Nová data vyplývají z průzkumu společnosti Air Bank mezi 1 017 rodiči. Bez pravidelného kapesného podle nich zůstává pouhých třináct procent českých dětí, zatímco ještě loni to bylo o tři procentní body více. Samotná výše částek se však příliš nemění. Necelá třetina dětí dostává od 100 do 300 korun měsíčně, čtvrtina od 301 do 600 korun a zhruba 13 procent od šesti set do tisícovky. Vyšší částky jsou pak spíše výjimkou – přes pět tisíc korun měsíčně od svých rodičů obdrží jen 0,2 procenta dětí.
„Kapesné se vymyká ekonomickým pravidlům. Přestože vloni inflace vystoupala až na 2,5 procenta, rodiče na kapesném nešetří, naopak ho dostává více dětí. Sumu ale nezvyšují, drží zavedený návyk. V reálných penězích tak má dnešní kapesné nižší hodnotu než před rokem,“ uvádí vedoucí oddělení půjček a pojištění v Air Bank Veronika Benešová.
Jak vysoké kapesné dáváte měsíčně svým dětem?
Určit jednu správnou částku pro všechny děti je podle odbornice na finanční gramotnost Martiny Burešové de facto nemožné. Rodiče by měli zohlednit nejen věk potomka a finanční možnosti domácnosti, ale především to, co si má dítě ze svého rozpočtu platit samo.
„Zatímco mladšímu školákovi mohou peníze sloužit pouze na drobné radosti, teenager z nich může hradit například útratu s kamarády nebo část oblečení. Kapesné by zároveň nemělo být tak vysoké, aby dítě nikdy nenarazilo na hranici svého rozpočtu – jinak se nenaučí vybírat si, plánovat a odkládat některá přání na později,“ vysvětluje pro Euro.cz Burešová.
S kapesným lze začít už při nástupu do školy
Přestože se průzkum Air Bank zaměřuje na děti od osmi let, s prvním kapesným mohou podle Burešové rodiče začít ještě dříve. Rozhodující není konkrétní věková hranice, ale především schopnost dítěte pochopit základní principy hospodaření s penězi. Mělo by tedy umět počítat alespoň do desítek a dokázat se rozhodovat mezi okamžitou útratou a spořením.
Tyto schopnosti děti obvykle získávají kolem šesti až sedmi let, tedy přibližně při nástupu do školy. Právě možnost samostatně nakládat s malou částkou jim může pomoci pochopit, že peněz není neomezené množství a každá útrata znamená určitou volbu. U nejmladších dětí ale podle Burešové dává větší smysl týdenní kapesné, protože celý měsíc pro ně představuje příliš dlouhé a abstraktní období.
Rodiče zároveň nemusí mít strach, pokud dítě s prvními penězi nenaloží právě ukázkově. Naopak, možnost udělat vlastní finanční chybu patří podle odbornice k důležitým součástem učení. Rodič by tedy měl předem stanovit základní pravidla nakládání s penězi, neměl by však následně kontrolovat každou jednotlivou útratu.
„Užitečnější je nastavit předem jasné mantinely a poté nechat dítě rozhodovat, včetně možnosti udělat chybu. Pokud utratí všechny peníze hned, nemělo by automaticky dostat další. Zkušenost, že si koupilo něco, čeho později litovalo, nebo že mu peníze došly dříve, než čekalo, bývá cennější než jakékoliv poučování. Chyba za několik desítek či stovek korun v dětství může zabránit mnohem dražším chybám v dospělosti,“ shrnuje Burešová.
Účet poprvé předběhl hotovost
Podle průzkumu Air Bank letos u kapesného poprvé mírně převládlo jeho posílání na bankovní účet. Tímto způsobem dostávají peníze asi čtyři z deseti dětí. Podobně velká část je obdrží v hotovosti, přičemž další rodiče obě možnosti kombinují. Digitální formu častěji volí rodiče s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním a z regionálního pohledu je nejrozšířenější v Praze.
Výrazné rozdíly panují především mezi jednotlivými věkovými skupinami. U dětí od osmi do jedenácti let stále jasně dominuje hotovost, kterou při placení využívá 84 procent z nich. Mezi teenagery ve věku patnáct až sedmnáct let už naopak vede placení kartou v mobilním telefonu, které používá necelá polovina z nich.
„Bankovní účet i platební kartu může mít dítě už od osmi let. Rodič si v aplikaci nastaví limity pro platby u obchodníků, na internetu i pro výběry z bankomatu a kartu může kdykoli jedním klikem zablokovat. Kartu lze přidat i do Google Pay a dítě nemusí nosit fyzickou kartu u sebe. Pro menší děti je bezpečnější platit kartou či telefonem než hotovostí, ztracené peníze se nevrátí, kartu ale rodič zablokuje hned. Dítě si tak zároveň zvyká na svět, ve kterém bude žít, protože hotovostí se dnes už platí čím dál méně,“ popisuje Benešová z Air Bank.
Ani přechod k bezhotovostním platbám by dle Burešové neměl být vztažen pouze na věk. Důležitější je, zda už dítě dokáže chápat zůstatek na účtu podobně jako množství bankovek ve své peněžence: „U řady dětí to může fungovat přibližně od osmi až deseti let, pokud s nimi rodiče zpočátku účet pravidelně procházejí. Hotovost je pro první zkušenosti názornější, kartu proto vnímám jako další krok, nikoli nutně jako její okamžitou náhradu. Určitou dobu lze obě formy kombinovat.“
Digitální peníze je potřeba dětem „zviditelnit“
Používání karty či mobilního telefonu má z hlediska finančního vzdělávání pochopitelně také určité nevýhody. Při placení hotovostí totiž dítě fyzicky vidí, jak mu bankovky a mince ubývají. U bezkontaktního placení tento bezprostřední vjem mizí, což může vést k horší představě o tom, kolik peněz skutečně utratilo a kolik mu jich ještě zbývá. Podstatnou roli tak opět hrají rodiče.
„S dítětem mohou pravidelně otevírat aplikaci, ukazovat mu zůstatek a historii útrat a společně počítat, kolik mu zbývá do dalšího kapesného. Dítě totiž může při placení kartou ztrácet přehled nikoli kvůli kartě samotné, ale kvůli chybějící zpětné vazbě,“ doplňuje Burešová.
Průzkum Air Bank se věnuje také spoření, přičemž podle jeho výsledků si nějakým způsobem peníze odkládá asi 87 procent českých dětí, které kapesné dostávají. Tradiční kasičku používá zhruba 45 procent z nich, zatímco na spořicí účet si peníze ukládají přibližně čtyři děti z deseti. Také v tomto případě se poměr postupně mění – s přibývajícím věkem roste preference digitálních prostředků.
„S dětmi je nejlepší mluvit o penězích co nejdříve. Buďte otevření, klidně i v tom, že na něco hned nemáte a musíte si ušetřit. A pokud kapesné utratí hned, nedávejte mu další. Chce-li peníze navíc, může si je vydělat nějakou nadstandardní domácí prací – například umytím auta, úklidem spíže a podobně. Jen tak se naučí, že k nám peníze nepřijdou samy od sebe,“ uzavírá Benešová.
ČLÁNKY DO MAILU