Buckinghamský palác po dokončení oprav nezůstane prázdný. Karel III. v něm bude dál přijímat zahraniční státníky, pořádat recepce, slavnosti i další oficiální akce. Královský pár ho ale nebude využívat jako své londýnské bydliště a zůstane ve zmíněném Clarence House, který se nachází rovněž v západní části bulváru The Mall a je od Buckinghamu vzdálen vzdušnou čarou jen pár stovek metrů.
Tímto krokem se Karel III. odklání od tradice sahající až do roku 1837. Právě tehdy se Buckinghamský palác stal sídlem královny Viktorie. Původně přitom šlo o soukromý dům, jejž získal Jiří III. pro svoji manželku Šarlotu. Teprve Viktorie z něj po nástupu na trůn učinila londýnské zázemí panovníka.
Po ní v paláci pobývali i další britští vládci včetně Alžběty II., která ho nevyužívala jen pro výkon panovnických povinností, ale strávila v něm také velkou část života. Karel III. tak na rozdíl od většiny svých předchůdců jasněji odděluje soukromé bydlení od pracoviště, přestože oba domy, jak již bylo nastíněno, dělí jen několik minut chůze.
Svoji roli v tom navíc může hrát i samotná povaha paláce. Jak připomněl historik Robert Hardman, Buckingham „nikdy nebyl navržen jako domov“ – na rozdíl od Clarence House, který podle něj i přes vlastní honosnost jako opravdové obydlí skutečně působí.
Palác zůstane ústředím monarchie
Změna nemá nijak narušit postavení budovy, která dnes patří k nejznámějším symbolům britské monarchie. James Chalmers, správce královských financí, pro CNN potvrdil, že palác zůstane ceremoniálním i provozním centrem královského života a nadále bude „ústředím monarchie“.
Kromě již uvedeného se budou v Buckinghamu předávat státní vyznamenání a bude i nadále fungovat jako pracovní zázemí dvora. Karel III. s Camillou tu budou mít soukromé prostory pro odpočinek mezi jednáními a ceremoniemi, případně i pro příležitostné přenocování. Mluvčí paláce zároveň připomněl, že rozhodnutí nic nemění na pozitivním vztahu krále k této budově: „Jeho Veličenstvo chová k Buckinghamskému paláci velkou náklonnost a hluboce si váží jeho úlohy v životě monarchie i veřejnosti.“
Víc než jen kosmetické úpravy
Rozsáhlá rekonstrukce Buckinghamského paláce začala před devíti lety a podle aktuálního plánu má skončit příští rok. Nejde ale jen o úpravy reprezentačních sálů, nutná byla zejména výměna zastaralého technického vybavení budovy. Navzdory tomu je palác po celou dobu v provozu.
Práce zahrnují obnovu elektroinstalace, kotlů, potrubí, vodních nádrží a dalších systémů, z nichž část pocházela ještě z poloviny minulého století. Modernizace tak byla nutná i kvůli riziku požárů či záplav, které by mohly poškodit historické interiéry či umělecké sbírky.
Náklady na program dosahují 369 milionů liber, tedy zhruba 10,4 miliardy korun. Financování zajišťuje dočasně navýšený systém Sovereign Grant, z něhož se hradí oficiální činnost královské rodiny i správa využívaných rezidencí.
Královský palác bez krále?
Rozsah i cena oprav otevírají otázku, jakou podobu bude Buckingham mít, až jeho modernizace skončí. Místo návratu k tradičnímu modelu, v rámci něhož byl jak pracovištěm, tak domovem panovníka, se má výrazněji soustředit na reprezentaci, chod dvora a služby pro veřejnost.
Objevují se ale pochybnosti, zda budova bez trvalého pobytu krále nepřijde o část své výjimečnosti. Pro řadu turistů totiž není Buckinghamský palác jen architektonickou památkou, ale také symbolem živé monarchie, za jehož branami panovnická rodina skutečně tráví čas.
Problém v tom vidí i Graham Smith, šéf britské protimonarchistické organizace Republic. „Daňoví poplatníci financovali rozsáhlou rekonstrukci Buckinghamského paláce, aby se Karel jednostranně rozhodl, že ho nebude využívat. A zároveň ani nebude možné zde zřídit muzeum či galerii,“ uzavřel.
