Namísto nevzhledných lánů solárních elektráren zabírajících hektary a hektary půdy zemědělská pole, jež zároveň vyrábí elektřinu. I tak by do budoucna mohl vypadat český venkov. Tedy za předpokladu, že zde dojde k většímu rozvoji agrovoltaiky – protože zatímco mnohde ve světě se jedná o jev již relativně běžný, v tuzemsku se tento fenomén i kvůli donedávna chybějící legislativě teprve rozjíždí.
Kombinace pěstování plodiny a instalace solárních panelů na tomtéž pozemku umožňuje dvojí využití půdy, snižuje dopady extrémního počasí na plodiny a přispívá k energetické soběstačnosti zemědělců. Zároveň může překvapivě zvýšit i zemědělské výnosy – čistě proto, že některé druhy plodin mají významný prospěch ze stínu pod fotovoltaickými panely.
Až 12krát vyšší finanční prospěch
Co výše popsaný fakt znamená v praxi? Ve skutečnosti nic jiného než že výnosy stínomilných plodin, které představují zhruba čtvrtinu celkové zemědělské produkce, by se rázem mohly zvýšit až o 16 procent. Což dokládá třeba analýza polského think tanku EMBER o vlivu agrovoltaiky na pěstování pšenice, podle níž by finanční příjem z jednoho hektaru mohl být díky souběžné výrobě elektřiny až 12krát vyšší než při samotném pěstování plodiny.
Ze zmíněné analýzy vyplývá, že země střední Evropy by takto mohly postupně vybudovat okolo 180 gigawattů agrovoltaického výkonu. To představuje až 191 terawatthodin čisté elektřiny, což je téměř trojnásobek současné výroby obnovitelné energie. A necelá desetina takto vyprodukované elektrické energie by stačila na pokrytí veškeré její potřeby v rámci zemědělského a potravinářského sektoru.
„Pro širší rozvoj agrovoltaiky budou zásadní dotační programy, které podpoří investice do těchto systémů. V Česku je zatím omezen okruh povolených plodin, ale do budoucna lze očekávat jeho rozšíření i na další druhy, jak je tomu v jiných zemích EU. To otevře nové možnosti pro zemědělce i investory,“ uvádí spolumajitel společnosti Greenbuddies Aleš Spáčil.
Víno, které má tu správnou energii
V Česku by se agrovoltaické experimenty daly spočítat na prstech jedné ruky. Jedním z prvních byl projekt MND nacházející se vedle areálu sběrného střediska ve Starém Poddvorově, který však měl před necelými dvěma roky povolení pouze jako projekt fotovoltaický. Solární panely zde nestojí přímo na zemi, ale na kovové konstrukci několik metrů nad terénem. Pod ní je pole, jež se využívá k pěstování plodin – což v případě jižní Moravy samozřejmě znamená vinnou révu, zde konkrétně odrůdy Ryzlink rýnský a Donauriesling.
Jedná se o plochu 1806 metrů čtverečních, nad níž je na konstrukci osazeno přes 200 solárních panelů o celkovém výkonu 99,5 kilowattpeaků (kWp). To odpovídá výrobě zhruba 100 megawatthodin elektřiny ročně. „Jde o pozemek po ukončené těžební činnosti, kde zároveň demonstrujeme způsob smysluplné rekultivace a návrat k efektivnímu využití,“ popisuje vedoucí úseku New Business Development MND Michal Sasín.
Dle jeho slov se jedná i o zářný příklad spolupráce mezi komunitami, zemědělci, univerzitami a odborníky přes soláry, jejímž cílem je prozkoumat možnosti dotčené technologie. Kromě soukromých společností se na něm konkrétně podílejí experti z Mendelovy univerzity v Brně a ČVUT v Praze. Úkolem vědeckých pracovníků je zanalyzovat vliv agrovoltaiky na vinohrad, což provádějí tak, že na místě zrekultivovaného areálu vysázeli vinohrady hned dva, z nichž nad jedním fotovoltaika je, zatímco nad druhým nikoliv.
Že by takový koncept mohl být významně ku prospěchu celé věci, dokládá experiment z Francie, kde podobné projekty fungují již delší dobu. Data z nich získaná totiž hovoří jasně: panely mohou révě prospívat, protože ji chrání proti jarním mrazům či krupobití, a navíc díky nim dochází i k menšímu úbytku vlhkosti.
Od skleníku k výrobě konstrukcí pro fotovoltaiku
Zajímavý příběh má za sebou i česká firma Bragen z Litomyšle, která s agrovoltaikou rovněž experimentuje. Její zakladatelé Tomáš Brýdl a Ladislav Socha se k ní dostali oklikou. Brýdl totiž koupil před pár lety pěstitelskou školku a hledal řešení, jak zastínit skleník. Jako vhodné řešení se ukázaly právě solární panely.
„Řešili jsme tehdy, jak vyrobit energii a zároveň zakrýt skleník. Kvůli statice jsme nemohli dát panely přímo na střechu, proto jsme demontovali všechna skla, jedna firma v Rožnově pod Radhoštěm nám na ně nalepila solární články a ty jsme poté vrátili zpět na skleník. Bylo to sice dražší, ale funkční řešení,“ vzpomíná. Fotovoltaika teď v areálu vyrábí energii třeba na pohon zavlažování.
Brýdl se Sochou chtěli výkon solární elektrárny v areálu postupně zvyšovat, ideálně formou agrovoltaiky, kdy by panely byly umístěné na konstrukcích přímo mezi stromky. Kromě chybějící legislativy se ale objevil i problém s dodávkou konstrukcí, když zjistili, že nabídka na trhu má k ideálu daleko – konstrukce byly buď drahé, nebo je bylo nutné dovézt z Číny či Polska.
Společně se proto rozhodli pro vlastní produkci, díky čemuž se z nich ve spolupráci s firmou Metal Trade Comax stal první sériový výrobce konstrukcí pro fotovoltaiku v Česku. S vlastní agrovoltaickou elektrárnou s očekávaným výkonem až šesti megawattpeaků, sluší se dodat.
„V ní také testujeme ve spolupráci s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským z Holovous, jak se pod panely daří rostlinám a keřům. Výzkum vede inženýrka Klára Scháňková, podle níž je už teď jasné, že se pod panely tvoří mikroklima, které rostliny proti mrazu skutečně umí ochránit. Naše konstrukce už stojí i za hranicemi Česka, na pozemcích německé firmy Hof Aschof, která pod nimi bude pěstovat maliny a jahody,“ dodává Brýdl.
Poloprůhledné panely nad borůvkovými poli
Českou stopu nesou i některé další zahraniční projekty. Největší projekt svého druhu v Evropě nedávno dokončili již zmínění Greenbuddies. Jde o pozemní agrovoltaickou elektrárnu o výkonu 5,6 MWp u švédského města Hova s celkem 8680 solárními panely namontovanými na trackerové konstrukci s možností individuálního naklápění.
Na projektu se podílejí i výzkumníci z místních univerzit, kteří studují integraci solární energie do švédské energetické sítě a současně maximalizaci využití půdy. První sklizeň pšenice a řepky, které zde budou pod panely pěstovat, je plánována již na tento rok.
Na dalších agrovoltaických projektech firma pracuje i jinde ve Švédsku, stejně jako v Nizozemsku, Rakousku, Německu a Belgii. Řada projektů využívá pro fotovoltaiku i skleníky, podobně jako to dělají Brýdl se Sochou z Bragenu. Například v Německu Greenbuddies dokončili instalaci střešní fotovoltaické elektrárny o výkonu 0,75 MWp na již déle fungujícím skleníku, zatímco v sousední Belgii se zase připravuje unikátní projekt, v rámci něhož budou skleníky pokryty poloprůhlednými bifaciálními panely tvořícími střešní krytinu.
Podobné prvky firma využije na borůvkovém poli v Rakousku, kde bude tamní agrovoltaika dosahovat výkonu 1,81 MWp. Ten zajistí 4764 speciálních bifaciálních solárních panelů s průhlednými pruhy propouštějícími část světla. Nacházet se budou ve výšce tří metrů a budou vybaveny speciálními háky, které podporují mřížový systém a umožňují zavlažování plodin pod nimi.
Ach, ta legislativa
V Česku definuje výrobu elektřiny z agrovoltaiky legislativa z konce roku 2024. Ta stanovuje, že fotovoltaická zařízení technicky umožňují zemědělskou výrobu, a objasňuje, že developeři nemusí měnit určení pozemku nebo územní plán oblasti, aby mohli realizovat agrovoltaické projekty. Od 1. ledna 2025 jsou fotovoltaická zařízení povolena v sadech, vinicích, chmelnicích, školkách, plochách s kontejnery nebo s lanýži, ne však na obecných zemědělských polích (obecně se očekává, že po konci zkušební doby bude agrovoltaika povolena i na nich – pozn. red.).
Nutno každopádně podotknout, že i když se jedná o významný posun vpřed, v některých evropských zemích jsou v tomto ohledu už mnohem dál, jak naznačuje mapa SolarPower Europe. Směrnice agrovoltaiku podporují třeba v Německu, Rakousku, Francii, Itálii či Nizozemsku, kde předpisy umožňují využívat půdu pro zemědělství i fotovoltaiku, aniž by to mělo vliv na zemědělské dotace. Ve zmíněném Rakousku byl nedávno dokonce přijat zákon, který zahrnuje mimo jiné investiční dotace jak na nová agrovoltaická zařízení, tak na přestavbu těch stávajících.
