Medicíně se Andrea Janeková chtěla věnovat již odmala. O tom, že se bude soustředit oboru zvanému oftalmologie, pak definitivně rozhodl Erasmus ve Španělsku, kde si mohla ještě jako studentka tuto specializaci na vlastní kůži vyzkoušet. Výhody viděla jak v kombinaci medicíny s technologiemi a mezioborovém propojení, tak i ve skutečnosti, že se jedná o „klidnější zaměření“, jemuž je možné se věnovat i na soukromých klinikách a v ambulancích a které jako jedno z mála nabízí i částečné úvazky a není vyloženě o akutních případech.
Podobně uvažuje i mnoho dalších žen, a proto není divu, že jejich zastoupení v rámci oftalmologie činí v porovnání s muži zhruba 75 procent. Protože se ale sama řadí i mezi operatéry, kde ženy naopak tvoří menšinu, musí Janeková coby mladá matka nezřídka kdy sahat ke kompromisům. „Vychovávám dvě dcery, a jako každý mám nějaký svůj osvědčený systém. Velmi důležitá je možnost využít zázemí, ať už to jsou babičky nebo chůvy,“ vysvětluje.
Revoluční technologie, ale i lidskost
V oftalmologii, a především oftalmochirurgii, je velký prostor pro inovace a automatizaci. Na některé výkony se využívají lasery, přičemž do budoucna může být velkým přínosem i virtuální realita. Lidský faktor je ale podle Janekové stále zásadní, a to jak při úvodních konzultacích a vyšetřeních, tak při samotných zákrocích. Chirurgové v Očním centru Praha například nedávno měli možnost jako první soukromé pracoviště v Evropě vyzkoušet speciální 3D helmy a XR mikroskopy, jež vycházejí z technologie, kterou používají i piloti stíhaček F-35.
„Konkrétně jsme testovali digitální mikroskop s rozšířenou realitou, který přenáší obraz do jakési helmy, kterou máte nasazenou na hlavě. Vše vidíte v reálném čase, ve 3D zobrazení s extrémním rozlišením. Operovat tedy můžete stejně přesně jako s mikroskopem,“ popisuje lékařka s tím, že kdokoliv si headset nasadí, vidí ten samý obraz jako operatér, což je velmi zajímavé pro praxi i pro výuku.
Další moderním nástrojem, s nímž přichází do kontaktu, je české zdravotnické zařízení zvané Aireen disponující umělou inteligencí. To má velký potenciál pro diabetology i praktické lékaře, neboť umí detekovat patologické změny na sítnici. Janeková přístroj označuje dokonce za revoluční novinku, jež najde využití mimo jiné tam, kde není lékařská péče dobře dostupná a je potřeba určit, jestli zákrok počká, nebo se problém musí řešit hned.
Pravidelné vzdělávání jako základ úspěchu
Časovou náročnost práce v oční chirurgii umocňuje vedle seznamování se s novými technologiemi také potřeba neustálého sebevzdělávání, kterému se Janeková věnuje i v rámci České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie (ČSRKCH) – konkrétně z pozice vědeckého sekretáře, tedy jednoho ze sedmi jejích členů. Jedná se o vědeckou instituci zaměřenou primárně na přední segment oka, respektive čočku a rohovku.
„Je to pro mě velká čest a zkušenost. Tím spíš, že zde spolupracuji s kolegy, kteří mají i 30 let praxe,” zmiňuje oční lékařka, která se pro změnu na pravidelných setkáních snaží prezentovat nové nápady a společně se svými kolegy pracuje na šíření povědomí o celém oboru. Mimo jiné se tak podílí i na vzdělávání lékařů do 35 let, řešení grantových soutěží nebo pořádání kurzů pro lékaře před atestací. Současně sleduje rovněž aktuální trendy, jež každý rok prezentuje na největším českém oftalmologickém kongresu.
Běžnou součástí práce jsou pro osmatřicetiletou Janekovou i mezinárodní akce a meetingy – ať už v Evropě, či jinde ve světě –, na nichž se prezentují zajímavé případové studie. Dobrou zprávou přitom je, že poukazují na vyspělost české oční chirurgie, která se technologiemi i vzděláním a zkušenostmi lékařů vyrovná Západu.
Od vědeckých objevů k praxi pro komfort pacienta
V souvislosti se zaměřením na přední segment oka se Janeková účastnila již mnoha studií o bifokálních nebo trifokálních čočkách. Navíc se podílí i na vývoji nových materiálů čoček, které vždy vznikají přímo ve spolupráci se skupinou pacientů. Ti jsou dlouhodobě sledováni z hlediska nejrůznějších kritérií a výsledky studií vědci publikují v odborných časopisech.
Samotná lékařská praxe Janekové je ale z 80 až 90 procent klinická, přičemž nejčastěji se věnuje operacím šedého zákalu, refrakčním výměnám čočky nebo odstranění dioptrií laserem. Takové zákroky zaberou zkušenému oftalmochirurgovi jen okolo 10 minut. O něco náročnější jsou zpravidla vitreoretinální operace na sítnici a sklivci, které trvají půl až tři čtvrtě hodiny.
„Většinou operuji čtyři až pět dnů v týdnu, přičemž stihnu 15 až 20 operací denně, a pak mám ještě odpolední konzultace. Nejčastěji to jsou operace katarakty a pak refrakční operace u starších pacientů, zatímco laser se týká hlavně mladších lidí. Téměř výhradně jde o ambulantní výkony, které se z až 95 procent provádějí v lokální anestezii,“ přibližuje lékařka, jež má za sebou přes 10 tisíc operací.
Důležitý je pro Janekovou i celý tým Očního centra Praha především komfort pacientů. I proto navýšili počet oboustranných operací šedého zákalu, kterých je aktuálně téměř 70 procent, zatímco v Kanadě činí ani ne polovinu a ve Velké Británii se téměř vůbec neprovádějí.
„Podle Evropské oftalmologické společnosti jsou oboustranné operace při dodržení všech doporučení naprosto bezpečné a pro pacienty znamenají zvýšení komfortu i společenský přínos, což je pro nás zásadní u všech zákroků. I proto kombinujeme nejnovější technologie s lidským přístupem. Zkrátka jsme tady pro pacienta,” uzavírá uznávaná lékařka, která jako první žena v Česku složila prestižní zkoušku FEBOS-CR, jíž se po celém světě mohou pyšnit jen nejlepší specialisté v oboru.
