Na rozdíl od Španělska nebo Portugalska nás nezaměstnanost trápí mnohem méně, hodnotí výsledek oslabení koruny guvernér ČNB Jiří Rusnok
Devizové intervence proti posílení koruny prospívají českému hospodářství. „Ekonomika v zásadě solidně roste, byť to není žádné tygří tempo,“ řekl na setkání s podnikateli Euro Business Breakfast guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Tuzemská ekonomika si podle něj vede dobře i ve srovnání s vývojem v dalších evropských zemích.
Partnerem setkání byla investiční skupina DRFG. Záštitu nad akcí poskytla Česká bankovní asociace.
Česká národní banka přistoupila k intervencím před třemi lety a zavázala se udržovat kurz koruny nad úrovní 27 korun za euro. Právě dopady devizových intervencí na českou ekonomiku a jejich očekávané ukončení byly hlavním tématem setkání.
Příznivý součet
Měnová politika distribuuje náklady a výnosy mezi jednotlivé ekonomické subjekty nerovnoměrně. —To nikdo nezakrývá. Nakonec však vždy jde o celkový součet,“ uvedl Rusnok. A ten je z hlediska české ekonomiky příznivý: „Na rozdíl od Španělska nebo Portugalska máme lidi v práci a nemáme fatální problém s deficitem veřejných financí a vnější nerovnováhou. To považuji za klíčové.“
Česká národní banka cíluje inflaci ve výši dvou procent. K udržitelnému plnění tohoto cíle se centrální banka bude podle Rusnoka blížit někdy v polovině příštího roku. ČNB přitom chce mít jistotu, že inflace bude udržitelná, aby nemusela opět využívat nestandardní nástroje typu intervencí.
Exit se blíží
Ukončit intervence na oslabování koruny hodlá ČNB v příštím roce. „Náš takzvaně tvrdý závazek platí do 31. března 2017. Do té doby určitě neopustíme stávající režim. A potom se děj vůle boží,“ prohlásil Rusnok a dodal, že „exit“ ČNB předpokládá někdy v polovině příštího roku. „Neřekli jsme, že to bude do 30. června, neřekli jsme, že to bude do 31. července.
Necháme si svobodu rozhodovat podle potřeby,“ uvedl.
Odchod z kurzového závazku přitom podle Rusnoka nemusí ovlivnit ani politika Evropské centrální banky (ECB). Ta nakupuje cenné papíry v hodnotě 80 miliard eur (2,16 bilionu korun) měsíčně.
Ve své extrémně uvolněné měnové politice hodlají evropští centrální bankéři pokračovat nejméně do března 2017. „Jestliže naše inflace bude neochvějně směřovat k cíli a spíše nad něj, tak nás tohle nemusí až tak trápit. Samozřejmě to ale na nás nějaký vliv má,“ zhodnotil dopady kroků ECB Rusnok.
I po ukončení intervencí je však centrální banka připravena zakročit proti turbulencím na devizovém trhu. „V případě potřeby budeme intervenovat, abychom omezili krátkodobé nadměrné výkyvy,“ zdůraznil Rusnok. Po ukončení intervencí experti očekávají posílení koruny. Pokud by však bylo posílení české měny příliš prudké, lze předpokládat, že se centrální banka znovu na trh vrátí a bude se nákupem eur pokoušet korunu oslabit.
K možnosti zavést záporné úrokové sazby je Česká národní banka naopak zdrženlivější. „O jejich použití v podstatě neuvažujeme,“ uvedl Rusnok. „Nevylučujeme je jako nástroj, který by mohl v nějakém zvláštním krajním případě posloužit pro určitou podporu ukončení závazku a pro určitou obranu před příliš velkým úrokovým diferenciálem vůči hlavním měnovým partnerům,“ upřesnil.
O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz
