Nedostupnost bydlení, jak by se při pohledu na rostoucí ceny tuzemských nemovitostí i nájmů mohlo zdát, se zdaleka netýká pouze České republiky. Ještě větším problémem je ve Španělsku, kde uplynulou sobotu protestovaly v Madridu a desítkách dalších měst tisíce lidí, kteří po příslušných úřadech požadovali rázné řešení nastalé situace.
Španělů, jež v současné době trpí důsledky krize způsobené prudkým růstem nájmů, jsou miliony. A naneštěstí pro ně se nezdá, že by se na tomto stavu mělo v dohledné době něco zásadně změnit. Tím spíš když vlastníci nemovitostí se v čím dál větší míře snaží dlouhodobých nájemníků zbavovat, aby je mohli pronajímat turistům, popřípadě nájemné výrazně navýšit.
Poptávka roste, nabídka klesá
Zvlášť palčivý je výše popsaný problém podle BBC v hlavním městě. Ovšem ani další regionální metropole a turisticky atraktivní lokality na tom nejsou o mnoho lépe – i tam totiž ceny nájemního bydlení v posledních letech rostly doslova raketovým tempem.
Zatímco se platy za uplynulou dekádu zvýšily zhruba o 20 procent, průměrné nájemné se za stejné období zdvojnásobilo. Ba co hůř, jen za poslední rok došlo podle realitního portálu Idealista, na který se BBC odkazuje, k 11procentnímu zdražení.
Že se otázka bydlení pro Španěly stává hotovou noční můrou, potvrzuje rovněž zpráva tamní centrální banky, podle níž téměř dvě pětiny rodin žijících v nájmů utrácí za tuto položku více než 40 procent svých příjmů. „Aktuálně je největším problémem obrovská nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Poptávka je vysoká, ekonomika roste, ale nabídka rychle klesá,“ komentuje situaci Juan Villén ze společnosti Idealista.
Jako příklad uvádí Barcelonu, kde nájemné za posledních pět let zdražilo o 60 procent. Stalo se tak v důsledku rostoucího zájmu o tamní bydlení – zatímco ještě v roce 2020 se o jeden barcelonský byt ucházelo v průměru devět rodin, letos je to již čtyřiapadesát. „Potřebujeme stavět více bytů a také více lidí ochotných pronajímat své nemovitosti, anebo je koupit, opravit a nabídnout k dlouhodobému pronájmu,“ dodává Villén.
Nedostatečná výstavba
Španělská vláda označila současnou situaci za „sociální nouzi“ a souhlasí s tím, že krizi způsobuje nedostatečná nabídka. Ministerstvo bydlení dokonce loni odhadlo, že země potřebuje v příštích čtyřech letech k uspokojení poptávky postavit 600 tisíc až jeden milion nových bytů.
Zmíněný problém se také prohloubil s příchodem imigrantů, kteří se zapojili do pracovního trhu a přispívají k růstu španělské ekonomiky. Kromě toho rezort poukazuje na nedostatek sociálního bydlení, jež tvoří pouhých 3,4 procenta z celkové nabídky. To představuje jedno z nejnižších čísel v celé Evropě.
Ještě v roce 2007, kdy vrcholila realitní bublina, bylo ve Španělsku postaveno více než 600 tisíc bytových jednotek. Nicméně vysoké náklady na výstavbu, chybějící dostupné pozemky a nedostatek pracovních sil novou výstavbu omezily, takže v roce 2024 už bylo dokončeno jen necelých 100 tisíc bytů. Vláda sice přijala opatření na podporu další výstavby, vyčleňuje pozemky pro dostupné bydlení a snaží se zajistit, aby sociální bydlení neskončilo v soukromém sektoru, nic z toho ale problémy zatím nevyřešilo.
„Španělé chtějí, abychom jednali a aby trh s bydlením fungoval podle zákona rozumu a sociální spravedlnosti, nikoli podle zákona džungle. Chtějí, aby supí fondy a spekulanti nemohli dělat, co se jim zachce,“ potvrdil ochotu své vlády zasáhnout do trhu, aby se ceny nájmů dostaly pod kontrolu, premiér země Pedro Sanchéz. Médiím to sdělil na nedávné akci při příležitosti otevření 218 nízkonákladových bytů v Seville.
Problematické krátkodobé pronájmy
Jak Sanchéz a jeho ministři, tak i řada místních samospráv považují za jednu z hlavních příčin nynějších problémů, potažmo jejich velkou součást fenomén krátkodobého turistického ubytování. Ostatně, není to tak dávno, co obyvatelé Kanárských a Baleárských ostrovů a několika španělských měst na pevnině protestovali proti rostoucímu počtu zahraničních návštěvníků a jejich vlivu na španělský rezidenční trh.
Naštěstí pro ně se zdá, že tyto demonstrace se účinkem neminuly, neboť díky nim hned několik radnic oznámilo plány na omezení vydávání licencí na turistické byty. Samotná Barcelona pak jde navíc ještě dál a do roku 2028 hodlá zrušit všech zhruba 10 tisíc povolených krátkodobých pronájmů.
Sánchezova vláda také prosadila zákon o bydlení, který zavádí strop na nájemné v těch oblastech, kde se ceny vymykají kontrole. Kvůli politickému odporu je však tato legislativa implementována zatím jen v severních regionech Baskicka, Navarry a Katalánska – a její úspěšnost je předmětem diskuzí.
Vláda argumentuje, že v dotčených oblastech se od té doby nájem snížil o 3,7 procenta, přičemž v Barceloně měl být pokles dokonce 6,4procentní. Kritici nicméně tvrdí, že opatření některé pronajímatelé nemovitostí vystrašilo natolik, že z trhu stáhli tisíce bytů, což situaci ve výsledku ještě zhoršilo. „Dokonce i lidé, kteří stavěli nové nemovitosti k pronájmu, je v reakci na zastropování prodali,“ upozorňuje Villén.
Drastická omezení nájemného
Mezi dalšími návrhy, které vyvolaly ostré debaty, je daň až do výše 100 procent na nemovitosti zakoupené nerezidenty ze zemí mimo Evropské unie s odůvodněním, že tyto byty bývají často prázdné. Takové opatření by významně ovlivnilo především kupce z Velké Británie, což se zase nelíbí konzervativní opozici, která Sanchézovu vládu obvinila z příliš tvrdého přístupu. Řada organizací a dalších subjektů ji ovšem naopak nabádá k ještě důraznějším zásahům.
Podle názoru Gonzalo Álvareze ze spolku Sindicato de Inquilinas e Inquilinos, který bojuje za práva nájemníků, se výstavbou dalších bytů nic nezmění. „Bydlení chybí, protože byty jsou blokovány – jednak jde o turistické byty, jednak o prázdné byty vlastněné fondy a bankami,“ míní s tím, že cílem organizace je, aby vláda uvalila na vlastníky povinné snížení nájemného. Pokud tak neučiní, hodlá zorganizovat celostátní stávku nájemníků, jejíž účastníci by nájemné platit odmítli.
