Nachází se ve výšce kolem 400 kilometrů, pohybuje se průměrnou rychlostí téměř 28 tisíc kilometrů za hodinu a naši planetu oběhne zhruba jednou za hodinu a půl. Řeč je o Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), která se na nízké oběžné dráze Země nachází zhruba 26 let. Za tu dobu už astronautům a vědcům z celého světa poskytla ideální prostředí pro výzkum kosmu i pro realizaci mnoha experimentů týkajících se mikrogravitace.
Životnost ISS ovšem není neomezená, takže americká vesmírná agentura NASA chce vybudovat zařízení, které by Mezinárodní vesmírnou stanici nahradilo zhruba v době jejího plánovaného vyřazení z provozu, k němuž má dojít kolem roku 2030. Agentura už proto vyzvala významné soukromé vesmírné společnosti, aby se tohoto úkolu ujaly.
Zmíněný úkol je samozřejmě velmi náročný, přesto se ho ale zhostilo několik ambiciózních firem. Některé z nich dokonce počítají s tím, že kromě astronautů vyslaných jednotlivými národními kosmickými agenturami se na vesmírnou stanici vypraví i „běžní“ turisté, což by mohlo pomoci ekonomice jejich provozu. List The Wall Street Journal (WSJ) nyní představil seznam společností, jež aktuálně intenzivně pracují na návrhu a sestrojení funkčního nástupce ISS.
Stanice Axiom od Axiom Space
Texaská společnost Axiom Space uzavřela v roce 2020 dohodu s NASA, která jí umožní připojit malý energetický modul ke stávající ISS. Na něm si chce firma ověřit funkčnost svých řešení, přičemž zhruba kolem roku 2028 by se měl od ISS odpojit, a následně se propojit s dalším habitatem, což dohromady vytvoří vesmírnou stanici Axiom Station pro zhruba osm lidí.
Vesmírná stanice Axiom
Při návrhu podoby nové stanice kladl Axiom Space důraz na to, aby měla modernější a pohodlnější interiér než ISS. Každá „postel“ tedy bude mít nedaleko sebe okno a veškeré kabely by měly být kompletně skryty za panely, aby se astronauti na palubě cítili příjemněji. V závislosti na konečné velikosti stanice i dalších faktorech má její vývoj stát přibližně tři miliardy dolarů, tedy necelých 63 miliard korun.
Starlab od Voyager Technologies
Také firma Voyager Technologies se při návrhu své vesmírné stanice snažila přijít na co možná nejjednodušší řešení. Její Starlab tvoří osvědčená kovová konstrukce v utilitárním designu a s rozměry přizpůsobenými tomu, aby ji dokázala do vesmíru vcelku vyvést raketa Starship od společnosti SpaceX.
Vesmírná stanice Starlab
Výhodou stanice má být fakt, že v případě nárůstu poptávky půjde snadno rozšířit, takže v budoucnu by mohla mít třeba moduly určené pro farmaceutický výzkum nebo výrobu polovodičů. K hlavním zákazníkům této stanice, na jejímž vývoji spolupracovala i evropská letecká společnost Airbus, ale mají patřit vládní kosmické agentury. Celkové náklady na vývoj a vyslání Starlabu do vesmíru se aktuálně odhadují na zhruba 2,8 až 3,3 miliardy dolarů (asi 58 až 69 miliard korun).
Stanice Haven od společnosti Vast
Cestou minimalismu se vydala rovněž kalifornská společnost Vast, která už několik let pracuje na sestrojení malé vesmírné stanice Haven-1 s kapacitou „pouhých“ čtyř osob. Celý projekt je aktuálně v poměrně pokročilém stádiu, díky čemuž by měl být Haven-1 vypuštěn do vesmíru už v květnu příštího roku, a to s pomocí rakety SpaceX Falcon 9.
Průměr vesmírné stanice bude přibližně 4,3 metru, přičemž na její palubě má být dostatek úložných prostorů pro náklad i kajuty pro posádku. A až si Vast ověří, že vše funguje bez problémů, hodlá na podobném konceptu vybudovat mnohem větší stanici s názvem Haven-2, která už má plnohodnotně nahradit ISS.
LIFE od Sierra Space
Firma Sierra Space z Colorada zvolila při šetření nákladů ještě mnohem odvážnější postup. Plánuje totiž vybudovat „nafukovací“ vesmírnou stanici jménem LIFE (Large Integrated Flexible Environment – česky Velké integrované flexibilní prostředí), která se po vypuštění na oběžnou dráhu z relativně malého objemu výrazně roztáhne na délku asi šesti metrů. To by mělo poskytnout dostatek prostoru pro systémy podpory života, kajuty posádky, i pro místnosti pro provádění vědeckých experimentů.
Vesmírná stanice LIFE
Odolnost nafukovací vesmírné stanice vůči protržení má zajistit speciální materiál vyrobený z chemicky tkaného sklolaminátu a tkaniny. Letos v dubnu byl vnější plášť podroben testům, které prokázaly, že případný dopad mikrometeoroidů či orbitálních trosek by jej neměl nijak porušit. „S každým dalším testem jsme stále více přesvědčeni, že naše technologie je stejně dobrá, ne-li lepší než klasické kovové konstrukce,“ řekl Tom Marshburn, bývalý astronaut NASA a viceprezident pro inženýrství ve společnosti Sierra Space.
Orbital Reef od společnosti Blue Origin
Velmi ambiciózní plány má i Blue Origin patřící zakladateli Amazonu Jeffu Bezosovi. Firma chce vytvořit víceúčelovou vesmírnou stanici jménem Orbital Reef, která má kromě výzkumníků sloužit rovněž zájemcům z turistů. Vzhledově se bude jednat o jeden poměrně dlouhý válec, k němuž půjde připojit několik dalších samostatných modulů.
Vesmírná stanice Orbital Reef
Blue Origin nedávno dokončil stavbu makety stanice a provedl v ní testování na lidech, kterých se do Orbital Reefu vejde až deset. Vše sice údajně proběhlo bez problémů, datum, kdy by se její stanice měla vydat do vesmíru, ale firma zatím neuvedla.
„Stanice“ Starship od SpaceX
Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska podle vyjádření NASA delší dobu zvažuje, zda by se její kosmická loď Starship nedala využít také jako místo pro dlouhodobější pobyty astronautů na nízké oběžné dráze Země. Teoreticky by to neměl být problém, protože loď má zvládnout přepravit až sto lidí najednou.
Vesmírná loď Starship
Zda k realizaci tohoto netradičního plánu dojde, je ale zatím nejisté. Samotná SpaceX už se k této možnosti delší dobu nevyjádřila, přičemž její plány by mohly zhatit i současné spory Muska s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
