Velké překvapení pro investiční svět. Tak působilo sobotní oznámení legendárního investora, miliardáře a filantropa Warrena Buffetta, že odstoupí ke konci letošního roku z funkce generálního ředitele konglomerátu Berkshire Hathaway, z něhož vybudoval jednu z nejúspěšnějších investičních firem v historii. A podle listu The Wall Street Journal (WSJ) neexistuje nikdo, kdo by se mu mohl vyrovnat – i když si svého nástupce vyhlédl a začal vychovávat již před lety.
Podle dřívějšího oznámení nahradí čtyřiadevadesátiletého Buffetta v čele firmy dosavadní místopředseda představenstva Greg Abel. Že by investorská legenda všeho nechala a odešla zcela do ústraní, ale úplně neplatí. Navzdory svému věku i tak plánuje zůstat v poradní roli.
Muž posedlý akciemi (a finančními výkazy)
Jedním z faktorů, proč dnes Buffetta nemůže nikdo nahradit, je jeho vlastní osobnost a genialita – a jeho celoživotní posedlost akciovým trhem. Zejména v počátcích kariéry své vášni obětoval i společenský a rodinný život. A dělo se to už od jeho mládí, kdy si v 11 letech koupil své první akcie. V té době už také dychtivě hltal informace o firmách a četl výroční zprávy, připomíná WSJ.
Jeho zkušenost je založená na rozpoznávání vzorců. Ostatně, odhadem prý za svoji více než sedmdesátiletou kariéru přečetl těžko uvěřitelných sto tisíc finančních výkazů. A neuvěřitelná se zdá být také jeho paměť – údajně umí citovat pasáže z knih, které četl před mnoha lety.
Právě tato schopnost v kombinaci s ohromným objemem znalostí z něj dle WSJ udělaly lidskou obdobu umělé inteligence (AI), která dokáže identifikovat podstatu každé informace a najít odpověď téměř na cokoli. Což však dnes, kdy je AI dostupná téměř komukoli, už naneštěstí takovou výhodu nepředstavuje.
Jako výhra v loterii
Jedním z neméně důležitých faktorů, který z Buffetta udělal toho, kým je, byla doba, v níž investiční legenda žila a žije. Konec konců, jak sám mnohokrát podotkl, narodit se v pravý čas a na správném místě je jako výhra v loterii. Kdyby totiž ve své rodné Omaze přišel na svět například o 50 let dřív, investoval by spíš do dobytka než do akcií.
Stejného štěstí se mu dostalo i v případě vzdělání. Buffett studoval na Columbijské univerzitě u Benjamina Grahama, považovaného za otce hodnotového investování a zakladatele moderní analýzy cenných papírů. Jeho přístup je dodnes základem strategie mnoha konzervativních investorů a fondů. A obdobně skvěle načasovaný byl i začátek samotné Buffettovy kariéry. Ten přišel ještě předtím, než na trh přitekly biliony dolarů od různých fondů a velkých institucionálních investorů.
Sázka na neznámé firmy
Když slavný „věštec z Omahy“ s investováním začínal, sázel na rozdíl od řady ostatních na neznámé firmy, kde tehdy lidé výnosy zpravidla nehledali. A tak zhruba pětinu svých aktiv vložil do výrobce zemědělské techniky Dempster Mill Manufacturing a další přibližně třetinu do kartografické firmy Sanborn Map. Někdy to trvalo roky, ale díky těmto „zapomenutým“ společnostem dosáhl v letech 1957 až 1968 průměrného výnosu 25,3 procenta ročně, zatímco v případě indexu S&P 500 byl výnos „jen“ 10,5procentní.
Podobně se držel mimo hlavní proud, když nekupoval téměř nic, co bylo součástí hlavních tržních indexů (stejně tak ani nekopíroval běžné správce fondů). Úspěšnost této strategie potvrdila studie výnosů akciových fondů mezi roky 1945 a 1964, která je porovnávala právě s indexem Standard & Poor's Composite (nyní S&P 500 – pozn. red.). Žádný z nich si nevedl výrazně lépe než investorská legenda.
Unikátní struktura
Svoji jedinečnost přenesl úspěšný byznysmen i do samotné firmy. Struktura Berkshire Hathaway je vskutku výjimečná, neboť jde o veřejně obchodovaný holding, který vlastní jak veřejně obchodované akcie, tak dluhopisy, soukromé podniky, ba dokonce stříbro, přičemž v jednu chvíli byl jedním z jeho největších držitelů na světě.
Aktuálně má Buffettova společnost více než 330 miliard dolarů v hotovosti (v přepočtu přes 7,25 bilionu korun). Nejedná se přitom technicky vzato o žádný hedgeový fond, ETF ani fond klasický. Neúčtuje si žádné správní poplatky za správu nebo výkonnostní pobídky, což vede v ostatních fondech k přehnanému riskování. A netrpí ani takzvanou „procykličností“, kdy do fondů tečou peníze, když je trh drahý, a odtékají, když naopak zlevňuje.
V Berkshire tento problém neexistuje, uvádí WSJ. Peníze proudí jen mezi společností a jejími aktivy. Hotovost nemůže přicházet od nových investorů, ani ji nemohou odvést prchající investoři v těch nejhorších možných časech – do Berkshire lze investovat jen nákupem akcií na sekundárním trhu.
Zmíněná struktura poskytuje Buffettovi velkou výhodu, neboť mohl investovat kdykoli a do čehokoli, co sám považoval za smysluplné. To je luxus, který si drtivá většina investorů nemůže dovolit. A právě proto je takřka nemožné jej napodobit.
