Jedním ze zatím nejvýraznějších kroků nového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa bylo zahájení masivního propouštění amerických federálních úředníků. Tímto poměrně kontroverzním krokem byl pověřen Úřad pro efektivitu vlády (DOGE) pod vedením nejbohatšího muže světa Elona Muska, který přistoupil k opravdu rozsáhlým škrtům.
Podle agentury Reuters už tedy o svou práci přišlo asi sto tisíc vládních zaměstnanců z mnoha různých ministerstev, úřadů a agentur. Další vyhazovy navíc zcela jistě přijdou v dohledné době, takže celkový počet propuštěných by podle odhadů mohl dosáhnout až 400 tisíc lidí. Někteří z nich sice proti ztrátě zaměstnání (mnohdy úspěšně) bojují u soudů, i přesto je ale jasné, že na americkém trhu se brzy ocitne mnoho nových uchazečů o práci.
Jak přitom upozorňují odborníci oslovení Business Insiderem, bývalí federální pracovníci budou mít velký problém s nalezením zaměstnavatele, jelikož firmy nyní nové kolegy příliš nehledají. „Právě teď je skutečně velmi těžké období pro vládní pracovníky, kteří se potřebují vrátit na trh práce,“ řekl Andy Wu, docent na Harvard Business School.
Jiná pracovní kultura
Důvodů, proč americké firmy aktuálně nenabírají, je hned několik. V prvé řadě k nim patří obavy z budoucnosti způsobené nedávnými kroky nového prezidenta, jenž se rozhodl zavést vysoká cla na dovoz z mnoha zemí světa. Zároveň také Trump odmítl vyloučit, že se Spojené státy dostanou do recese, což na finančních trzích způsobilo značnou paniku, které vedla k poklesu cen akcií.
Právě rostoucí nejistota způsobená obavami z ekonomického dopadu cel může spolu s nervozitou na akciových trzích přimět společnosti k pozastavení náboru a také k propouštění, obzvláště u středního managementu. A právě o místa v něm bývá zájem ze strany bývalých vládních zaměstnanců. „Pro mnoho zkušených federálních pracovníků jsou právě pozice středního managementu těmi ideálními místy, která hledají,“ shrnul Wu.
Komplikací pro působení bývalých státních zaměstnanců v soukromých firmách navíc může být rovněž to, že pracovní kultura se zde mnohdy velmi liší. „Vláda má zkrátka jiný způsob a tempo práce než soukromý sektor. I když tedy propuštění federální pracovníci získají zaměstnání v soukromém sektoru, můžou mít problém se nové pozici přizpůsobit,“ doplnil Wu.
Rozhodovat budou zkušenosti
Dalším častým cílem vládních zaměstnanců bývají různé nevládní organizace a především univerzity, ani tady ovšem získání práce nebude tak jednoduché jako dřív. Trumpovy škrty se totiž dotkly i vzdělávacích institucí, přičemž mnohé z nich už kvůli tomu zcela pozastavily nábor nových zaměstnanců.
V několika vysokých školách je navíc situace ještě o poznání horší. Třeba Univerzita Johnse Hopkinse minulý čtvrtek uvedla, že kvůli pozastaveným vládním grantům v celkové výši 800 milionů dolarů (asi 18,3 miliardy korun) propustí více než dva tisíce lidí. Pokud navíc budou zrušeny i další granty, o čemž se aktuálně uvažuje, podobný vývoj jistě nemine ani ostatní vysoké školy.
Co tedy bývalým federálním pracovníkům zbývá? Podle odborníků je nyní příležitostí pro jejich uplatnění skutečně málo, přičemž velkou výhodu budou mít především ti nejzkušenější lidé z vedoucích pozic. Další zaměstnance by pak mohly přijmout jednotlivé americké státy, které už o vybrané profese projevily zájem.
Vážný problém s uplatněním naopak budou mít lidé s velmi specializovanými schopnostmi, které ale v soukromém sektoru nemají příliš velké využití. Týká se to například inženýrů v jaderných ponorkách, odborníků na provoz meteorologických balónů či třeba mushera (člověk stojící v čele psího spřežení), jenž dříve pracoval v aljašském národním parku Denali. Pro tyto profese bude hledání nového zaměstnavatele skutečně velmi obtížné.
