Zájem o bio produkty a zdravou výživu každoročně roste. Takové potraviny dnes už nenajdete jen na farmářských trzích nebo specializovaných prodejnách, prodávají je i obchodní řetězce či e-shopy. A jsou mezi nimi také produkty tuzemské firmy Ovocňák, která se zaměřuje na výrobu za studena lisovaných moštů z českého ovoce a zeleniny, přesnídávek či ovocných plátků.
Jejím majitelem je sice Tomáš Kořínek mladší, značka je však součástí rodinného byznysu, jehož příběh se začal psát již v roce 1990. Tehdy si Tomášův otec půjčil dvě stě tisíc a vyrazil na západní trhy s tím, že dovozem efektivnějších traktorů, secích strojů a další techniky změní české zemědělství. Dodnes vede v Rudicích, na úpatí Bílých Karpat, úspěšnou rodinnou firmu Toko Agri, jejíž obrat se pohybuje okolo 450 milionů korun a která ročně prodá něco mezi 150 až 200 kusy zemědělské techniky, jako jsou pluhy, secí stroje, sekačky a další. Včetně zmíněných traktorů.
K tomuto sortimentu postupně přibyl ještě prodej automatů na mléko či hovězí maso a také produkce ovocných pyré a moštů nebo velká farma. To už však mají na starosti synové Tomáš a Matěj, kteří svému otci pomáhali ve firmě již od dětství. „Díky mlékomatům jsme si uvědomili, jak obrovský rozdíl je mezi nadojeným mlékem a tím, co se prodává. A stejné je to s mošty. Existují skvělé, ale i špatné,“ říká Tomáš Kořínek mladší.
Od mlékomatů ke zpracování ovoce
S tím, jak se trh se zemědělskou technikou nasycoval, rozhodla se rodina Kořínkových své portfolio diverzifikovat, což jí v krizi po roce 2008 pomohlo. Prvním novým byznysem byl rozjezd zmíněných automatů na čerstvé mléko značky T-mléko, které dnes najdete v Česku, Polsku i na Slovensku. Inspirovat se přitom nechali v Itálii.
„Po legislativních průtazích se nám podařilo všechny přesvědčit, že to je dobrý nápad. Dnes máme zhruba 250 automatů, do nichž lokální farmáři dodávají mléko,“ popisuje Kořínek mladší s tím, že každoročně jich přibude dalších deset až patnáct.
Protože jim jejich zákazníci občas chtěli platit mimo jiné ovocem, začali přemýšlet o jeho zpracování. A tak se v roce 2011 zrodila další rodinná firma, onen Ovocňák. „Chtěli jsme, aby už z názvu byla patrná naše filozofie, tedy vytvářet z lokálních surovin, v české firmě, pro českého i slovenského spotřebitele,“ vzpomíná podnikatel.
A jelikož chtěli mít i kontrolu nad způsobem produkce zpracovaného ovoce, přibyla rovněž farma v Beckově na slovenské straně hranice, odkud je to však do Rudic jen necelá hodinka cesty. Na rozloze zhruba 500 hektarů jsou i sady s různým ovocem, od hrušek přes švestky až po rakytník. Zároveň tam Kořínkovi chovají také masný skot charolais, který přivezli z Francie. Farmu dnes řídí mladší z bratrů Matěj.
Mošty, pyré i „lepší křížaly“
Řízení Ovocňáku, jenž sídlí také v Rudicích, připadlo na Tomáše. Pod jeho vedením se firma rozrostla z původních dvou zaměstnanců na osmadvacet a několik dalších obchodních zástupců.
Během covidu produkce Ovocňáku sice stagnovala, ale dnes naopak celkem rychle roste. Jen loňský obrat se zvýšil o 20 procent zhruba na 50 milionů korun. Ročně zpracují okolo 550 tun ovoce, přičemž necelou třetinu z toho pokryje produkce farmy, zatímco zbylých 70 procent je od okolních dodavatelů z Moravy a blízkého Slovenska. Nabídka obsahuje čtyři řady produktů – mošty, ovocné přesnídávky, sušené plátky ovoce a rakytník/arónie.
„Neobsahují nic jiného než česko-slovenské ovoce. Žádný přidaný cukr, konzervanty, škrob, barviva, takže je všechno ideální i pro děti. Ale hlavně s plátky jsme uspěli i u dospělých. Říkáme tomu s oblibou ‚lepší křížala‘,“ dodává Kořínek mladší.
Podle jeho odhadu jsou produkty Ovocňáku k dostání zhruba v 90 procentech prodejen se zdravou výživou. Nabízejí je však i ty největší e-shopy jako Rohlík, Alza, Košík nebo Grizly, ba dokonce i lékárenské řetězce jako třeba Pilulka. Současně si Kořínek pochvaluje také spolupráci s Albertem, pro který vyrábějí privátní značku, a jednání o dodávkách probíhají i s Billou. Třeba kapsiček s mošty a přesnídávkami se ročně prodá okolo 2,5 milionu kusů, přičemž v plánu je minimálně dvojnásobné zvýšení.
Nejen kvůli tomu, ale i z důvodu tlaku na cenu i provozní náklady v Ovocňáku instalují nové linky. V loňském roce činily investice patnáct milionů korun, letos by to mělo být dalších deset. Kromě toho se firma chystá na expanzi: „Předminulý týden jsem se vrátil z Dubaje z mezinárodního veletrhu Gulfood, kde jsme týden vystavovali v rámci české expozice. O naše produkty byl velký zájem, takže nyní uvidíme, co z toho dopadne a na jaké trhy v okolí se vrhneme.“
Postupné odcházení
Právně sice fungují všechny tři firmy Kořínkových samostatně, ale ve skutečnosti synové se svým otcem spolupracují téměř na denní bázi. Sdílejí lidi a společně se radí o dalším směřování rodinného podnikání.
Navíc je čeká také postupné předávání byznysu v rámci generací, protože Tomáš Kořínek starší během pár dalších let odejde do důchodu. „Táta nám oběma s bratrem sice dodnes do řízení našich firem tak trochu mluví, ale na druhou stranu nám vždycky kryje záda,“ uzavírá Kořínek mladší.
