Ruská invaze na Ukrajinu byla pro celou Evropu zásadním milníkem, který potvrdil, že ani ve 21. století by se nemělo zapomínat na výdaje na obranu. Uplynulé roky znamenaly významný impuls pro řadu méně i více známých firem, jež vyvíjejí nejrůznější armádní a bezpečnostní technologie. Jednou z nich je i německý Helsing, který aktuálně patří k vůbec nejcennějším evropským startupům.
Hlavním cílem společnosti sídlící v bavorském Mnichově je podle listu The Wall Street Journal obnovit obranyschopnost Evropy, a to díky špičkovému softwaru vybavenému umělou inteligencí (AI). Aktuálně se firma zabývá především vývojem dronů s AI, kromě toho ale pracuje na autonomních pilotních systémech pro stíhačky a na podvodních kluzácích, které mají detekovat nepřátelské lodě.
O investice do obrany je velký zájem
Pro rozvoj Helsingu v současnosti panují ideální podmínky – jakkoliv zvláštně to může znít. Vojenské výdaje Evropské unie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly vloni částky 326 miliard eur (asi osm bilionů korun), což představuje 30procentní nárůst oproti roku 2021. Začátkem letoška navíc Evropská komise představila iniciativu „ReArm Europe“, jejímž cílem je investovat do obrany až 800 miliard eur (téměř 20 bilionů korun), a to do konce aktuální dekády.
Dalším impulsem pro rozvoj evropského vojenského průmyslu je rovněž skutečnost, že nová administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se v současnosti více zaměřuje na Čínu, zatímco ke Starému kontinentu se spíše obrací zády „Musíme se ujistit, že Evropa si dokáže vyřešit své vlastní problémy sama,“ uvedl Eric Slesinger, bývalý důstojník Ústřední zpravodajské služby a partner investiční firmy 201 Ventures.
Právě rostoucí zájem trhu je pak třetím důležitým bodem, který zajišťuje úspěch Helsingu. V červnovém kole financování vedeném investiční firmou Prima Materia získala společnost celkem 600 milionů eur (téměř 15 miliard korun), což podle osoby obeznámené se situací znamená, že se hodnota Helsingu vyšplhala na závratných 12 miliard (asi 296 miliard korun). Díky tomu se firma stala významným evropským hráčem, který se dotahuje na mnoho amerických společností působících ve stejném odvětví.
AI funguje i bez datového připojení
Jak vypadají konkrétní plány Helsingu na zvýšení obranyschopnosti EU? Firma počítá například s tím, že by Evropa měla vybudovat obrovskou masu relativně levných zbraňových systémů poháněných umělou inteligencí, které poslouží i za účelem odstrašení. Třeba v oblasti dronů si vedení německého startup představuje, že z nich na východě kontinentu vznikne obrovská létající zeď čítající přibližně sto tisíc malých autonomních letounů.
Právě k tomu by měl být ideální útočný dron Helsing HX-2, který je vybaven palubní AI. Zmíněný fakt má zařídit, že bezpilotní letadlo dokáže vzdorovat prostředkům elektronického boje a bude moci dále směřovat ke svému cíli, i když ztratí datové připojení. Software od německé firmy zároveň umí vyslat drony v rojích, což jim má pomoci s překonáním nepřátelské obrany.
Helsing je aktivní i v segmentu námořních technologií. Společnost vyvinula podmořský kluzák, který dokáže hlídkovat pod vodou až tři měsíce. Jeho hlavním úkolem je hledat nepřátelská plavidla, k čemuž využívá rozsáhlé jazykové modely schopné analyzovat terabajty podvodních zvuků. Podle nich dokáže systém detekovat a klasifikovat objekty od rybářských člunů až po ponorky s přibližně 90procentní přesností.
Poslední důležitou technologií Helsingu je pak systém umělé inteligence schopný samostatně pilotovat letadla. Německá firma ho nedávno poprvé otestovala u proudových stíhaček JAS-39 Gripen, které používá i česká armáda a kde si AI poradila se simulovaným bojovým scénářem nad Švédskem a Baltským mořem, a to včetně složitých manévrů.
Firma už řeší i hrozbu špionáže
Navzdory všem nedávným úspěchům stojí před Helsingem také spousta výzev. Jednou z nich je třeba skutečnost, že první generaci dronů zkritizovali někteří ukrajinští vojáci, podle nichž byly stroje méně efektivní než ty od konkurence. Společnost ale uvedla, že se z jejich kritiky poučila a v rámci nového stroje HX-2 veškeré problémy vyřešila.
Další velkou zkouškou je pro Helsing nalezení evropských dodavatelských řetězců, které mu budou schopné poskytnout specializované zboží, jako jsou výbušniny nebo elektronické obvody. Většina firem v těchto odvětvích totiž aktuálně získává zmíněné produkty z Číny, což ale jde proti myšlence Helsingu na posílení evropské soběstačnosti.
V neposlední řadě se pak německý startup musí zabývat hrozbou špionáže, či dokonce sabotáže třeba ze strany ruské Federální bezpečnostní služby (FSB). Vzhledem k některým jejím operacím v zemích Evropské unie už management Helsingu přistoupil k preventivním bezpečnostním opatření, takže lokace jeho výrobních závodů jsou tajné.
I přes zmíněné komplikace každopádně vedení společnosti, že bude úspěšná, protože její technologie mají rozsáhlé využití a mohou tak významně podpořit obranyschopnost zemí Evropské unie. „Pokud jde o aplikaci umělé inteligence v obraně, myšlení v Evropě se za uplynulých několik let posunulo od ‚počkáme a uvidíme‘ k ‚musíme stavět hned‘. To nám samozřejmě vyhovuje,“ uzavřela Jeannette zu Fürstenberg, členka představenstva Helsingu.
