DVA ROKY NATVRDO PODLE PARAGRAFU 78

Český Telecom chce nejdříve plnou digitalizaci a software

Pro srovnání si představme, že radní v nějakém městě umožní, aby vedle jediného místního pekaře, poněkud svévolného, mohli prodávat svůj chléb i další. Lidé se zaradují. Jaká ale bude jejich reakce na dodatečné oznámení, že ke konkurenčním obchůdkům povede jen krkolomná, pro většinu obyvatel neschůdná cesta?

Několikaměsíční debaty kolem obsáhlé novely telekomunikačního zákona se pozvolna koncentrují na jediný bod, § 78. Právě ten má rozhodnout o tom, zda na příští rok připravovaná liberalizace v poskytování služeb na pevné telefonní síti umožní, aby si občané a firmy mohli svobodně vybrat provozovatele a podle potřeby si k němu mohli přenést i „své účastnické číslo. Za zcela zásadní jej alespoň považují firmy, které chtějí dosud monopolnímu Českému Telecomu konkurovat.

Taje pojmosloví.

„Jestliže se mluví o liberalizaci, není možné nemluvit o přenositelnosti čísla a svobodné volbě operátora, míní generální ředitel společnosti Contactel Michal Čupa. Prakticky totožné je i stanovisko společnosti Aliatel, která taktéž usiluje o pozici prvního alternativního operátora. Ta tvrdí, že zákon v navrhované podobě zákazníkovi možnost volby nedává. Novela sice vyžaduje po Českém Telecomu, aby umožnil klientům připojeným na jeho síť volbu operátora a přenositelnost čísla, ale až na konci roku 2002. Oponenty je to označováno za dvouletý odklad liberalizace.

Ministerstvo dopravy a spojů, které návrh zákona připravilo, negující hodnocení odmítá. Výraz liberalizace chápe jako stav, kdy je „za stanovených rovných podmínek umožněn vstup na trh každému podnikatelskému subjektu, který o to požádá a splňuje zákonem stanovené podmínky . Schopnost efektivní konkurence ze strany nových provozovatelů již považuje za jiný problém. Aliatel namítá, že plná liberalizace musí zajistit, aby se situace na trhu mohla co nejdříve přiblížit i k „plné konkurenci .

Dvě možnosti volby.

Je třeba si udělat obrázek o věcné podstatě problému. Volba operátora (carrier selection) je funkcí sítě, která účastníkovi dává šanci využívat služeb i jiných operátorů, než ke kterému je pevně připojen. Měla by například umožnit, aby zákazník z Plzně připojený k Českému Telecomu volal, pokud se mu to bude zdát výhodnější, do Ostravy přes síť třeba ČD Telekomunikací, či zákazník z Liberce napojený na Kabel Plus do Německa přes British Telecom. Ve světě se používají v zásadě dva způsoby, jak mu svobodnou volbu umožnit.

1) Varianta „call-by-call“ : Účastník běžně využívá služeb stávajícího operátora a od něj dostává i měsíční vyúčtování, pro určitý hovor se však rozhodne využít služeb alternativního operátora. Nejdříve vytočí jeho čtyřmístný kód, hned za ním (klasicky) předvolbu země či uzlového obvodu a číslo volaného. Digitální ústředna, na niž je napojen, rozpozná kterého operátora si vybral.

2) Varianta „preselect prefix : Účastník připojený na síť Českého Telecomu si dopředu pevně předvolí, že například pro všechny mezinárodní hovory bude využívat přenosovou síť Telenoru. S firmou uzavře smlouvu a ta sama zajistí, aby jeho ústředna zahraniční hovory odkázala patřičným směrem. Čtyřmístný kód operátora bude vytáčet jen tehdy, pokud bude chtít využít služeb jiného provozovatele.

Richard Stonavský, manažer firmy Aliatel pro oblast licencí a regulace, k tomu dodává, že pokud zákazník nebude mít k dispozici některou z uvedených možností, zbývá mu než využívat služeb „svého operátora. Alternativou by sice bylo využití bezplatné linky 0800, to by však znamenalo před každým účastnickým číslem vytočit ještě další desetimístné číslo a šetnáctimístný PIN (!). Stonavský proto za absolutní minimum považuje zavedení call-by-call. Upozorňuje, že svobodná volba operátora je důležitá pro všechny typy zákazníků, nejvíce však pro menší. „V případě velkých klientů - například bank - se firmám vyplatí vybudovat novou přístupovou linku. Kvůli živnostníkům či domácnostem však těžko bude někdo kopat chodník, domnívá se.

Přenositelnost čísla (number portability) je funkce důležitá hlavně pro velké firmy, jež namnoze se „zlatými čísly spojily image. Těžko se čísel vzdávají, pokud rozdíly v cenách jsou haléřové a na druhé misce vah vidí vysoké náklady na různé firemní materiály, vizitky, kontakty a tak dále.

Dva roky jsou nezbytné.

Český Telecom říká, že k 1. lednu 2001 na uvedené funkce rozhodně svých 160 ústředen nepřipraví. Nejprve je prý třeba dokončit jejich digitalizaci (zatím jen 75 procent ústředen) a vybavit je příslušným softwarem. „Naši dodavatelé jsou schopni software poskytnout ve druhé polovině roku 2000. Podle střízlivého odhadu by testovací fáze mohla trvat asi šest měsíců, sdělil týdeníku EURO generální ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma. Po testech by mělo následovat zavádění systému na všech ústřednách, což si prý vyžádá asi jeden a půl roku práce. I kdyby firmě zákon striktně nařídil připravit nové funkce sítě již na leden 2001, není podle ředitele schopna termín dodržet. Zavedení služeb alespoň na digitalizované části území se Telecom brání - podle Klímy by si provizoria vyžádala značné náklady a přitom již tak půjdou výdaje do miliard a zatím nikdo neřekl, kdo to vše zaplatí. „Posun termínu není fatální problém. Nic nebrání, aby noví operátoři připojovali své účastníky pomocí vlastních pevných či bezdrátových přístupových linek. Stejně tak zákon zaručuje propojování sítí. Každý účastník bude moci volat do kterékoliv sítě, brání nynější verzi zákona Klíma.

Řadovému zákazníku ale zatím nebude umožněno, aby mu hovor z jeho „mateřské sítě do druhé zprostředkoval operátor, kterého považuje za lepšího. Šéf Contactelu Michal Čupa, který až do února 1999 pracoval v Telecomu a zodpovídal právě za rozvoj sítě, žádné technické překážky nevidí. „Telecom dnes disponuje jednou z nejmodernějších sítí v Evropě. Tvrdit, že jsou technické důvody pro posunutí liberalizace, je absurdní. Vím to velmi dobře já i kolegové z Telecomu. Čupa navíc připomíná, že již od roku 1994 je známo, kdy se liberalizace uskuteční, a příprava na ni byla i součástí požadavků, které měl v roce 1995 stát na strategického partnera Telecomu, konsorcium TelSource. Na stranu Telecomu se přiklonili klíčoví úředníci ministerstva dopravy a spojů. Náměstkyně Marcela Gürlichová navíc právě Čupovi přičítá část viny za to, že ústředny Telecomu potřebným softwarem nedisponují: „Byl to přece on, kdo za to byl svého času odpovědný.

Zavedení přenositelnosti čísla podle názoru ministerstva i Telecomu musí nejdříve předcházet plošné přečíslování telefonní sítě, tak aby bylo dostatek čísel pro nové operátory. Současně je prý třeba vytvořit jednotnou databázi čísel a zajistit jejich správu. Kdy se přečíslování uskuteční? „Český telekomunikační úřad dostal za úkol, aby se do června na restrukturalizaci číslovacího plánu připravil, uvádí Gürlichová. Upozorňuje, že vlastní realizace není jednoduchá a navíc je třeba nejméně půl roku po přečíslování s přidělováním uvolněných čísel posečkat. „Karanténa je nutná kvůli tomu, aby nový majitel čísla neměl zbytečné nepříjemnosti.

Evropa se dívá.

Zákon prošel ve sněmovně prvním čtením a nyní je ve výborech. Výbor pro obranu a bezpečnost jej již prodiskutoval. 11. února to čeká výbor pro evropskou integraci a 17. února hospodářský výbor (měl se jím zabývat minulý čtvrtek, ale projednávání přerušil). Pokud by vše šlo hladce, ještě na únorové schůzi by o něm mělo hlasovat plénum. Nikdo nepochybuje o tom, že přijímání i podobu klíčového § 78 budou sledovat i bruselské orgány EU, které se již v loňské hodnotící zprávě o telekomunikačním zákoně výslovně zmiňovaly. Příslušná evropská direktiva sice dává dvouletou lhůtu pro zavedení přenositelnosti čísla a volbu operátora, ale pouze tam, kde pro rychlejší zavedení nejsou předpoklady. Záleží i na poslancích, aby posoudili, zda je to případ ČR.

Alternativní operátoři se domnívají, že „nepřející postoj ministerstva dopravy je dán i dvojjedinou rolí úřadu, který souběžně vytváří regulační rámec pro telekomunikační trh a zároveň jeho zástupci zasedají ve statutárních orgánech dosud monopolního operátora. Náměstkyně Gürlichová, která je i členkou představenstva Telecomu, nepopírá, že vidí určitou souvislost mezi výslednou podobou zákona a hodnotou Telecomu, který se připravuje na doprivatizaci. „Musíme hledat cestu, aby cena firmy byla odpovídající. Nechci se dostat do situace, kdy ji snižujeme neuváženými kroky.