Radioterapie je jedna z nejběžnějších forem léčby rakoviny, již aspoň jednou využijí zhruba dvě třetiny všech onkologických pacientů. Stejně jako chemoterapie se ale pojí i s mnoha různými nežádoucími vedlejšími účinky, které její nasazení značně limitují a komplikují.
Právě kvůli zamezení vedlejších účinků se v současnosti radioterapie obvykle rozděluje na několik desítek jednotlivých léčebných sezení po dobu osmi týdnů, aby byla pro pacienta snesitelnější. Další zásadní pomoc pak představují pokročilé zobrazovací skeny a moderní radioterapeutické přístroje schopné zacílit konkrétní nádor. I přesto ale existuje riziko závažných, nebo dokonce smrtelných komplikací.
Velmi problematická je v tomto ohledu třeba radioterapeutická léčba dětských mozkových nádorů. „Přeživší děti často trpí celoživotní úzkostí a depresemi, jindy zase mívá záření dopad na vývoj mozku a způsobuje významnou ztrátu IQ. Obvykle jsme tedy schopni nemocné děti vyléčit, ale cena, kterou za to platí, je bohužel vysoká,“ uvedla podle BBC švýcarská radioložka Marie-Catherine Vozeninová z Ženevské univerzity.
Mezi další potíže u dospělých pacientů se pak řadí to, že nádory většího objemu jsou obvykle úzce propojeny s okolní zdravou tkání. „Kvůli tomu je často téměř nemožné vyhnout se poškození zdravých buněk. Onkologové tedy v takové situaci musí použít mnohem menší dávku ozáření, než by bylo ke zničení nádoru vhodné,“ vysvětlil profesor radiační onkologie na Stanfordské univerzitě Billy Loo.
U myší se žádné vedlejší účinky nedostavily
Vědci z celého světa už mnoho let pracují na vývoji lepších radioterapeutických přístrojů, které zmíněné nevýhody mít nebudou. Jako nejperspektivnější se aktuálně jeví takzvaná metoda Flash, s níž už před 11 lety přišel právě tým radioložky Vozeninové. Tento přístup spočívá v ozáření nádoru velmi vysokými dávkami subatomárních částic po dobu kratší než jednu sekundu, což má stačit k jeho zničení. Zároveň má být díky tomu ochráněna zdravá tkáň před jakýmkoliv významným poškozením.
Perspektivní metoda už má za sebou několik studií na zvířatech, které ve všech případech prokázaly, že Flash umožňuje výrazně zvýšit množství záření dodaného do těla. To zatím spolehlivě vedlo ke zničení nádorů a zároveň k minimalizování dopadů, jež má záření na okolní zdravou tkáň. Třeba v jednom nedávném experimentu se u zdravých laboratorních myší, které dostaly dvě kola ozařování metodou Flash, nevyvinuly žádné vedlejší účinky typické pro dosavadní způsoby radioterapie.
Po ověření metody na zvířatech nyní postupně začínají i první testy na lidech. Třeba Dětská nemocnice v Cincinnati v Ohiu chce brzy zahájit studii u dětí s metastatickým karcinomem, který se rozšířil do jejich hrudních kostí. Ve švýcarské Univerzitní nemocnici v Lausanne pak budou metodu zkoušet na pacientech s lokalizovanou rakovinou kůže. Cílem je stanovit optimální dávku záření, lépe prozkoumat účinnost léčby, a především se zaměřit na případné vedlejší účinky.
Rozhodně to ale není jen absence nežádoucích komplikací, která lékaře na nové metodě láká. Jejím zásadním přínosem by měla být také vyšší úspěšnost léčby u mnoha z nejzávažnějších druhů rakoviny. „Doufáme, že nová metoda nám umožní vypořádat se i se složitějšími nádory, jako je třeba glioblastom. Tato nejčastější forma rakoviny mozku přitom patří k vůbec nejsmrtelnějším formám onemocnění, s pětiletou mírou přežití ve výši pouhých pěti procent,“ shrnul André-Dante Durham Faivre, radiační onkolog ze společnosti Hug.
Čeká se i na nový rentgen
Ačkoliv metoda Flash podle mnoha vědců a lékařů vypadá skutečně slibně, v současnosti ji trápí jeden zásadní problém. Ozařování totiž využívá subatomárních částic, k jejichž vytvoření jsou potřeba urychlovače částic. To jsou samozřejmě velké budovy s velmi složitou a nákladnou technologií, jejichž výstavba aktuálně stojí asi tři až čtyři miliardy korun. Pokud by tedy lidé museli být léčeni jen v takto drahých zařízeních, pravděpodobně by jich vzniklo velmi málo, což by pro mnoho pacientů znamenalo velmi dlouhé dojíždění.
Výzkumníci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) ve spolupráci s Univerzitní nemocnicí v Lausanne a francouzskou společností TheryQ proto nyní pracují na vývoji nového urychlovače, který by rozměrově připomínal spíše klasický rentgen. Jejich hlavním cílem přitom je, aby mohla v budoucnu radioterapii metodou Flash poskytovat každá nemocnice. Pokud by se toho skutečně povedlo dosáhnout, znamenalo by to podle odborníků zásadní přelom v celém odvětví léčby rakoviny.
„Pokud se podaří sestrojit Flash rentgen o normální velikosti, umožní to vyléčit mnohem více pacientů, jelikož každé ošetření trvá méně než sekundu. Když tedy místo 50 pacientů denně můžete ošetřit 150, výrazně tím zvýšíte dostupnou kapacitu, což zlepší celý zdravotnický systém,“ doplnil Durham Faivre.
Další podstatnou výhodou pak má být skutečnost, že Flash terapie může přinést podstatné úspory nákladů za léčbu. „Po počáteční investici by to měla být nákladově výrazně efektivnější léčba, protože je potřeba mnohem méně sezení. Kromě toho by se ale mohlo ušetřit značné množství peněz i za léčbu nežádoucích vedlejších účinků z radioterapie,“ uzavřel Constantinos Koumenis, profesor radiační onkologie na Pensylvánské univerzitě.
