Globální námořní doprava opět čelí nejistotě. Po izraelském útoku na Írán se Hormuzský průliv, kudy denně proudí 20 milionů barelů ropy a ropných produktů, ocitl v centru rostoucího geopolitického napětí. Přestože tato strategická úžina, která je široká 55 až 95 kilometrů a spojuje Perský záliv s Arabským mořem, zůstává otevřená, rejdařské společnosti začínají postupně přehodnocovat trasy a aktivují krizové plány.
Situace může snadno přerůst v nový šok pro globální obchod, protože by byl ohrožen nejen tok černého zlata, ale i kontejnerová přeprava jako taková. Potvrzuje to bezpečnostní ředitel jedné z největších mezinárodních přepravních asociací BIMCO (Baltic and International Maritime Council) Jakob Larsen s tím, že roste počet provozovatelů, kteří se z opatrnosti plavbě v Rudém moři a Perském zálivu raději vyhýbají.
Samotná ropa na aktuální hrozbu zareagovala už v pátek, když její cena poskočila o několik procent směrem vzhůru (v pondělí večer se barel Brentu obchodoval za cenu kolem 73 dolarů). „V případě další eskalace může atakovat úroveň až 130 dolarů, podobně jako po invazi Ruska na Ukrajinu,“ říká CEO Malcom Finance Jaroslav Ton s odkazem na predikce JP Morgan. Shoduje se s ním i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš: „Pokud by měly být ohroženy zásadní dopravní tepny pro transport ropy nebo zemního plynu, mohly by být nárůsty jejich cen daleko výraznější a trvalejší. A kombinovaný růst cen pohonných hmot a energií by mohl mít ve finále o poznání vyšší průsaky širšího spektra cen napříč celým spotřebitelským košem.“
Vyhnout se iránským vodám a ověřit napojení na Izrael
Jak již bylo nastíněno, Hormuzský průliv, který byl naposledy zablokován během takzvané „tankerové války“ v roce 1984, je dnes klíčovou tepnou pro globální přepravu ropy a plynu. Současně je ale zásadní i pro mezinárodní kontejnerovou dopravu. Přístavy jako Jebel Ali a Khor Fakkan slouží coby překladiště, odkud většina zboží míří do Dubaje, která je logistickým uzlem pro Perský záliv, jižní Asii a východní Afriku.
Různé organizace a firmy nyní rejdaře nabádají k tomu, aby si připravili alternativní trasy. Například britská námořní bezpečnostní firmy Amrey uvádí: „V případě eskalace doporučujeme přehodnotit tranzit Hormuzem a vyhnout se blízkosti íránských vod. Bezpečnější je hledat kotviště ve vodách spojeneckých států.“
Stejně tak doporučuje ověřit, zda lodě nemají vazbu na Izrael – právě takové se v minulosti staly terčem útoků. Obdobně BIMCO vyzývá majitele plavidel k zavedení obranných opatření a hlášení podezřelých aktivit, případně radí zvážit změnu trasy a dbát na bezpečnost posádky.
Rovněž jakákoliv domnělá účast Spojených států výrazně zvyšuje rizika pro obchodní lodě, upozorňuje Larsen. Washington však zatím volí zdrženlivý tón, když ministr zahraničí Marco Rubio označil izraelské útoky za „jednostranné“ a prohlásil, že „Írán by neměl cílit na americké zájmy ani personál.“ Přesto USA potvrdily, že Izraeli pomáhaly sestřelovat rakety vypálené na jeho území.
„Pokud Írán získá dojem, že jsou Spojené státy do útoků zapojené, riziko eskalace výrazně stoupne. Mohlo by dojít k ohrožení plavby v Rudém moři i Perském zálivu a Hormuzském průlivu, a to včetně raketových útoků na plavidla nebo kladení námořních min,“ tvrdí Larsen.
Obdobná varování a výzvy k přehodnocení plánů zaznívají také z amerického Centra pro námořní informace (JMIC) nebo od řeckých úřadů. Ty mají s Íránem zkušenosti kvůli zabaveným řeckým tankerům, proto vyzvaly tamní rejdaře, aby při průjezdu Hormuzem své trasy hlásili. Možné odklonění plavidel sleduje i datová a analytická společnost Kpler, jejíž zástupci se pro CNBC nechali slyšet, že je zatím příliš brzy na to, aby byly změny v dopravě po izraelských útocích viditelné.
Ceny pojištění porostou
Námořní průmysl zůstává vůči regionu krajně opatrný i kvůli nedávnému vývoji v Rudém moři. K přesměrování nákladních lodí dochází už od prvních útoků jemenských Hútíů, přestože nové trasy jsou mnohem delší a Egypt nabízí na průjezdu Suezským průplavem 15procentní slevu. Provoz kanálem se z těchto důvodů propadl oproti období před útoky o tři pětiny. A izraelské údery situaci nyní znovu zkomplikovaly.
„Masový návrat kontejnerových lodí do Rudého moře je čím dál méně pravděpodobný. Konflikt má i po 18 měsících od prvních útoků Hútíů zásadní dopad na ceny kontejnerové přepravy,“ přibližuje hlavní analytik firmy Xeneta Peter Sand a dodává, že se lze očekávat zdražení nákladní dopravy, protože pojišťovny zřejmě navýší sazby za pojištění lodí, nákladu i posádek.
„Výpadky v provozu, přetížení přístavů a případný růst cen ropy mohou vést k prudkému nárůstu nákladů. Rejdaři navíc pravděpodobně zavedou takzvaný bezpečnostní příplatek,“ uzavírá Sand.
