Ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích kvůli americko-izraelským útokům na Írán v posledních týdnech rychle rostou, což vzbuzuje nevoli řidičů v mnoha zemích světa, Českem nevyjímaje. Nezdražuje ale pouze ropa či plyn – v důsledku uzavřeného Hormuzského průlivu byly narušeny i další klíčové dodavatelské řetězce.
„Hormuz není jen kritickým bodem pro globální energii, ale i pro mnohé další komodity. Jakékoli dlouhodobé narušení ovlivní kromě cen energií také ceny potravin a průmyslovou výrobu,“ uvádějí pro Business Insider analytici švýcarské banky UBS. Podle nich se v problémech nachází třeba právě trh s héliem, léčivy a hnojivy.
Nedostatek hélia trápí technologické firmy
Po izraelských úderech na íránská plynová pole se islámská republika pomstila odvetnými útoky na katarský závod vyrábějící zkapalněný zemní plyn (LNG). Obří průmyslová zóna zajišťující téměř pětinu celosvětového obchodu s LNG byla ovšem zodpovědná také za podstatnou část celosvětových dodávek zmíněného hélia, které se tam těžilo jako vedlejší produkt.
Narušení těchto dodávek přitom může způsobit ještě větší problémy než nedostatek LNG. Tím spíš když je Katar hned po Spojených státech amerických jeho druhým největším světovým producentem s více než třetinovým podílem na trhu.
„Hélium je klíčovým vstupem pro polovodiče, průmyslovou výrobu a zdravotnictví. K narušení dodávek navíc dochází v obzvláště nevhodnou dobu, jelikož se velké technologické firmy intenzivně věnují budování infrastruktury umělé inteligence,“ zdůrazňují lidé z UBS. A s jejich názorem souhlasí i další.
„Na trhu nyní chybí přibližně 5,2 milionu metrů krychlových hélia měsíčně. Globálně navíc neexistuje téměř žádná volná kapacita, protože hélium se během skladování odpařuje a ke koncovým uživatelům se musí dostat do přibližně 45 dnů,“ přidávají se analytici ze společnosti The Kobeissi Letter. „V důsledku nízké nabídky se už ceny hélia zdvojnásobily, a pokud by narušení dodávek trvalo déle, mohly by vzrůst o dalších 25 až 50 procent,“ vypočítávají.
Jak zareagují zemědělci?
Narušení globální lodní dopravy kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu poškodilo rovněž farmaceutický průmysl. Mnohá léčiva, jako třeba vakcíny, inzulín nebo léky proti rakovině, mají totiž jen krátkou trvanlivost, takže jakékoli větší zpoždění při jejich přepravě může způsobit to, že už nebudou vhodná k podání a budou se muset zlikvidovat.
„Krátkodobá rizika nedostatku léků pro většinu zemí jsou vzhledem k dosavadním rezervám nízká. Farmaceutické společnosti by ale mohly přenést vyšší přepravní náklady na spotřebitele, takže by cena léků mohla vzrůst,“ shrnuje think tank Think Global Health, podle něhož bude z hlediska dopadů na farmaceutický průmysl nejdůležitější, jak dlouho válka v Íránu potrvá.
Podobným způsobem jako v případě léčiv ovlivňují problémy v lodní dopravě i ceny hnojiv. Podle dat OSN totiž problematickým Hormuzem prochází zhruba třetina jejich celosvětových dodávek přepravovaných po moři. Potenciální zdražení by navíc přišlo v důležitém období jarních výsevů.
Experti očekávají, že zemědělci na nastalou situaci zareagují. A to přirozeně přenesením dodatečných nákladů na koncové zákazníky. „Spotřebitelé by mohli situaci okolo nedostatku hnojiv pocítit prostřednictvím vyšších cen v obchodech s potravinami a také v restauracích,“ konstatují odborníci z Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
ČLÁNKY DO MAILU