Jen několik týdnů po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa o omezení čínského vlivu v Panamském průplavu dochází k prodeji dvou klíčových přístavů v oblasti. Americká investiční společnost BlackRock je podle BBC kupuje od hongkongského miliardáře Li Ka-shinga, konkrétně od jeho firmy CK Hutchinson Holding. Ta sice není vlastněna čínskou vládou, ale vzhledem k sídlu v Hongkongu funguje podle čínských finančních zákonů.
Transakce dosahuje 22,8 miliardy dolarů (necelých 550 miliard korun) a zahrnuje 43 přístavů ve 23 zemích. Její součástí jsou i Port of Balboa a Port of Cristóbal, které CK Hutchinson v Panamském průplavu provozuje od roku 1997. To jinými slovy znamená, že její uskutečnění vyžaduje i přímý souhlas panamské vlády.
Panamský, americký, nebo čínský průplav?
Panamský průplav má délku přibližně 82 kilometrů, protíná středoamerickou Panamu a je důležitou spojnicí mezi Atlantským a Tichým oceánem. Ročně jím proplouvá až 14 tisíc plavidel, včetně kontejnerových lodí převážejících auta, zemní plyn a další zboží. Stejně tak se ale využívá i pro vojenské účely.
Kanál byl postaven v roce 1904 a Spojené státy americké nad ním udržovaly kontrolu až do roku 1977, kdy smlouvy postupně postoupily Panamě. Po období společné kontroly pak Panama v roce 1999 převzala nad celou zónou kontrolu výhradní.
Jenže jak už bylo nastíněno, staronovému šéfovi Bílého domu Trumpovi se tato skutečnost pranic nelíbí, a proto v minulých týdnech předložil argumenty pro to, proč by kontrola nad touto klíčovou obchodní cestou i jejím okolím měla znovu náležet právě Spojeným státům. Osmasedmdesátiletý republikán se nechal slyšet, že průplav údajně ve skutečnosti řídí Číňané, což představuje hrozbou pro americkou národní bezpečnost. Kromě toho prohlásil, že americké investice do počáteční výstavby kanálu Washington opravňují k opětovnému převzetí. Tím spíš když, jak sám tvrdí, americké lodě za jeho využívání platí příliš vysoké částky.
Politické souvislosti komerční transakce
Během únorové návštěvy Panamy požadoval americký ministr zahraničí Marco Rubio, aby země okamžitě změnila to, co nazývá čínským vlivem a kontrolou nad průplavem. Panama nicméně tvrzení americké vlády odmítla a prezident Jose Raul Mulino prohlásil, že průplav je a zůstane v rukou středoamerické země. A nic na tom podle něj nemění ani zmíněná transakce BlackRocku, která patří k největším investičním společnostem na světě.
To ostatně potvrdil i Frank Sixt, jeden z generálních ředitelů společnosti CK Hutchinson, podle kterého byla akvizice obou portů učiněna výhradně z obchodních důvodů. „Rád bych zdůraznil, že prodej je čistě komerční povahy a vůbec nesouvisí s nedávnými politickými výroky o panamských přístavech,“ uzavřel Sixt.
