Brněnský vesmírný průmysl zažívá v posledních letech prudký rozvoj. V moravské metropoli působí hned několik úspěšných firem, které své technologie dodávají například Evropské kosmické agentuře (ESA). Týká se to třeba společností Spacemanic, OHB Czechspace, Frentech Aerospace či TRL Space, přičemž poslední jmenovaná nedávno do vesmíru vyslala vůbec největší českou družici jménem TROLL.
Podle odhadů odborníků všechny firmy sdružené v oborové organizaci Brno Space Cluster aktuálně zaměstnávají přes čtyři sta lidí a jejich roční tržby dosahují zhruba jedné miliardy korun. I díky tomu lze bez nadsázky říct, že Brno je skutečným centrem českého vesmírného odvětví. V cestě k ještě většímu růstu těchto společností ovšem v poslední době stojí jeden zásadní problém, kterým je nedostatek kvalifikovaných odborníků.
„Aktuálně evidujeme přes 55 volných pracovních míst v jihomoravských vesmírných firmách, které za poslední tři roky nabraly přibližně 120 nových odborníků, tedy asi 40 ročně. Aby mohly společnosti naplno využít svůj potenciál a dále růst, potřebovaly by v následujících pěti letech přijímat aspoň sto nových kvalifikovaných zaměstnanců ročně. Těch je ale aktuálně na trhu málo,“ přiblížil Václav Havlíček, manažer Brno Space Clusteru.
Spolupráce univerzity a firem je klíčová
Na nedostatek kvalifikovaných odborníků ve vesmírném průmyslu se nyní rozhodlo reagovat brněnské Vysoké učení technické (VUT), respektive jeho Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Na ní je v současnosti vyučován jediný obor v Česku, který je zcela zaměřený na kosmický průmysl. Od příštího akademického roku bude přitom počet přijímaných studentů do toho magisterského programu jménem Space Applications navýšen ze současných dvaceti na dvojnásobek.
„Růst vzdělávacích kapacit v oblasti vesmírných aplikací na VUT je klíčovým krokem k tomu, aby si Brno udrželo a dále posílilo svoji pozici kosmického inovačního centra. Rozšíření studijního programu Space Applications, který je plně v anglickém jazyce, umožní získávat talentované studenty z Česka i zahraničí a poskytne jim špičkové a prestižní vzdělání s přímým napojením na praxi v brněnském regionu,“ uvedl Ladislav Janíček, rektor VUT.
Dle Tomáše Götthanse, garanta zmíněného oboru, je stěžejní součástí studijního programu právě ona úzká spolupráce univerzity s brněnskými vesmírnými firmami: „Je již pravidlem, že studenti získávají v průběhu studia placené stáže u kosmických firem. Přímo také spolupracujeme s Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku či Evropskou vesmírnou agenturou, odkud k nám dojíždí přednášet experti v oboru.“
Další praktické zkušenosti pak studenti mohou získat i v univerzitním týmu YSpace. Tomu se nedávno podařilo získat podporu ESA pro vypuštění vlastního satelitu s první českou vesmírnou biomisí CIMER, jež se zaměřuje na studium sinic v mikrogravitaci. Právě podobné projekty podle odborníků přispívají k tomu, že úspěšní absolventi programu z univerzity odchází jako plnohodnotní inženýři, kteří budou pro vesmírné firmy skutečným přínosem.
Vesmírný průmysl má obrovský potenciál
Samozřejmě platí, že absolventi oboru nemusejí po získání titulu nutně nastoupit do již existujících společností, s nimiž přišli do kontaktu během studia. Stejně tak si mohou založit i své vlastní firmy. S tím jim dlouhodobě pomáhá třeba inovační agentura JIC, která poskytuje odbornou pomoc s rozvojem perspektivních nápadů, jež by mohly vést k úspěšnému byznysu.
Agentura už takto pomohla například studentovi VUT Marku Marušinovi, který ještě na vysoké škole založil společnosti Zaitra. Ta se zabývá vývojem pokročilého softwaru s umělou inteligenci, jež má satelitům na oběžné dráze umožnit autonomní fungování, aniž by došlo k jejich kolizi a poškození.
„Naším posláním je mimo jiné motivovat studenty k podnikání a pomáhat jim rozvíjet jejich nápady. Vesmírný průmysl má totiž obrovský potenciál. Vidíme to třeba na světových investičních trendech. Čím více tu bude špičkových expertů, tím větší potenciál bude pro přenos inovací z akademického prostředí do praxe a tím i více globálně úspěšných startupů. A to je naším cílem,“ uzavřel ředitel JIC Petr Chládek.
