještě zhoršily již zmíněné zdražení kávy, a problémy postihly také americký chov skotu. V důsledku sucha a uzavírání zpracovatelských závodů se totiž ve Spojených státech aktuálně chová nejméně hovězího dobytka za posledních 74 let.
Zdražování potravin už přitom ovlivňuje i nákupní chování mnoha Američanů, což minulý týden potvrdil generální ředitel řetězce supermarketů Kroger Ron Sargent. „Domácnosti s nízkými a středními příjmy vykonávají menší, ale častější nákupy, a kupují si více produktů privátních značek. Kromě toho navíc méně chodí do restaurací,“ shrnul Sargent.
Firma už tedy na situaci musela zareagovat, a vrátila se k vydávání tištěných slevových kupónů, které měly ještě před pár lety ve Spojených státech podobnou funkci, jako české akční letáky. Podle společnosti za tímto krokem stojí především fakt, že nakupující se stále více spoléhají na různé propagační akce, aby snížili výdaje za potraviny. „Měníme naši nabídku kupónů, abychom oslovili i zákazníky, kteří nemají na iPhone za 600 dolarů,“ okomentoval návrat papírových kupónů Sargent.
