Vědci z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru zveřejnili znepokojivou zprávu, v níž varují před hrozící katastrofou. Ta by podle nich nastala, pokud by padající vesmírné trosky ze satelitů či raket zasáhly letící dopravní letadlo, což by téměř jistě vedlo k jeho pádu, a tudíž i ke smrti cestujících.
Zmíněný scénář je bohužel každým rokem stále pravděpodobnější, jelikož počty lidmi vyrobených vesmírných objektů strmě vzrůstají. Může za to především rozšíření takzvaných satelitních konstelací, což je skupina umělých družic pracujících jako jeden celek. Do této kategorie spadá třeba Starlink od společnosti SpaceX, která má v současnosti ve vesmíru už asi sedm tisíc satelitů.
„Oblasti s nejvyšší hustotou osídlení kolem velkých letišť mají každý rok zhruba 0,8procentní šanci, že budou zasaženy nekontrolovaným pádem vesmírných trosek. Tato míra ovšem stoupá na 26 procent pro určité rušné oblasti vzdušného prostoru, jako je severovýchod Spojených států, severní Evropa nebo okolí velkých měst v asijsko-pacifickém regionu,“ uvedli podle webu Science Alert kanadští vědci.
K neštěstí stačí jeden gram trosek
Nová výzkumná zpráva rozhodně není jedinou, jež před hrozící katastrofou varuje. K podobnému názoru došla i americká společnost The Aerospace Corporation, která se dlouhodobě zabývá pozorováním vesmírných misí. Její lidé už v roce 2021 spočítali, že pravděpodobnost smrtelné srážky letadla s objektem padajícím z vesmíru je asi 1 : 100 000. Od té doby ovšem satelitů výrazně přibylo, takže zmíněné číslo bude nyní téměř jistě vyšší.
Hrozbu potenciální srážky nelze nijak podceňovat, tím spíš když i velmi malý kus rakety nebo satelitu může letícímu letadlu způsobit fatální škody. Odhady vědců dokonce naznačují, že i pokud by se dostal do kontaktu s čelním sklem letounu nebo motorem pouhý jeden gram trosek, mohlo to vést k jeho pádu.
Částečně pozitivní zprávou budiž fakt, že úřady mají k dispozici technologii pro sledování padajícího vesmírného odpadu. Naneštěstí však platí, že tato řešení nejsou vždy stoprocentně spolehlivá.
Kromě toho je tu navíc ještě jeden problém, a sice provozně-ekonomický. Hrozí-li totiž taková srážka, musejí řídící přilehlý vzdušný prostor uzavřít, což pochopitelně znamená zpoždění letadel. „Současná situace může postavit národní úřady před velmi závažné dilema – zda uzavřít letecký prostor, nebo ne. Obě varianty přitom mají rozsáhlé bezpečnostní a ekonomické důsledky,“ doplnili výzkumníci.
Řešení existuje, ale je drahé
Jak výše popsanou bezpečnostní hrozbu vyřešit? Odpověď nabízejí moderní technologie, konkrétně ty, jež se zabývají takzvaným řízeným návratem vesmírných raket. Problém ovšem je, že kvůli vyšším nákladům je aktuálně využívá zhruba jen 35 procent všech nosičů.
Aby se současná situace zlepšila, budou potřeba větší investice ze strany národních leteckých agentur i soukromých vesmírných společností. Vědci proto ve své zprávě apelují na to, aby se potřebné peníze podařilo najít dříve, než dojde k první závažné letecké katastrofě.
„Na oběžné dráze je aktuálně více než 2300 kusů nefunkčních raket, jež nakonec začnou padat k Zemi nikým nekontrolovaným způsobem. Úřady hlídající vzdušný prostor tedy budou v nadcházejících desetiletích čelit závažné výzvě pádů velkého množství vesmírných trosek,“ uzavřeli kanadští výzkumníci.
