ČEŠTÍ VRTAŘI: Vrtařská firma Eriell Corporation je největším českým investorem v Uzbekistánu. Podle zástupců firmy je ve středoasijské zemi pro obchodní úspěch nejvíce potřeba dobrá příprava a trpělivost. Musíte mít spolehlivého místního partnera. Pak trpělivou prací získat pozice na místním trhu.
ČEŠTÍ VRTAŘI: Vrtařská firma Eriell Corporation je největším českým investorem v Uzbekistánu. Podle zástupců firmy je ve středoasijské zemi pro obchodní úspěch nejvíce potřeba dobrá příprava a trpělivost.
Musíte mít spolehlivého místního partnera. Pak trpělivou prací získat pozice na místním trhu. Teprve když máte dobře připravenou půdu, investujte peníze. Tak zní ve zkratce recept na úspěšné podnikání v Uzbekistánu, který doporučuje vrtařská firma Eriell. Sama již podobnou metodu zkusila. A úspěšně. Dnes je nejvýznamnějším českým investorem v Uzbekistánu.
Společnost začala příležitosti ve středoasijské zemi systematicky zkoumat již v roce 2002. „Hledali jsem správné lidi a vhodné projekty. V Uzbekistánu je nejdůležitější najít spolehlivého obchodního partnera, který ví, jak jednat s místními podniky a úřady,“ vypráví ředitel Eriellu Martin Haruštiak. „V našem oboru jde zejména o státní holdingovou společnost Uzbekneftěgas, která zastřešuje veškerou těžbu ropy a plynu,“ dodává.
OD NÁHRADNÍCH DÍLŮ KE KILOMETROVÝM VRTŮM
Čeští vrtaři nakonec našli uzbecké obchodní partnery, kteří již měli s Uzbekneftěgasem zkušenosti. Společně se jim podařilo vyhrát první tendry. „Byly to jen menší zakázky na dodávky různých náhradních dílů do vrtných souprav. Řádově šlo jen o statisíce dolarů,“ říká Haruštiak.
Díky těmto dodávkám se ale český investor dobře uvedl. V roce 2004 pak vyhrál první velkou zakázku: Odvrtání několika 3200 metrů hlubokých vrtů pro těžbu zemního plynu. A potom přišla série dalších zakázek. Dnes provozuje Eriell již šest vlastních vrtných souprav a další dvě pronajaté. V českém ústředí firmy přitom působí jen asi desítka zaměstnanců, v Asii naopak Eriell zaměstnává téměř 300 místních pracovníků.
Těžený plyn patří státu a zatím se firma ani nepodílí na zisku procentem z objemu těžby. I paušální odměny od uzbecké vlády jsou ale velmi slušné. „Firma už má kontrakty v hodnotě několika desítek milionů dolarů,“ uvádí velvyslanec ČR v Uzbekistánu Aleš Fojtík. „Navíc platby přicházejí celkem bez problémů. Uzbecká vláda má totiž těžbu jako prioritu číslo jedna, takže v tomto odvětví finanční prostředky jsou,“ dodává Martin Haruštiak.
POZOR NA ČÍŇANY
Do budoucna má Eriell velké plány. Chce získat další zakázky v Uzbekistánu a rozjíždí dceřinou společnost i v sousedním Kazachstánu. Podle Haruštiaka ale v posledních dvou letech houstne konkurence. Středoasijský trh se porcuje a brzy si ho rozdělí velmoci. „Nejnebezpečnější konkurencí v těžbě jsou Číňané, kteří disponují vlastní technikou a pracovní silou, projekty si také umějí sami profinancovat. Velký zájem projevují i ruské firmy, které zde mají z dřívějška vazby. Jsou hodně vidět také rumunští těžaři,“ vypočítává konkurenty Haruštiak.
A co radí českým podnikatelům, kteří chtějí na uzbecký trh přijít včas? „Musí trpělivě a systematicky jeden až dva roky mapovat terén, získávat si důvěru místních lidí. Bez toho to nejde. Jinak by investovali peníze, ale zisk by se nedostavil,“ uzavírá Haruštiak.
