Hotovost je i v dnešní digitální době nepostradatelnou součástí každodenního života. Většina lidí ji vnímá jako nejbezpečnější způsob platby doma i v zahraničí. Ba co víc, dokonce jsou kvůli tomu ochotni nakupovat v obchodech nebo využívat právě takových služeb, kde nic jiného než hotovost ani nepřijímají.
Přestože bezhotovostní platby narůstají a platební kartu vlastní téměř každý Čech (zhruba polovina dokonce dvě), denně bankovkami a mincemi platí asi třetina zdejších spotřebitelů, přičemž další dvě třetiny ji vybírají z bankomatu alespoň jednou měsíčně. Uvádí to průzkum STEM/MARK pro Euronet. Dostupnost bankomatů je však stále problém, zejména v regionech, respektive mimo velká města – v pěší vzdálenosti ho má k dispozici pouhá desetina obyvatel obcí do tisíce lidí. A situace se příliš nezlepšuje.
Počet bankomatů se de facto nemění
Nedostatek bankomatů v některých lokalitách má dle statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK) za následek fakt, že dochází k výraznému nárůstu takzvaného cashbacku. Ten se mezi lety 2019 až 2023 více než zdvojnásobil jak objemově na necelých pět miliard korun, tak i v počtu samotných transakcí, kterých bylo na tři miliony.
Podle slov výkonného ředitele SBK Romana Kotlána se na cashbacku podílejí například řetězce jako Coop či Flop, jejichž prodejny jsou především v menších městech a obcích. „V Česku počet bankomatů v poslední době stagnuje nebo i mírně klesá,“ uvádí Kotlán s tím, že důvodů, proč tomu tak je, existuje vícero.
Děje se to mimo jiné proto, že v posledních letech zmizelo z trhu několik bank (Raiffeisenbank koupila Equa bank, Creditas se sloučila s Max bankou a podobně –pozn. red.), takže následovala optimalizace bankomatové či pobočkové sítě, v rámci níž už hotovost nebývá tak často k dispozici a kdy banky ruší nebo přemísťují své provozovny, případně je mění jen na poradenská místa.
Který druh platby preferujete?
Situaci navíc ovlivnilo i sdílení bankomatů. Na něm se podílejí od roku 2022 Komerční banka, Moneta, Air Bank a UniCredit, které tak činí nejen z důvodu rozložení značných nákladů na provoz mezi více subjektů, ale třeba i z hlediska udržitelnosti (roční náklady na energie na provoz jednoho bankomatu totiž vyjdou podle dat Komerční banky stejně jako roční spotřeba energií menšího rodinného domu). Nikoho tak zřejmě nepřekvapí, že po startu inkriminovaného projektu došlo k postupnému rušení bankomatů tam, kde jich bylo více najednou (jako třeba v obchodních centrech), respektive k jejich případnému přemístění.
Milion za pořízení bankomatu
Většina lidí představu o tom, jaké náklady se s provozem bankomatů běžně pojí, podle zmíněného průzkumu nemá. Jen pořízení samotného přístroje vyjde zhruba na milion korun, přičemž další nemalé peníze stojí jeho vybavení softwarem a zabezpečovacími prvky. A třeba vkladomaty, které umí zároveň recyklovat hotovost, jsou samozřejmě ještě dražší.
Dále je nutné započítat instalaci a pronájem místa, ale také fakt, že za každým výběrem stojí i komplexní logistika, která vyžaduje vše od technologického zázemí přes zabezpečení až po pravidelné doplňování hotovosti. „Obzvláště v menších obcích, kde jsou výběry méně časté, je jejich provoz finančně náročný,“ vysvětluje Ondřej Kozák, výkonný ředitel společnosti Euronet.
Platební prostředek i forma majetku či hodnoty
Že poptávka po hotovosti právě v důsledku všech výše popsaných skutečností v Česku neklesá, potvrzuje i náměstek ředitele sekce peněžního a platebního styku ČNB Jan Mayer. „Hotovost není jen platebním prostředkem, ale i formou majetku či hodnoty, kterou lidé drží pro případ nejistoty nebo jako rezervu. Je také stále primárně využívaná například v menších obchodech, u řemeslníků či drobných podnikatelů. A s růstem hodnoty zboží a služeb je potřeba více hotovosti v oběhu,“ podotýká s tím, že v neposlední řadě je nutné zmínit i bezpečnostní důvody, kdy se někteří lidé vyhýbají digitálním stopám nebo si uchovávají určitou částku pro případ výpadku elektronických systémů, krizových situací či živelných pohrom.
Ostatně, jak se to s významem mincí a bankovek v tuzemsku doopravdy má, názorně ilustruje následující graf vývoje oběživa. Jeho zvyšování je ovlivněno zejména růstem ekonomiky, inflací, jež snižuje kupní sílu peněz, a úrokovými sazbami.
Vývoj výše oběživa v ČR od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2024. Zdroj: ČNB
Zajímavostí je vrchol křivky z počátku roku 2022, kdy skokový nárůst hodnoty oběživa tehdy v březnu činil okolo 45 miliard korun. Důvodem této anomálie z období takřka před třemi lety byly výběry hotovosti v souvislosti s pádem Sberbank. Určitý vliv však mohl mít i samotný konflikt na Ukrajině, v důsledku kterého ruská bankovní společnost přestala v Česku působit.
