Palmový tuk ze zkumavky. V laboratořích vzniká jeho alternativa z kvasnic, má ulevit tropickým pralesům

19. 1. 2023
Doba čtení: 3 minuty
Zdroj: Depositphotos
  • Jestli je palmový olej něčím opravdu známý, je to bezpochyby negativní dopad, jaký má jeho pěstování na tropické deštné pralesy
  • Nejen těm se vědci snaží ulevit vytvořením laboratorně vyráběné alternativy, kterou lze aktuálně získávat třeba z kvasnic
  • Takto vyprodukovaná olejnina by umožnila vymanit se ze závislosti na palmových plantážích. Ty jen v Malajsii a Indonésii v roce 2021 zabíraly kolem 28,7 milionu hektarů

I přes svoji nehezkou pověst je palmový tuk stále nejprodukovanějším rostlinným olejem na světě. Koneckonců, podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) tvoří kolem 40 procent jeho celkového množství. Zvláště oblíbený zůstává u potravinářských a kosmetických firem, které těží ze skutečnosti, že produkt nedisponuje zápachem, chutí ani barvou, tudíž neovlivňuje podobu finálních výrobků. Těm naopak dodává jemnou strukturu a funguje jako přírodní konzervant. Své vlastnosti neztrácí ani při vysokých teplotách, díky čemuž je vhodný také pro vaření.

Jak vyplývá z dat WWF, palmový olej (potažmo jeho deriváty) je obsažený téměř v polovině všech výrobků dostupných v supermarketech. Přítomný je třeba v čokoládách, šamponech, deodorantech, ale například i v mražené pizze. „Ať se snažíme sebevíc, palmový olej se dotýká každého z nás,“ říká pro BBC Shara Tickuová, spoluzakladatelka a generální ředitelka společnosti C16 Biosciences.

Ve Spojených státech staví největší továrnu na umělé maso na světě. V bioreaktorech vznikne hovězí, kuřecí i jehněčí
Přečtěte si také:

Ve Spojených státech staví největší továrnu na umělé maso na světě. V bioreaktorech vznikne hovězí, kuřecí i jehněčí

Za populačního nepřítele je palmový olej označován hlavně z důvodu toho, že rostoucí poptávka po něm vedla k výraznému odlesňování v oblastech, kde palma olejná může růst, tedy v nízko položených horkých a vlhkých lokalitách v blízkosti rovníku. Tento problém byl patrný hlavně v Indonésii a Malajsii, kde se využití inkriminované půdy od roku 1970 do roku 2020 zvýšilo z původních 3,3 milionu hektarů na 28,7 milionu. V roce 2021 byl celosvětový průmysl palmového oleje oceněn na 62,3 miliardy dolarů (asi 1,4 bilionu korun), očekává se přitom, že do roku 2028 se tato částka zvýší na 75,7 miliardy (1,7 bilionu korun).

Bez závislosti na plantážích

Ve snaze snížit světovou závislost na palmovém oleji založila Tickuová firmu C16 Biosciences, jejíž produkt Palmless finančně podpořil i zakladatel Microsoftu Bill Gates. Společnost se zabývá laboratorním pěstováním kmene kvasinek, které přirozeně produkují olej s velmi podobnými vlastnostmi, jako má palmový tuk.

„Náš proces trvá od začátku do konce méně než sedm dní. U tradiční palmy olejné by byl olej připraven ke sklizni až několik let po zasazení semen a většina stromů dosáhne vrcholu produkce až po sedmi letech,“ konstatuje mluvčí společnosti, jež navazuje spolupráci s firmami z beauty segmentu. V roce 2024 hodlá vstoupit také do potravinářství.

Dalším důvodem obliby palmového oleje je jeho vysoká produktivita. Z palmy olejné lze totiž na jeden hektar získat mnohem více oleje než z jakékoli jiné olejniny. „Z palmy se vyrobí asi pět tisíc kilogramů oleje na hektar za rok, z řepky za stejné období asi tisíc kilo a ze sóji čtyři sta,“ přibližuje profesor bioprocesního inženýrství na univerzitě v Bathu Chris Chuck. Používání jiných jedlých olejů by dle něj snížilo tlak na tropické lesy.

Olej nad zlato. Indonésie zastavila export palmového tuku, ceny potravin tak porostou dál
Přečtěte si také:

Olej nad zlato. Indonésie zastavila export palmového tuku, ceny potravin tak porostou dál

Aby poptávku po palmovém tuku snížil, vede i sám profesor tým, který pracuje na další alternativě z kvasnic: „Kvasinky jsme vystavili složitému prostředí a donutili je vyvíjet se tak, aby v něm přežily.“ Po stovkách generací kvasinek a letech pokusů a omylů nakonec dospěli k jedinečnému kmeni nazvanému Metschnikowia pulcherrima (MP). Ten je nejen odolný, ale také poměrně benevolentní v tom, čím je ochotný se živit. Krmit ho lze například trávou i potravinovým odpadem.

Ačkoli jsou v okamžiku sklizně hlavním lákadlem buňky plné oleje, nazmar nemusí přijít ani zbytky biomasy. Lze je využít k výrobě dalších produktů, třeba náhrady sójové bílkoviny. Ostatně, cílem podle profesora je, aby byl olej co nejudržitelnější. Oproti palmovému oleji pěstovanému v Indonésii a Malajsii by tak jeho alternativa v ideálním případě vyprodukovala jen několik málo procent skleníkových plynů.

Po úspěšné pilotní fázi tým momentálně přechází na průmyslové měřítko, a to jako soukromý podnik s názvem Clean Food Group. Ten nedávno navázal spolupráci s jedním z britských supermarketů, přičemž do pěti let by se lidstvo mohlo dočkat bioreaktoru o objemu 500 tisíc litrů. Ten umožní pěstování kvasnic ve velkém.

  • Našli jste v článku chybu?