Několik měsíců trvající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem už začíná připomínat ohranou písničku. Zprávy o nově uzavřeném příměří se totiž prakticky neustále střídají se zprávami o obnovených útocích, přičemž celý svět si postupně zvyká na to, že v Perském zálivu už se vlastně „nic tak zásadního“ neděje.
Výše uvedené se týká i cen ropy. Ačkoliv se podle CNN v současnosti nezdá, že by válka v Íránu měla nějaké snadné řešení, na ropných trzích víceméně převládá optimismus. Ten se projevuje například tím, že ceny černého zlata klesají při jakémkoli náznaku pozitivních zpráv o uzavření míru.
Obáváte se dopadů války v Íránu na českou ekonomiku?
Poněkud paradoxní přitom je, že doprava přes Hormuzský průliv nadále zůstává fakticky zastavena, a výrazně méně lodí proplouvá i přes nedaleký průliv Bab al-Mandeb mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Ten blokují Íránem podporovaní Hútíové, kteří už opakovaně zaútočili na saúdskoarabské ropné tankery. Čím to tedy je, že trhy jsou ohledně dění okolo Arabského poloostrova stále více imunní?
Pomohly rozsáhlé zásoby ropy
Hlavním důvodem relativního klidu na ropných trzích je především fakt, že poptávka po černém zlatě byla v posledních několika měsících velmi nízká. Poté, co Írán fakticky uzavřel Hormuzský průliv, se totiž svět poměrně úspěšně přizpůsobil výpadku dodávek přibližně 13 milionů barelů ropy denně.
Zejména Čína se během posledních několika měsíců silně spoléhala na své masivní zásoby ropy, které si vytvořila před válkou, a dramaticky snížila svůj dovoz této komodity o přibližně pět milionů barelů denně. Analytici přitom odhadují, že druhá největší ekonomika světa má dostatečně velké zásoby na další tři až čtyři měsíce.
K relativnímu klidu na trzích ale zásadně přispěly i zásoby ropy mnoha dalších zemí. Členské státy Mezinárodní energetické agentury totiž každý týden uvolňují miliony barelů černého zlata ze svých strategických rezerv, což výrazně pomohlo se zmírněním dopadů největšího ropného šoku v historii.
Posledním zásadním důvodem je pak to, že během třítýdnů, kdy se Hormuzský průliv znovu otevřel, bylo z Perského zálivu odesláno více než 200 milionů barelů ropy, což by mělo celému světu stačit na zhruba 17 týdnů. Právě díky tomu si mnoho analytiků ropného průmyslu zachovalo optimismus i přes zprávy o nových útocích, kvůli nimž minulý týden na chvíli stoupla cena ropy nad sto dolarů za barel.
Situaci může změnit delší uzavření Hormuzu
Navzdory nedávnému vývoji mnozí odborníci varují, že trh může podceňovat riziko dlouhodobého zastavení těžby ropy. Situaci komplikuje především fakt, že Írán se stále snaží kontrolovat veškerou lodní dopravu skrze Hormuzský průliv, takže třeba minulou sobotu jím podle Windward Intelligence proplula pouze jedna loď.
I během 60denního příměří dohodnutého 18. června navíc Írán požadoval, aby se plavidla, která chtějí proplout průlivem, ohlásila u nově zřízeného Úřadu pro Perský záliv. Pokud by to lodě neudělaly, riskovaly by, že na ně zaútočí íránské ozbrojené síly. Ještě více se ale analytici obávají, že Írán znovu zavede vysoké mýtné pro všechny lodě proplouvající průlivem, což udělal krátce po zahájení konfliktu.
Další omezení dodávek ropy a její následné zdražení může způsobit rovněž zmíněné uzavření průlivu Bab al-Mandeb. „Útoky Hútíů zvyšují riziko současného narušení obou důležitých exportních tras, tedy v Perském zálivu a Rudém moři. Současná pauza v bojích je tedy sice velmi vítaná, ale zároveň křehká, a to zejména s ohledem na probíhající vedlejší bitvy,“ shrnuli analytici Deutsche Bank.
Trh každopádně zůstává ohledně znovuotevření Hormuzského průlivu optimistický, stále se ale děsí, že k tomu v následujících měsících přeci jen nedojde, což už by představovalo zásadní problém. „Toto dění jsme už v posledních měsících viděli mnohokrát. Trh prostě reaguje na nejnovější titulky, nebo v tomto případě alespoň na jejich absenci,“ uzavřel Andy Lipow, prezident Lipow Oil Associates.
ČLÁNKY DO MAILU