Současné ocelářství čelí v Česku i v celé Evropě nejen „zelené“ krizi, ale i mnoha dalším výzvám, včetně levné asijské konkurence. Stejně jako ostatní průmyslová odvětví ho proto čekají velké změny, které počítají s tím, že právě kvůli splnění cílů Green Dealu musí dotčené podniky přejít na novou technologii výroby oceli.
Třinecké železárny, jež patří mezi dvacet nejvýznamnějších producentů oceli v Evropě a jsou jediným výrobcem oceli v Česku, tak stojí před svou největší investicí v moderní historii. Do nových technologií má zamířit zhruba jedna miliarda eur (přes 25 miliard korun).
Že to vedení společnosti s výše popsanými změnami myslí vážně, dokládají mimo jiné prostředky vynaložené na přípravné práce. Do nich firma investovala již 200 milionů korun. Výsledkem celého projektu přitom nemá být nic menšího než snížení emisí CO2 o 55 procent v porovnání s rokem 1990.
Bez dotací to nepůjde
Od roku 1996 daly Třinecké železárny, založené o celých sto let dříve, do „ozelenění“ výroby celkem přes deset miliard. Dalších čtyřicet miliard pak směřovalo do rozvoje firmy a moderních technologií produkce oceli.
Ocel přitom patří ke strategickým komoditám jak pro stát, tak pro mnohá další odvětví. Neobejde se bez ní sektor železniční dopravy, v rámci něhož 99 procent kolejí v Česku dodaly právě Třinecké železárny, stavebnictví, autoprůmyslu, nové energetiky, kde se tento materiál využívá třeba pro větrné elektrárny, až po bezpečnost. Navíc je stoprocentně recyklovatelná, takže ji lze technicky vzato považovat za komoditu budoucnosti.
„Projekt nám umožní dál vyrábět bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen. Nepřinese nám ani vyšší objem produkce, ani zvýšení zaměstnanosti či přidané hodnoty. Splníme však náročné požadavky nízkoemisní výroby. Bez velmi výrazné dotační podpory nicméně projekt není reálný,“ říká generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Ostatně, i proto podnik s českou vládou loni v březnu uzavřel memorandum o podpoře. „To nám dává jistotu, abychom do investic šli. O státní podporu zažádáme letos v prvním kvartálu, zřejmě v únoru,“ dodává s tím, že ona podpora by měla činit 70 až 75 procent z celkové hodnoty investice.
„Pokud bychom podporu nezískali, museli bychom zavřít výrobu, takže by přímo u nás přišly o práci až čtyři tisíce lidí. A protože každé pracovní místo v ocelářství vytváří dalších asi pět pracovních míst v širší ekonomice, znamenalo by to, že o práci přijde okolo dvacet tisíc lidí,“ zdůrazňuje Heide, podle kterého by to nebyla dobrá zpráva zejména pro Moravskoslezský kraj.
Naštěstí státní dotace na podobné projekty dekarbonizace ocelářství jsou dnes v Evropě poměrně obvyklé – dosáhly už téměř 15 miliard eur (375 miliard korun). Konkrétně třeba Německo podpořilo pět projektů celkovou sumou ve výši takřka sedmi miliard (175 miliard korun).
Tři klíčové části transformace
Největší částí projektu ekologizace výroby Třineckých železáren bude vybudování elektrické obloukové pece, která nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí, jejíž provoz firma ukončí. V těch se taví železná ruda s pomocí koksu. Nová technologie však taví šrot pomocí elektrické energie, proto se její spotřeba zvýší zhruba o 30 procent ze současné jedné terawatthodiny. Zahájení stavby se plánuje na rok 2026 a ukončení o dva roky později. Ovšem i s potřebným šrotem se pojí otázka, zda ho bude dostatek.
„Nyní spotřebujeme půl milionu tun šrotu ročně, ale s elektrickou obloukovou pecí budeme potřebovat 1,5 milionu tun. Přitom tempo vývozu šrotu mimo EU je už dnes veliké, a pokud zapnou podobné pece i ostatní producenti, poptávka po něm logicky poroste, takže nahoru půjdou i ceny. To nám pochopitelně zdraží vstupní náklady, tudíž i výsledná cena našeho produktu se zvýší. Jde o to, zda budou akceptovat i naši odběratelé, že platí víc za ,zelenou‘ ocel,“ vysvětluje Heide redakci Euro.cz.
Druhou částí obří investice bude bezemisní železnorudná briketační linka. Ta sníží emise CO2 o ekvivalent 19 tisíců osobních automobilů. Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu ji nikde nenajdete. Výstavba začne letos na jaře, do provozu bude uvedena v roce 2027.
Kromě toho vedení podniku hodlá pořídit i paroplynovou elektrárnu, jež zajistí přechod od uhlí k ekologičtějšímu zdroji energie. S ní se pojí možnost využití odpadního tepla pro výrobu a dodávku horké vody do domácností v Třinci.
Velký zaměstnavatel
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. Loni vyrobily přes 2,4 milionu tun oceli. „Konsolidované výsledky celé skupiny zatím nejsou k dispozici, ale samotné železárny budou mít zisk v řádu stovek milionů korun, což není při obratu kolem 60 miliard příliš uspokojivé. Plán na letošní rok je podobný,“ komentuje Heide.
Firma má včetně odloučených provozů téměř 6800 zaměstnanců. Jde o vlajkovou loď skupiny Moravia Steel, která zaměstnává 12 tisíc lidí. Vlastníky této skupiny jsou původem slovenští podnikatelé Tomáš Chrenek, Ján Moder, Evžen Balko a Mária Blašková. Mezi hlavní produkty podniku patří válcovaný drát, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary.
