PĚT AŽ JEDENÁCT ROVNÁ SE ŠESTNÁCT

Předpoklady expertů a reálné výsledky jsou stále vzdálenější.

Na pět až jedenáct miliard korun odhadovali experti oslovení ČTK srpnový schodek obchodní bilance. Ve skutečnosti bylo těch miliard téměř šestnáct, takže šlo o „nepříjemné překvapení . Což jenom potvrzuje, jak těžko se vývoj zahraničního obchodu předpovídá. Ondřej Schneider z Patria Finance to už v březnu nazval loterií. Jenomže to měl na mysli takzvaný zušlechťovací styk – ve vyhraněné podobě opravy letadel nebo pořádání drahých výstav – který v té době ovlivňoval měsíční salda obchodní bilance v řádech miliard korun. Markantní to bylo právě v březnu, a ještě více v lednu, kdy zušlechťovací styk vytlačil předběžné číslo obchodního deficitu až na devět miliard. Tento údaj byl posléze upravován a upřesňován až na nynější čtyři a půl miliardy. Český statistický úřad totiž v červnu upravil metodiku, takže zkreslující vliv zušlechťovacích operací odpadl. Do revidovaných čísel se, jak je zřejmé z grafu, v prvních měsících roku ekonomičtí analytici velmi dobře strefovali. A pokud odhady nevyšly, což se stalo v březnu, šlo o příjemné překvapení – výsledky byly lepší, než se čekalo.V první desítce. Obrat nastal v květnu. Od té doby se předpokládaná čísla stále podstatněji liší od skutečnosti. Každý měsíc se setkáváme s nepříjemným překvapením, přičemž to srpnové má až rysy šoku. Jak by ne, když předběžných 15,6 miliardy korun je šestý největší schodek v historii samostatné České republiky. A na desátém místě historického žebříčku je další letošní překvapení

1. z července, kdy bylo pasivum jen o miliardu korun nižší. Realitě se v srpnu podle agenturní informace nejvíce přiblížil odhad analytiků Komerční banky
2. jedenáct miliard – nejdále byla ČSOB s pěti až šesti. Raiffeisenbank a Česká spořitelna byly s odhadovaným schodkem devět miliard někde mezi tím. Což ovšem neznamená, že tam jsou analytici lepší a onde horší, protože v červenci byly pro změnu skutečnosti nejblíže právě ČSOB a Česká spořitelna.

Konec pohody. Průzkum ČTK neaspiruje na reprezentativnost a nelze z něj dělat zásadní závěry. Mimoto škodolibý vůči analytikům nechť je ten, kdo sám toto řemeslo stoprocentně ovládá. Je to chleba náročný a svízelný mimo jiné proto, že predikce jsou několikrát do měsíce konfrontovány s nevypočitatelnou praxí. Speciálně u zahraničního obchodu sice nehrozí největší analytický hřích (graf: Saldo bilance v roce 2000)

1. chyba v kvalitě trendu, tedy pokles místo vzestupu, vzestup místo pádu – o to citlivěji jsou však posuzována konkrétní čísla. Dosavadní neočekávaně vysoké deficity byly standardně a stereotypně vysvětlovány „molotovovou kombinací drahé ropy a silného dolaru, přičemž expertní hodnocení šířila bezstarostnou atmosféru, že jinak je vše v pořádku, ba ještě lepší. Až srpen narušil pohodu, protože důležitější než ropa se ukázalo zesílení dovozů v důsledku oživení investiční činnosti.

Kulhánek, nebo Karas?
Třeba šlo o jednorázový výkyv. Třeba má pravdu Vratislav Kulhánek, který nevidí vývoj obchodní bilance tragicky, protože „přínos ze zahraničních investic by se měl projevit v příštím roce . Ale proč až v magickém příštím roce? Prezident Svazu průmyslu a dopravy Petr Karas je už letos zklamán, že příliv investic do země nepřináší očekávané efekty a zatím se podílí hlavně na deficitu obchodní bilance. Ostatně v dovozech výrazně převládá mezispotřeba a do takzvaných technologických importů, na jejichž multiplikační efekt se všeobecně sází, patří i motory do „Kulhánkových škodovek, jejichž exportní multiplikační efekt je zanedbatelný.

Přitažlivost špatných zpráv. Někdejší analytik Komerční banky Martin Čihák vyslovil na stránkách týdeníku EURO domněnku, že převažující pesimismus v odhadech analytiků lze částečně vysvětlit tím, že špatné zprávy jsou čtivější než pozitivní příklady. Tak jak to, že dnes jsou odhady makroekonomů růžovější než realita? Pokud zcela vynecháme září, dlouhodobě nejpříznivější měsíc, už jenom udržení deficitů na současné úrovni i v posledních měsících roku by přineslo celoroční schodek nejméně 120 miliard. Tak daleko nedosahují predikce nejen analytiků soukromých institucí, ale ani ministerstva financí, České národní banky či Českého statistického úřadu. Nepředpokládané se však patrně stane skutkem. A pokud by měl pravdu šéf CzechTrade Martin Tlapa, který pro zbytek roku předpokládá eskalaci schodků, mohlo by to být i sto padesát miliard. Také žádná tragédie, vezmeme–li v úvahu neoddiskutovatelný vliv cen surovin. V každém případě však varovný příznak toho, že cesty teoretických předpokladů a ekonomické praxe se letos v zahraničním obchodě dost vzdálily.