Rozechvěje vibrující turbína i privatizaci ČEZ?
VŠICHNI TECHNICI VĚDĚLI, že nějaké problémy s nevyzkoušenou obří tisícimegawattovou turbínou přijdou. Nikdo ani nemohl očekávat, že se prototyp bude po stisknutí knoflíku okamžitě chovat přesně podle výkresů a výpočtů jeho konstruktérů. Obvykle se tak nechová žádný prototyp, ať jde o turbínu, nebo o holicí strojek. O to víc zaráží, že na tuto možnost předem nikdo ze zodpovědných veřejně neupozornil a že se čas na doladění prototypu turbíny nedostal do vládou i veřejností sledovaného harmonogramu dostavby jaderné elektrárny. Co energetický resort svým přehlížením veřejnosti zasel, to teď sklízí: posílení dalších obav odpůrců jaderné energetiky na jedné a anekdoty kolegů techniků o největším vibrátoru, který bude zapsán do Guinnessovy knihy rekordů, na druhé straně. Zatímco na bývalého škodováka Vladimíra Vlka, který coby ředitel malé konzultační firmy EM consult léta upozorňoval na dřímající problém v nevyzkoušené turbíně, se energetici dívali jako na nedůvěryhodného spojence antijaderných Jihočeských matek, sami z nepochopitelných důvodů vytvářeli dojem, že s turbosoustrojím, které muselo kvůli zpožděné výstavbě reaktoru devět let čekat na své spuštění, je už dávno všechno v pořádku. V roce 1996, po „horké zkoušce turbíny na cizí páru, oslavně psaly Temelínské noviny: „,Běžte do kotelny, tam se odehrává to pravé hrdinství, řekl nám jeden z pracovníků Škody Praha, když jsme napjatě sledovali displej otáčkoměru ukazující snahu tisícimegawattové temelínské turbíny dosáhnout jmenovitých 3000 otáček za minutu… Napětí dostoupilo vrcholu a vybuchlo ve všeobecné nadšení. Helmy vylétly do vzduchu a jindy zasmušilí muži včetně houfu nejvyšších ředitelů se objímali a radovali jako děti… Na co stůně turbína. Loni na Vánoce dostala turbína podle zprávy ministra Grégra pro vládu „dětské nemoci , které se projevily poruchami v odvodňování potrubí přivádějícího páru od reaktoru. Mnohem vážnější „dětská nemoc však naplno propukla až 12. ledna, když chvění přívodního potrubí, od počátku provázející chod turbíny při nízkém množství páry, způsobilo vyšroubování spojů v olejové instalaci a zavinilo únik značného množství oleje. Kapky zateklé za izolaci rozpálené trubky dokonce vyvolaly malý požár. Vibracím v režimech při nízkém výkonu nešlo čelit provozním způsobem, a tak byl 17. ledna odstaven i reaktor. Kmitající potrubí bylo předhozeno výzkumným týmům. „Není to nic nového, podobnými problémy prošla většina velkých turbosoustrojí, argumentuje generální ředitel Jaderné elektrárny Temelín a místopředseda představenstva společnosti ČEZ František Hezoučký, „řešit je museli i Francouzi a Rusové, na stole mám podrobný rozbor, co potkalo obdobný turbogenerátor americké firmy Westinghouse. Každá firma však z obchodních důvodů to svoje řešení drží v tajnosti. Hezoučkému nepřipadá projekt turbíny zbytečně velikášský. Stejně dobře ke každému bloku mohly být navrženy dvě turbíny o polovičním výkonu, které jsou již ověřeny dlouholetou praxí. „Doufám, že mě nepodezříváte, že jsem měl v té volbě prsty. To se rozhodovalo v dobách, kdy jsem byl ještě kluk! upozorňuje Hezoučký. Elektrárna z této koncepce podle něj může mít velký profit – oproti dvěma turbínám vyjde levněji provoz s menším počtem přídavných zařízení a polovinou obsluhy. Mírně vyšší účinnost tepelného cyklu nesehraje významnou roli. „Nejvíc na tom může získat Škoda Energo z Plzně – referenci, že jako jedna z osmi světových firem umí postavit tisíciwattovou turbínu. Kdo zaplatí vibrace. Škodě Energo se však vyhnou i všechny náklady spojené se zamezením vibrací – její dávný podnikatelský předchůdce Škoda Plzeň (ještě ve státní režii) smontoval turbosoustrojí už v roce 1991 a od té doby mu vypršela záruční lhůta. A protože ČEZ si coby investor na prodloužení své záruční lhůty podle Hezoučkého včas moudře připlatil, zůstaly náklady na opravy na středním článku: na generálním a zároveň finálním dodavateli Škodě Praha. Plzeňané na opravu ochotně vyšlou své pracovníky a jejich činnost vyúčtují i s přiměřeným ziskem. Budou–li při tom úspěšní, ještě si posílí image podniku. Objeví Škoda Energo v temelínských vibracích zlatý důl? „Současné práce na temelínské turbíně ekonomiku našeho podniku nevytrhnou, komentuje situaci generální ředitel Škody Energo Jan Musil. „Naši zaměstnanci pracují na odstranění závad naplno a v podstatě jen za mzdové náklady. Kdo však odpovídá za zastaralost turbosoutrojí, kritizovanou odpůrci Temelína? „O žádné zastaralosti nemůže být řeč, je přesvědčen Musil. „Koroze díky kvalitě nerezového materiálu nepadá v úvahu, zařízení bylo v předepsaných intervalech protáčeno, aby na něm nenastaly průhyby, jeho vývoj technicky a technologicky dospěl už k takové dokonalosti, že nezastarává ani morálně. Po zkušebním provozu ji čeká až čtyřicetiletá životnost. Jan Musil zazlívá médiím, že na neužívanou turbínu hledí, jako by celých deset let ležela ve starém železe. Přesto nejnověji objevenou vadou, kvůli jejímuž utajování společnost ČEZ pod průhlednou záminkou nevpustila náš redakční tým k turbíně, byla materiálová vada, která po vibracích způsobila v potrubí trhlinu. Po dvou dnech se zúčastněné firmy shodly na viníku a Škoda Praha oznámila veřejnosti: za špatně nasměrovanou materiálovou mřížku může dodavatel bezešvých trubek Manesmann. Kde však je mu dnes konec? A kdo dá záruku, že se materiálová chyba později neobjeví v jiné části zařízení? Pro pohotovou náhradu se podle agenturních zpráv zajde jako už vícekrát v minulosti do druhého bloku, jehož kroky následují o patnáct měsíců později za prvním. Ředitel Hezoučký tvrdí, že se na něm zúročí zkušenosti a nebudou se opakovat chyby z bloku prvního. Druhý blok je takřka stranou veřejného zájmu, přesto je mu čas od času přisuzována pověst příležitostné zásobárny náhradních dílů. Co rozkmitalo Temelín? Rázové vlny, které vznikají při průchodu páry z potrubí, v němž je tlak 62 atmosfér, takřka seškrceným přepouštěcím ventilem do vakua vysokotlakého bloku turbíny. Pára při tom dociluje až rychlosti zvuku. Při plném provozu má ventilem procházet za hodinu až 6000 tun páry, tehdy už rázy nevzniknou. Ale elektrárna má podle Hezoučkého mít schopnost bezchybně pracovat i při sníženém výkonu, a proto kmity nelze podceňovat. Po vyvážení turbíny po zmíněném zatížení párou z cizího zdroje už podle ředitele temelínské divize Škody Praha Františka Horkého tak velkou závadu nečekal ani největší pesimista. Podobné zařízení se čtvrtinovým výkonem v Dukovanech nikdy neselhalo. „Ventily pro Temelín byly vyrobeny v ruské licenci, připomíná Horký. „Rusové sami s nimi měli velké problémy, ale jejich zkušenosti k nám už po společenských změnách nedorazily. Tak musel dorazit alespoň profesor A. E. Zarjankin, aby našim technikům pomohl najít řešení. Naši navrhli vnější bandáže, jimiž přívodní potrubí vyztuží. Z profesorova návrhu umístit dovnitř potrubí mřížku, která by usměrnila průtok páry, zatím u nás panuje strach kdyby se mřížka ukmitala, mohla by turbínu vyřadit poškozením lopatek. „Vyvážit proti kmitům takřka šedesátimetrový hřídel rotoru, pospojovaný z několika částí do rozměru blížícího se velikosti petřínské rozhledny, byla proti tomu maličkost, uzavírá Musil. Kam zakmitne privatizace. Na to, jak může porucha turbogenerátoru ovlivnit privatizaci společnosti ČEZ, se názory různí. Ivan Beneš ze společnosti City Plan soudí, že jakýkoli stav Temelína privatizaci neovlivní. „Stát dostane za ČEZ jen tolik, kolik odpovídá nezbytně nutnému elektrárenskému parku, který je schopen pokrýt naši spotřebu, tvrdí Beneš. „Nadbytečná část parku negeneruje peníze a nový vlastník by ji neměl z čeho uhradit. On si koupí především náš trh, tedy sítě, které jsou cestou k zákazníkovi. K tomu jen nezbytné a nejméně rizikové zdroje. Jestli se mezi ně vejde spíš Temelín, nebo jiné elektrárny, bude záležet na strategii rozvoje dané společnosti. „Zdárným dokončením Temelína vzroste účetní hodnota ČEZ. Kdyby se však zároveň s chystanými opatřeními v Německu vůči takzvané ,šrotové energii snížil náš vývoz – a bylo by to až o tři čtvrtiny – nastaly by komplikace a tržní cena ČEZ by se výrazně snížila, tvrdí energetický expert Vratislav Ludvík. „Temelín by způsobil růst utopených investic, a tím by hodnotu privatizace paradoxně snížil. V první řadě bude záležet na odbytu, teprve pak na tom, zda Temelín své problémy včas vyřeší. Energetický expert Jiří Marek pohlíží na věc z několika úhlů. „Jestliže má pravdu ministr Grégr a pro zájemce neexistuje lepší nevěsta než česká energetika, pak je nemyslitelné ji nabízet bez dostavěného domu, říká Marek. „Jenže pak je tu ještě jinačí příměr – nejlepší koupí bývá auto z výstavy, které má potrhaný potah: cena je nízká, kvalita auta dobrá. Nedostavěný Temelín by byl autem, které by jen snižovalo cenu. Temelín s principiální chybou by však odrazoval kupce. Na rozdíl od ministra Grégra si nemyslím, že těch případných kupců bude po zkušenostech s českou privatizací kdovíco, varuje Marek. Ředitel Hezoučký o Temelínu nepochybuje: „Úspěšně spuštěná elektrárna ovlivní privatizaci příznivě. Udělám všechno pro to, abychom do konce privatizace zdárně spustili oba bloky. Z kritického tábora odpůrců jaderné energetiky však zaznívá opačný postřeh. „ČEZ doplácí na svou snahu dohonit a předhonit termíny, myslí si Jan Beránek z Hnutí Duha.
