Je všeobecně známo – a události posledních dní a hodin to opět jasně dokazují –, že oblíbeným slovem i nástrojem amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou cla. S opravdu jen malou mírou nadsázky lze totiž říct, že je velice rád uplatňuje na všechny a za všech možných situací. Legendární investor Warren Buffett a jeden z nejbohatších lidí světa je ovšem za skvělý nápad nepovažuje.
„Cla jsou ve skutečnosti do určité míry válečným aktem, máme s nimi z minulosti mnoho zkušeností,“ řekl podle CNN v nedělním rozhovoru pro CBS, tedy ještě pár dní před tím, než vstoupily v platnost Trumpem avizované 25procentní tarify na zboží z Mexika a Kanady a dodatečná 10procentní přirážka na produkty z Číny.
Generální ředitel investiční společnosti Berkshire Hathaway rovněž připomněl, že cla slouží jako daň ze zboží a mohou zvýšit spotřebitelské ceny – a tedy i inflaci. „Zoubková víla cla nezaplatí,“ dodal s tím, že když někdo přemýšlí o důsledcích cel a o tom, kdo ponese náklady, je nutné se ptát, co bude následovat: „V ekonomii si vždy musíte klást tuto otázku: A co potom?“
K problematice negativních dopadů cel se čtyřiadevadesátiletý byznysmen otevřeně vyjádřil již poněkolikáté. V roce 2016 se nechal slyšet, že Trumpovy návrhy na zavedení tarifů v kampani byly „velmi špatný nápad“. Svůj názor na celkový stav ekonomiky pak v rozhovoru odmítl komentovat, i když zmínil, že jde o „nejzajímavější téma na světě“.
„Hloupé“ komentáře
Mnozí analytici cla považují za politický klacek používaný v obchodní válce – nikoli za efektivní rámec pro mezinárodní obchod. Ve svém důsledku zvýší náklady amerických spotřebitelů na zboží každodenní potřeby. Navíc Trumpova cla přicházejí v době, kdy důvěra amerických spotřebitelů klesá a přetrvávají obavy z inflace, píše CNN.
Nový americký ministr obchodu Howard Lutnick každopádně v pondělí na CNN označil Buffettovy komentáře za „hloupé“. Zároveň dodal, že by cla mohla nahradit daňový úřad Internal Revenue Service (IRS), který byl podle jeho chybného prohlášení vytvořen tehdy, když USA vstoupily do první světové války. „Spojené státy americké měly před rokem 1913 pouze cla a teprve poté, když jsme vstoupili do první světové války a všichni se museli zapojit, vznikl skvěle pojmenovaný Internal Revenue Service,“ řekl Lutnick.
Ve skutečnosti zmíněný daňový úřad vznikl již v roce 1862, tedy v době války občanské. Federální daň z příjmu, kterou IRS vybírá, pak byla zavedena v roce 1913 ratifikací 16. dodatku, čtyři roky před vstupem USA do první světové války odehrávající se v Evropě. Od té doby patří federální daň z příjmu k největším zdrojům příjmů vlády.
Historické ponaučení
Z výše uvedeného je patrné, že americká vláda se sice před vytvořením federální daně z příjmu na příjmy z cel skutečně spoléhala, na dnešní ekonomiku USA je však takové řešení – tedy že cla suplují daně – neaplikovatelné. Už jen kvůli tomu, že je, tak jako většina ostatních, hluboce integrovaná do mezinárodního obchodu. Jinými slovy, Lutnickův návrh na zrušení IRS a nahrazení vládních příjmů pouze cly by z finančního pohledu byl naprosto nerealistický a velmi problematický scénář.
Že cla mohou v konečném důsledku nadělat víc škody než užitku, ostatně ukazuje příklad z roku 1930. Tehdy Spojené státy zvýšily tarify na zboží jako součást Smoot-Hawleyho celního zákona, kterýžto akt údajně francouzská média nazvala vyhlášením (ekonomické) války. Zavedení zmíněného zákona vedlo zkraje třicátých let minulého století k odvetným opatřením ostatních zemí, dramatickému poklesu světového obchodu a prohloubení hospodářské krize.
Buffettovy peníze zůstávají v USA
I když Buffett svůj komentář o clech jako válečném aktu již dále nerozvedl, následně dodal, že většina peněz pod jeho správou zůstane vždy ve Spojených státech. Dokonce je označil za to nejlepší místo s tím, že měl štěstí, že se zde narodil.
Známý miliardář, jehož každé slovo investoři bedlivě sledují, přitáhl loni velkou pozornost kvůli rostoucímu balíku hotovosti a peněžních ekvivalentů v Berkshire Hathaway. Ty ve čtvrtém čtvrtletí narostly na rekordních 334,2 miliardy dolarů (v přepočtu více než 8,1 bilionu korun), tedy o polovinu výš než rok nazpět.
Buffettova společnost posílila svoji hotovostní pozici při prodeji akcií firem, jako jsou Apple či Bank of America, takzvaných blue-chips. Hromadění peněz v Berkshire může podle analytiků naznačovat, že známý miliardář považuje americký akciový trh za drahý a nevidí na něm dostatek atraktivních investičních příležitostí.
