Středoškolští studenti maturitních ročníků se nyní stejně jako každý rok touto dobou rozhodují, na jaké univerzity podají přihlášku. Spíše na okraji jejich zájmu dlouhodobě stojí technické obory, které aktuálně studuje pouze 12 procent všech vysokoškoláků, přičemž jejich počet navíc v uplynulých letech takřka neustále klesal.
Jak přitom upozorňují odborníci z personální agentury Grafton Recruitment, zmíněný pokles zájmu o technické obory působí problémy mnoha českým firmám. V poslední době totiž enormně vzrůstají požadavky na digitalizaci a automatizaci jednotlivých společností, které se kvůli tomu potýkají se stále větším nedostatkem zaměstnanců s technickým vzděláním.
Potvrzuje to i průzkum asociace ABSL, podle něhož tento problém trápí až 63 procent společností v IT sektoru a v podnikových službách. Situace je v současnosti už natolik kritická, že devět z deseti firem musí zavádět interní vzdělávací programy a školení, aby pokryly mezeru v odborných znalostech svých zaměstnanců.
Pracovní trh se rychle mění
Z uvedené situace na českém trhu práce podle odborníků jasně vyplývá, že o absolventy technických oborů je a v nejbližších letech bude skutečně enormní zájem. „Při volbě oboru by se tedy studenti měli zaměřit nejen na své osobní preference, ale také na dlouhodobou udržitelnost profesní dráhy a zejména na budoucí uplatnění na trhu práce. Ten se dnes díky stále silnějšímu zaměření většiny oborů na digitalizaci a nové technologie výrazně mění,“ řekla marketingová ředitelka Graftonu Jitka Kouba.
Hlavní motivací studentů pro zvolení technických oborů přitom rozhodně nemusí být jen „záchrana“ českých firem, ale především perspektiva vyšší mzdy. Podle nejnovějších údajů se třeba nástupní odměna mladých programátorů a vývojářů pohybuje mezi 60 až 80 tisíci korun v Praze, respektive mezi 50 až 65 tisíci v Brně a mezi 50 až 60 tisíci v Českých Budějovicích. Na podobnou úroveň mezd pak dosáhnou rovněž elektroprojektanti, kteří si v hlavním městě vydělají 50 až 70 tisíc, zatímco v Brně 45 až 55 tisíc a ve Zlíně 45 až 50 tisíc korun.
U absolventů humanitních oborů je situace o poznání horší. Třeba začínající marketingový specialista si sice v Praze může přijít na 38 až 48 tisíc korun, v Pardubicích už je to ale jen 30 až 35 tisíc, kdežto v Ostravě dokonce pouhých 28 až 33 tisíc. Kromě výše mzdy je navíc rozdíl i v délce hledání práce. Zatímco absolventi technických oborů získají zaměstnání v průměru do čtrnácti dnů, ti s humanitním vzděláním mohou práci hledat až čtvrt roku.
„Nynější stav vede k tomu, že proaktivní uchazeči o zaměstnání, kteří disponují kvalitním vzděláním technického směru a dobrou znalostí cizích jazyků, najdou zajímavou a perspektivní práci celkem snadno a zároveň s tím si mohou říci o velice slušnou nástupní mzdu,“ doplnila Kouba.
Situaci ovlivňuje i umělá inteligence
Za současným vývojem, kdy jsou technické obory žádanější, stojí bez pochyby rovněž rozvoj umělé inteligence. Ta totiž dokáže zvládnout v řádu několika minut úkoly, které dříve vyžadovaly desítky hodin lidské práce, což samozřejmě zásadně ovlivňuje různé profese. Mnohé pozice tedy postupně z pracovního trhu mizí, zároveň ale vzniká řada nových příležitostí, jež často spojuje právě technické zaměření.
Výše uvedená tvrzení samozřejmě neznamenají, že studenti mají na humanitní obory zcela zanevřít. Pokud si ale vyberou ne tak žádané odvětví, měli by se více zaměřit třeba na již zmíněné studium jazyků. Právě jazyková vybavenost spolu s ochotou učit se pracovat s novými nástroji může jejich pozici na trhu práce výrazně vylepšit.
„Důležité je zkrátka zvolit takový obor, který nabízí spojení zájmů s budoucími potřebami trhu, ať už jde o IT, zdravotnictví, nebo o tolik zmiňované technické profese. Naprosto ideální je samozřejmě studium propojené s praxí, například na průmyslových školách, jež úzce spolupracují s firmami,“ uzavřela Kouba.
