„Zavedení QR plateb představuje moderní a bezpečný způsob, jak zjednodušit každodenní transakce. Jde o řešení, které přináší užitek občanům, podnikatelům i státu a posouvá Slovensko mezi technologicky vyspělé krajiny v oblasti digitálních plateb,“ nechal se slyšet slovenský ministr financí Ladislav Kamenický koncem dubna, tedy pouhý den předtím, než nový zákon vstoupil v účinnost.
Zaplatit mobilem jde na jeho základě od 1. května i na té nejodlehlejší horské chatě. Pakliže by obchodník tuto možnost zákazníkům odepřel, může mu podle dřívějšího vyjádření ministerstva, jak napsal server TN.cz, hrozit pokuta v rozmezí 500 až 15 000 eur (zhruba od 12 do 364 tisíc korun).
V Evropě nic ojedinělého
Nutno zdůraznit, že v rámci Evropy nejde ve skutečnosti o nic ojedinělého. Podobnou praxi již nějaký čas razí například také Nizozemsko, Estonsko nebo skandinávské státy, kde platby v hotovosti ustupují do ústraní ve prospěch úhradám kartou, hodinkami či právě prostřednictvím QR kódů dlouhodobě. Proč tomu tak není i u nás?
„Česko, které na tom s uživatelskou adopcí digitálních plateb není hůře než jiné evropské země, s touto klíčovou změnou stále váhá. V lednu příštího roku se sice vrátí EET, to ale povinnost nabízet bezhotovostní platbu neobsahuje,“ přiblížil pro Euro.cz Boris Zovčák, spoluzakladatel BIQ Group, tuzemské technologické skupiny, jež firmám pomáhá právě v oblasti digitalizace.
Že se Česká republika sousedním Slovenskem, respektive dalšími zeměmi EU v dohledné době inspirovat nehodlá, potvrdil naší redakci i vedoucí oddělení Komunikace s médii na Ministerstvu financí ČR Štefan Fous: „Ministerstvo financí v současné době neuvažuje o zavedení zákonné povinnosti, která by obchodníkům nařizovala nabízet platby přes QR kód. Každá země volí při podpoře digitální ekonomiky vlastní strategii. Vzhledem k tomu, že využívání QR plateb u nás i bez regulace dynamicky roste a bankovní sektor na poptávku zákazníků reaguje flexibilně, chceme zachovat svobodu volby pro obchodníky i spotřebitele a nevytvářet pro podnikatele dodatečnou administrativní zátěž.“
QR kódy aktivně využívá polovina Čechů
Co se oné obliby QR plateb, respektive bezhotovostních plateb jako takových, týče, čísla hovoří jasně. Již v roce 2024 jim dávaly přednost tři čtvrtiny obyvatel, jak vyplynulo z tehdejšího průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví, za kterým stojí Česká spořitelna, portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd. Sedm z deseti Čechů bylo navíc toho názoru, že by je obchodníci měli přijímat povinně.
Nejoblíbenější bezhotovostní platební metodou v situacích, kdy lidé kupovali něco na internetu, byla tehdy platba kartou, kterou preferovalo 61,3 procenta spotřebitelů. Okamžitou platbu přes QR kód naopak nejčastěji využíval jen asi každý desátý.
Rostoucí oblibu tohoto konkrétního způsobu placení potvrdil také letošní průzkum agentury Perfect Crowd pro polskou společnost PayU, jež v Česku působí od roku 2011. „Zatímco vloni označilo platbu pomocí QR kódu za svůj preferovaný způsob placení (při nákupu online) jednatřicet procent respondentů, letos je to už pětatřicet procent. Ještě výraznější posun je poté patrný u samotného využívání QR plateb – v minulém roce je při online nákupech alespoň jednou využilo sedmdesát dva procent spotřebitelů, letos je to dokonce sedmasedmdesát,“ vyčíslil pro Euro.cz country manager PayU pro ČR a Slovensko Martin Prunner.
Z jiného statistického šetření agentury Ipsos pro ČNB, na který se odkázal server iDnes.cz a který se zaměřil jak na internetové, tak kamenné prodejny zároveň, je pro změnu zřejmé, že v současnosti možnost takzvaných okamžitých plateb, mezi něž úhrada skrze QR kód patří, aktivně využívá už více než polovina Čechů. A to navzdory faktu, že ještě tři roky nazpět byla takto uhrazena jen přibližně každá pátá transakce. Na druhou stranu, celých 47 procent spotřebitelů podle stejného průzkumu přes QR kód nezaplatilo ještě ani jednou – nejčastěji z toho důvodu, že k tomu zatím neměli možnost nebo se na veřejnosti zdráhají přihlašovat se do internetového bankovnictví.
Stačí mobil a internet
Výhoda placení pomocí QR kódu je z pohledu samotného obchodníka na první pohled zřejmá: nemusí investovat do platebního terminálu, čímž tím pádem ušetří na poplatcích karetním společnostem za využívání jejich technologie, které se pohybují v nižších jednotkách procent, ale hlavně se nepřipraví o ty potenciální zákazníky, jež s sebou aktuálně žádnou hotovost nemají. Takových lidí navíc bude podle dat Evropské centrální banky spíše přibývat – v první polovině roku 2025 dosáhl celkový objem bezhotovostních plateb v eurozóně úrovně 77,7 miliardy eur, což je ve srovnání s předchozím obdobím o 7,7 procenta více.
„QR platby představují efektivní cestu, jak splnit zákonnou povinnost a zároveň optimalizovat transakční náklady. Není potřeba řešit nové terminály, pokladny ani nákladný software. Stačí vám mobil a internetové připojení. Zákazník kód naskenuje a vy jako obchodník máte peníze okamžitě na účtu. Moderní řešení nabízí rychlé a přesné párování plateb, přináší přehledná data o všech platbách, vše je bezpečné a auditovatelné. To by přece měl každý podnikatel vyžadovat automaticky!“ pronesl Zovčák.
Lék na fronty u pokladen
Jedním ze sektorů, kde se „QRka“ uchytily, je například pohostinství. Že se Češi (a nejen ti) naučili malé obrázky umístěné na stole využívat ve velkém, dokládá vzestup tuzemské platformy Qerko, která patří k nejpoužívanějším gastrotechnologiím ve střední Evropě. „Celkově máme už přes 1,6 milionu registrovaných uživatelů,“ pochvaloval si loni na podzim CEO zmíněné společnosti Lukáš Kovač s tím, že ve srovnání s rokem 2024 mělo jít o zhruba třetinový nárůst. Napříč Českem, Slovenskem a Maďarskem nabízelo vloni možnost platby přes Qerko na 1 600 podniků, přičemž jen za období od ledna do října přibylo firmě téměř 500 nových restaurací.
Používáte při placení v restauraci či kavárně aplikaci Qerko?
Podle Zovčáka je každopádně potenciál QR kódů mnohem větší, neboť se jedná o univerzální metodu, kterou lze platit de facto za cokoliv a kdekoliv. „Dobrým příkladem je logistika. Zkuste se vžít do role kurýra, který denně vyřizuje stovky dobírek. S sebou má pokladnu plnou hotovosti, kterou musí rozměňovat a večer počítat tržbu. Online platba šetří čas, starosti a odstraňuje riziko, že se kurýr přepočítá nebo mu hotovost někdo odcizí,“ uvedl.
„Stejně tak retail, kde majitelé prodejen platí bankám vysoká procenta z každé transakce kartou. U QR plateb jsou poplatky výrazně nižší, často jen zlomek toho, co spolknou terminály. Pro menší obchody to může znamenat klidně úsporu desítek tisíc korun ročně. A veřejný sektor? Městské úřady, knihovny, sportovní zařízení – tam všude může QR kód vyřešit nejen fronty u pokladen,“ dodal spoluzakladatel BIQ Group.
Co se infrastruktury týče, tu má Česko podle Zovčáka vybudovanou dostatečně. Prostřednictvím QR kódů lze v tuzemsku platit roky, banky metodu podporují dlouhodobě. „Problém již neleží v technologii, ale v kultuře a standardizaci. Osobně si myslím, že by svoboda volby měla fungovat i pro ty zákazníky, kteří hotovost již považují za přežitek. Zaveďme elektronické platby jako technologický standard po celé EU. Když politici dokázali prosadit USB-C, bude tento krok jistě průchozí a věřím, že i všeobecně vítaný,“ uzavřel.
