Vláda Uzbekistánu se vydává na ambiciózní turistickou cestu. Jejím cílem přitom není nic jiného než do konce nynější dekády zdvojnásobit počet zahraničních návštěvníků země, kterých tam v roce 2023 přijelo na 6,6 milionu.
Podle BBC si tím ale částečně zadělává na problém, neboť dosud stále nevyřešila ochranu historických památek a centra nejnavštěvovanějších měst se již nyní postupně vylidňují. To proto, že například v Chivě, Samarkandu nebo Buchaře už zkrátka a dobře pro místní obyvatele nezbývá místo. Na úkor bytů pro bydlení tam ve velkém vznikají především hotely a turistické komplexy, potažmo rozlehlá nákupní střediska.
Velmi dobře vidět je to například na okázalých projektech miliardáře Bakhtiyora Fazilova, jehož Hedvábnou stezku mnozí přirovnávají k Disneylandu, který nemá s místními tradicemi pranic společného. „Koncept Hedvábné stezky se v Uzbekistánu aplikuje na všechno,“ řekla zmíněnému webu Světlana Goršenina, historička zaměřená na střední Asii a členka uzbeckého sdružení na ochranu dědictví Alerte Héritage. A dodala, že v zemi fungují restaurace, obchody i zájezdy věnované Hedvábné stezce, ze které se stala komerční turistická atrakce.
Boom cestovního ruchu
Rostoucí popularitu Uzbekistánu jako turistické destinace potvrzuje i Index rozvoje cestování a cestovního ruchu Světového ekonomického fóra. Ten jej aktuálně řadí na 78. místo z celkových 119, ačkoliv ještě před pěti lety byl až čtyřiadevadesátý.
Za tento posun země do značné míry vděčí vládní strategii Uzbekistán 2030, s níž před rokem a půl přišel prezident Šavkat Mirzijojev a v jejímž rámci stát plánuje investovat do řady megalomanských turistických projektů, které mají zajistit onen zmiňovaný a rozsáhlý nárůst zahraničních návštěvníků. Cílem je dostat se v tomto ohledu do pěti let na číslo 15 milionů turistů.
Jedno z takových rekreačních center, které mají cizokrajné návštěvníky k cestě do Uzbekistánu nalákat, se nachází na okraji města Buchara. Za jeho vznikem přitom opět částečně stojí miliardář Fazilov, jenž je předsedou představenstva ve společnosti Enter Engineering, jednoho z předních dodavatelů v zemi.
Co se týče jeho podoby, Věčná Buchara, jak je tento komplex nazýván, měla podle původních návrhů představovat etnografický park s tradičními budovami, jako jsou čajovny nebo restaurace s lokální kuchyní. Nejnovější vizualizace visící na plotech obklopujících staveniště ale spíše ukazují na moderní nákupní centrum, připomíná BBC.
„Nesnažíme se replikovat historické budovy. Dějiny se opakovat nebudou. Spíš vytváříme něco, co bude mít svůj vlastní význam,“ vysvětlil Rustam Chajdarov, zástupce generálního ředitele Enter Engineering, podle kterého ovšem i tak půjde o místo pro relax se spoustou kaváren, kde navíc budou moci vystavovat svá díla uzbečtí umělci. Nehledě na to, že 70 procent pozemku má zůstat zelenou plochou.
Přibývá turistů, ubývá místních
Enter Engineering dále plánuje postavit řadu pětihvězdičkových hotelů, přičemž každý z nich bude mít kapacitu pro zhruba 700 hostů. „Movitá klientela už do Buchary přijíždí, ale není spokojená s kvalitou ubytování. Chceme jí tedy nabídnout o třídu lepší hotely,“ popsal Chajdarov s tím, že zde přibudou také zdravotnická zařízení, což ocení zejména turisté, kteří do Uzbekistánu míří za levnou zdravotní péčí od stomatologie až po plastickou chirurgii.
Naopak velká sportovní aréna na okraji Buchary musela být zbourána, aby developer mohl postavit hned tři nové sportovní areály. Demolice vyvolala u místních obyvatel nebývalé pobouření, částečně i proto, že nová sportoviště vedle polorozpadlých obytných bloků a neobsazených komerčních prostor působí poněkud nepatřičně.
„V Uzbekistánu se již roky vylidňují městská centra,“ vysvětlila Goršenina, která vnímá přeměnu měst v jakási muzejní centra pro turisty. Poukazuje přitom právě na Bucharu, kde už je turistická zóna jasně oddělená od zbytku města, ve kterém se žije, takže spíše připomíná skanzen.
Podobný názor sdílí i jeden místní architekt, který si nepřál být jmenován. Osobně se obává, že Chivu nebo Bucharu potká podobný osud jako italské Benátky. „Každým rokem přibývá turistů. Vždy jsem považoval Bucharu za živý organismus, ale je velmi slabý a křehký a hrozí, že se stane Benátkami v poušti,“ řekl o svém domovském městě.
Bourání památek v zóně UNESCO?
Věčná Buchara se sice nenachází v historickém centru města, ale spadá do jakési „nárazníkové zóny“, v níž je před provedením urbanistických změn nutné mít souhlas od organizace UNESCO. Její mluvčí BBC potvrdil, že situaci pečlivě sledují, nic konkrétnějšího ale nesdělil: „Doufáme, že úřady dodrží své závazky vůči Úmluvě o světovém dědictví a neprovedou žádnou demolici bez předchozího posouzení Výborem pro světové dědictví v červenci 2025.“
Zmiňovaného architekta ani zástupce sdružení Alerte Héritage UNESCO svým jednáním nepřesvědčilo. „Je to organizace bez zásad, která toho pro střední Asii udělala jen velmi málo,“ shodli se.
Představitelé společnosti Enter Engineering každopádně zdůraznili, že obyvatelé města s návrhem jejich komplexu souhlasí. Nejen proto, že údajně v žádném případě nemá narušit ráz Buchary, ale i z toho důvodu, že jim přinese až 15 tisíc pracovních míst. „Nechceme tím město nijak poškodit, ale vybrali jsme si oblast v nárazníkové zóně a jsme si jisti, že získáme souhlas UNESCO, abychom mohli ve výstavbě pokračovat,“ uzavřel Chajdarov.
