Jestli se zemím střední a východní Evropy v uplynulých letech něco povedlo, pak je to bezesporu vypořádání se s nebývale vysokou inflací. Ta například ještě v roce 2022 dosahovala v Česku průměrných 15,1 procenta, zatímco o pouhých 24 měsíců později už byla v průměru jen 2,4procentní.
Mnohem pozvolnější nárůst cenové hladiny je pochopitelně vítanou vzpruhou nejen pro koncové spotřebitele, nýbrž i pro samotné firmy, respektive jejich čelní představitele. Letos by, jak vyplývá z nejnovějšího CFO Reportu poradensko-technologické firmy Deloitte, který má Euro.cz exkluzivně k dispozici, průměrná očekáváná inflace v rámci regionu střední a východní Evropy podle oslovených finančních ředitelů neměla přesáhnout hodnotu 2,9 procenta. To dle autorů průzkumu jasně dokládá, že se po několika turbulentních letech podařilo zdejší ekonomickou situaci stabilizovat.
Naneštěstí, zatímco téma inflace ustoupilo do pozadí, vyrojila se celá řada jiných výzev a problémů, jimž nyní musejí středo- a východoevropské podniky čelit. Ať už jde o potíže na straně dodavatelského řetězce, pokračujícího nepříliš optimistického geopolitického vývoje, nebo o stagnující autoprůmysl.
Další strasti evropských automobilek
Je to právě sektor automotive, svého času výstavní skříň celého evropského průmyslu, z něhož nyní přichází největší vlna skepticismu. Hned 41 procent z více než 650 oslovených finančních ředitelů a ředitelek vnímá aktuálně situaci hůře, než jak ji hodnotili pouhé tři měsíce nazpět.
„K těmto obavám mají více důvodů. Evropský automobilový průmysl čelí zásadním výzvám v čele s nezájmem zákazníků o elektromobily, tvrdými regulacemi EU, výrazným vlivem Číny a obrovským tlakem na celé dodavatelské řetězce automobilového průmyslu,“ vysvětluje Milan Kulhánek, lídr Deloitte pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců ve středoevropském regionu.
Situaci dozajista nepomůže ani fakt, že automobilky budou počínaje letošním rokem čelit omezením ze strany Evropské unie. Ta totiž po nich nově vyžaduje snížení emisí CO2 na 93,6 gramu na kilometr a hrozí, že každé překročení této hranice bude znamenat vysoké pokuty, jež mají činit 95 eur za každý gram nad limit krát počet registrovaných vozidel dotčeného výrobce. To vše navíc ve chvíli, kdy evropské automobilky musejí čelit rychle rostoucí konkurenci z Číny a USA.
Emisemi to nekončí
Sektor automotive není pochopitelně jediný, jenž se letos bude muset vypořádat s dodatečnou byrokracií z Bruselu. Na spoustu podniků napříč jednotlivými ekonomickými odvětvími dopadne dle Kulhánka například i nařízení Evropské unii proti odlesňování, takzvané EUDR.
„Musí se na něj připravit prakticky všechna oddělení firem, na které se nařízení vztahuje. Logistická, IT, dodavatelská, právní, marketingová i finanční oddělení. Z dosavadních zkušeností s našimi klienty navíc jasně vyplývá, že proces příprav na EUDR je náročný a i těm nejrychlejším zabere minimálně měsíce. Podle našeho nedávného průzkumu přitom devět z deseti dotčených firem v Česku ani nezačalo s přípravami,“ upozorňuje s tím, že pokud se oběma zainteresovaným stranám, tedy EU i firmám, podaří EUDR správně uchopit, může se naopak stát silným motorem transformace celých dodavatelských řetězců, které z toho mohou v budoucnu vyjít silnější a konkurenceschopnější.
Finančnictví a IT službám se povede lépe
Na rozdíl od firem působících v oblasti autoprůmyslu si od letošního roku mnohem více slibují manažeři podniků zabývajících se poskytováním finančních služeb, poradenstvím či IT. Pozitivní vývoj v těchto odvětvích očekávají čtyři z deseti finančních ředitelů.
Je to zčásti dáno současnou politikou Evropské centrální banky, která podobně jako například Bank of England (centrální banka ve Velké Británii – pozn. red.) během loňského roku hned několikrát přistoupila ke snížení základních úrokových sazeb. Depozitní sazba postupně klesla ze 4,0 procenta loni v květnu na současných 2,75 procenta.
Sektor finančních služeb by pak letos spolu s několika dalšími měl být zajímavý i pro samotné investory. „Největší konkurence mezi investory se pravděpodobně rozvine kolem atraktivních oblastí, jako jsou vývoj softwaru, automatizace, digitalizace a robotizace. Zvýšený zájem bude pokračovat také u zdravotnictví a finančních služeb,“ potvrzuje Ladislav Šauer, partner Deloitte a lídr CFO programu pro ČR.
„Na druhou stranu odvětví s vyššími dopady na životní prostředí budou i nadále vnímaná skepticky. Investoři totiž v neudržitelných odvětvích nevidí perspektivu. A velká hrozba visí zejména nad automobilovým průmyslem,“ opakuje na závěr.
