Bez pevných politických základů se stavět nezačne
Ruský prezident Vladimir Putin dobře ví, kde Západoevropany tlačí bota. Proto jim také na nedávném summitu šesti zemí Evropské unie a Ruska v Paříži ochotně přislíbil dlouhodobou spolupráci v energetice, aby mohli omezit svou závislost na dovozu ropy z výbušného Blízkého východu. Po budoucím energetickém mostu by měly z východu na západ proudit nejenom zemní plyn a ropa, ale také elektřina. Opačným směrem mají směřovat investice a technologické know–how nezbytné k modernizaci zastaralé ruské energetiky a veškeré infrastruktury. „Jsme připraveni dlouhodobě přispívat k energetické nezávislosti Evropy, prohlásil na závěrečné tiskové konferenci v Paříži Putin. Souhlasně mu přikyvovali francouzský prezident Jacques Chirac a předseda Evropské komise Romano Prodi, kteří na oplátku ruského šéfa ujistili, že jeho země musí být součástí „širší Evropy a má se aktivně zapojit do řešení jejích problémů, včetně bezpečnostních.
Moskva nebude spěchat.
Rusko dalo na summitu najevo, že dialog o energetických problémech Evropy se mu zamlouvá, ale s podepsáním nějaké konkrétní dohody o výstavbě „energetického mostu pospíchat nehodlá.
Moskevští komentátoři soudí, že zvažovaný „obchod (energie za investice) by zase nebyl pro zemi tak výhodný, neboť dlouhodobé závazky v dodávkách plynu a dalších paliv se na trhu energií zpravidla projevují tlakem na snižování cen. Kromě toho výrazné zvýšení ruských dodávek na západ by si v nejbližších třech až pěti letech vyžádalo investice odhadované na 80 miliard dolarů. A o tom, jak se budou financovat (poměr státních a soukromých zdrojů), na pařížském summitu oficiálně nepadlo ani slovo.
Ruští činitelé západním partnerům rádi připomínají, že jejich země disponuje 45 procenty světových geologicky ověřených zásob zemního plynu. V případě ropy je to asi patnáct procent a uhlí téměř 25 procent. „Za dvacet až třicet let budeme jediným významným exportérem zemního plynu, tvrdí šéf plynárenské společnosti Gazprom Rem Vjachirev.
Z celkového dovozu Evropské unie z Ruska v loňské hodnotě přesahující 25 miliard eur představovaly dodávky ruské energie (hlavně plynu) 11,7 miliardy eur. Ve vývozu za necelých patnáct miliard eur pak převládaly (5,4 miliardy eur) stroje, zařízení a dopravní prostředky, jak uvádí Eurostat.
A zase politické karty.
Ruský list Segodňa napsal, že pokud se Moskva na výstavbě energetického mostu s Evropskou unií dohodne, pak to bude hlavně z politických, nikoliv z hospodářských pohnutek. „Naše konečné rozhodnutí o energetickém mostu může záviset na tom, jaký postoj Západ zaujme k dalšímu rozšiřování NATO, sdělil listu nejmenovaný vládní zdroj. Ve hře budou i další faktory – například vstřícnost či nevstřícnost Západu vůči Rusku při řešení balkánských záležitostí (Jugoslávie) či postoj Bruselu k Ukrajině. Moskva obviňuje Kyjev z „necivilizovaného přístupu k přepravě ruského plynu přes ukrajinské území – tedy, že svoji pozici klíčové tranzitní země zneužívá k politickým tlakům – a také z toho, že si určité množství plynu z potrubí „přikrádá .
Ruský Gazprom již se šesti západoevropskými partnery podepsal dohodu o předběžném záměru vybudovat alternativní plynovod vyhýbající se ukrajinskému území. Měl by se nákladem zhruba dvě miliardy dolarů postavit přes Bělorusko a Polsko.
Výsledky pařížského summitu
- Zahájen dlouhodobý „energetický dialog , ustaví se pracovní týmy expertů.
- Unie prozkoumá, jak by se Rusko mohlo podílet na řízení případných „krizových operací“ , jež by měly v budoucnu zajistit evropskou bezpečnost.
- Rusko a Evropská unie se poprvé shodly, že situace v Čečensku se musí řešit výlučně politicky. Západ si přeje zachovat integritu Ruska, odsuzuje „všechny projevy terorismu“ .
- Oteplily se rusko–francouzské vztahy poznamenané tvrdou kritikou Paříže na adresu Moskvy kvůli jejímu postupu v Čečensku.
ČLÁNKY DO MAILU