Současná ekonomická krize způsobená koronavirovou pandemií představuje vážnou hrozbu i pro penzijní systémy. Nová analýza světových penzijních systémů zvaná Global Pension Index předpovídá, že věk odchodu do důchodu se bude zvyšovat, zatímco částky vyplácené penzistům se budou snižovat.
Již před krizí byly jak veřejné, tak soukromé penzijní systémy negativně ovlivněny stárnutím populace a prostředím nízkých úroků, v němž bylo obtížné dosáhnout uspokojivé návratnosti investic. Pandemie celý problém znásobila a vlády teď čelí nutnosti zavedení politicky náročných reforem, které by důchodové systémy udržely životaschopnými, tvrdí studie konzultační společnosti Mercer. Tyto reformy pak zahrnují i zvýšení věku odchodu do důchodu.
Vysáli úspory na stáří
„Hospodářská recese způsobená světovou zdravotnickou krizí vede ke sníženým penzijním příspěvkům, nižší návratnosti investic a vyšším státním dluhům ve většině zemí,“ říká David Knox, seniorní partner ve společnosti Mercer a hlavní autor studie Global Pension Index (GPI). „Nevyhnutelně to do budoucna důchody ovlivní, což znamená, že někteří lidé budou muset pracovat déle, zatímco ostatní se budou muset spokojit s nižším životním standardem v důchodovém věku,“ dodává Knox.
Analýza srovnala důchodové systémy 39 zemí, jejichž obyvatelstvo tvoří dvě třetiny světové populace. Důchodové systémy jednotlivých zemí pak seřadila na základě udržitelnosti, pokrytí a přiměřené podpory ve stáří. Studie ukazuje, že opatření zavedená pro krátkodobou podporu během letošní krize pravděpodobně ohrozila bezpečnost výplat budoucích důchodů.
Například v Austrálii, Spojených státech amerických, Španělsku a Chile byl občanům umožněn jakýsi vstup do předčasného důchodu, aby snáze ustáli krizi, která má na svědomí hromadná propouštění po celém světě. Největší popularitu si toto akutní opatření získalo právě v Austrálii, kde zhruba tři miliony obyvatel, tedy okolo čtvrtiny produktivní části populace, využily možnosti vybrat až 20 tisíc australských dolarů ze svého penzijního připojištění. Dohromady se takto vybralo zhruba 33 miliard australských dolarů během pěti měsíců. Nejvíce toho využila paradoxně mladší část populace.
Světová důchodová krize
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v červnu varovala, že tento způsob předčasného vybírání důchodů by měl být až „posledním záchranným opatřením“.
Analýza dále ukazuje, že některé vlády snížily střadatelům a zaměstnavatelům povinné penzijní odvody, aby zmírnily tlak, který na domácnosti dopadl během krize a mnohdy jim způsobil problémy s dostatkem hotovosti.
V Indonésii takto například vláda snížila procentuální sazbu sociálních odvodů z dvou na 0,2 procenta a v Thajsku pak tato sazba, u zaměstnavatelů i zaměstnanců činící shodně pět procent, byla snížena na čtyři a jedno procento, a to na dobu tří měsíců. „Tento vývoj bude mít nejspíše hmotný dopad na přiměřenost, udržitelnost a integritu penzijních systémů, čímž bude v následujících letech ovlivněn Světový důchodový index,“ říká profesor Deep Kapur, ředitel centra finančních studií na Monashově univerzitě, které se na analýze podílelo. Studie poukazuje i na to, že Nizozemsko a Dánsko, tedy dva státy s nejrozvinutějšími penzijními systémy na světě, nedovolily svým obyvatelům předčasný přístup k jejich důchodovým financím, ačkoli jejich hodnota v každé této zemi přesahuje 150 procent HDP.
Analýza dále varuje, že vlády budou mít v budoucnu velice málo prostoru pro manévrování v oblasti důchodů či pro podporu starších obyvatel. Ať už skrze přímé penzijní dávky, nebo příspěvky v jiné formě, například na zdravotní péči. Vše bude kvůli narůstajícím dluhům následkem koronaviru složitější. „Značný růst státních dluhů během letošního roku v budoucnu ovlivní schopnost států vyplácet příspěvky a dávky v těchto průběžně financovaných systémech. Omezí to i jejich schopnost poskytovat služby sociální ochrany,“ tvrdí autoři analýzy a doporučují vládám přijmout široký rozsah reforem, které dlouhodobě prospějí příjmové stránce důchodových systémů.
Mezi tyto reformy řadí opatření jako posílení penzijního spoření mezi osobami samostatně výdělečně činnými, zvýšení věku pro odchod do důchodu ve světle rostoucí průměrné délky života, a to jak nyní, tak i dále v budoucnu. To by snížilo náklady na penze financované z veřejných peněz. „Rozsáhlá penzijní reforma je teď více urgentní než kdy dřív. Nicméně tyto žádoucí reformy nejsou snadné a jejich postupná aplikace bude nejspíše vyžadovat hodně času,“ uzavírá střízlivě Knox.
2020 Global Pension Index
Celkové
Země skóre Přiměřenost Udržitelnost Integrita
pro rok 2020
Nizozemsko 82,6 81,5 79,3 88,9
Dánsko 81,4 79,8 82,6 82,4
Izrael 74,7 70,7 72,4 84,2
Austrálie 74,2 66,8 74,6 85,5
Finsko 72,9 71,0 60,5 93,5
Norsko 71,2 73,4 55,1 90,3
Singapur 71,2 74,1 59,9 82,5
Švédsko 71,2 65,2 72,0 79,8
Kanada 69,3 68,2 64,4 77,8
Nový Zéland 68,3 63,8 62,9 82,9
Německo 67,3 78,8 44,1 81,4
Chile 67,0 56,5 70,0 79,6
Švýcarsko 67,0 59,5 64,2 83,1
Irsko 65,0 74,7 45,6 76,5
Velká Británie 64,9 59,2 58,0 83,7
Belgie 63,4 74,6 32,4 88,9
Hongkong 61,1 54,5 50,0 87,1
USA 60,3 58,9 62,1 59,9
Malajsie 60,1 50,1 58,6 78,0
Francie 60,0 78,7 40,9 57,0
Průměr 59,7 60,9 50,0 71,3
Kolumbie 58,5 62,5 45,5 70,5
Španělsko 57,7 71,0 27,5 78,5
Saúdská Arábie 57,5 59,6 51,6 62,4
Peru 57,2 59,5 49,2 64,6
Polsko 54,7 59,9 40,7 65,9
Brazílie 54,5 72,6 22,3 70,7
JAR 53,2 43,0 46,7 78,3
Rakousko 52,1 64,4 22,1 74,6
Itálie 51,9 66,7 18,8 74,4
Indonésie 51,4 45,7 45,6 68,7
Jižní Korea 50,5 48,0 53,4 50,3
Japonsko 48,5 52,9 35,9 59,2
Čína 47,3 57,4 36,2 46,7
Indie 45,7 38,8 43,1 60,3
Mexiko 44,7 36,5 55,8 42,2
Filipíny 43,0 38,9 53,4 34,8
Turecko 42,7 44,2 24,9 65,3
Argentina 42,5 54,5 27,6 44,4
Thajsko 40,8 36,8 40,8 47,3
