Pozornost firem se v posledních týdnech soustředí mimo jiné na státy Perského zálivu, kde je v důsledku nastalé situace zájem o technologie schopné čelit dronovým a raketovým útokům větší než kdy dříve. Od konce února, tedy od začátku americko-izraelské vojenské operace, totiž podnikl Írán stovky útoků na sousední země jako Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Bahrajn či Kuvajt, což zvýšilo tlak na rychlé posílení obrany v regionu.
Nejde však jen o Blízký východ, silný růst z pohledu investic zažívá de facto celý obranný sektor. Tak například evropské startupy získaly jen vloni podle platformy Dealroom, na kterou se odkazuje server CNBC, zhruba 1,8 miliardy dolarů (více než 37 miliard korun), tedy téměř trojnásobek předchozího maxima v roce 2024. A růst pokračuje i letos, přičemž hlavními centry jsou Velká Británie, Německo, Francie či Ukrajina. Stejně tak se ale přidávají i české firmy.
Zkušenosti z bojiště jako klíčová výhoda
Evropské firmy nyní intenzivně jednají s vládami Blízkého východu o dodávkách obranných systémů, zejména proti zmíněným dronům a raketám. Konkrétně například estonský startup Frankenburg Technologies po setkání se zástupci zemí Perského zálivu mluví o zakázkách v řádu tisíců záchytných střel. A zvýšenou poptávku evidují i další společnosti.
Britská Cambridge Aerospace vyvíjí systémy pro zachytávání dronů a raket od levnějších variant po pokročilé interceptory a současně jedná o financování. Růst zájmu potvrzuje i ukrajinsko-britský startup Uforce, který se specializuje na obranu proti bezpilotním prostředkům, současně se ale zabývá i výrobou námořních a útočných dronů a softwaru pro řízení operací. Zkušenosti z války na Ukrajině jsou podle firmy přímo přenositelné i na Blízký východ.
Do hry vstupuje i Česko
Dle zástupců českých podniků a investorů současné války potvrzují, že obranné technologie zažívají skutečný boom a zájem o ně se zvyšuje napříč regiony i typy zákazníků. „S každým současným konfliktem značně roste poptávka. Stalo se tak v době bojů v Sýrii i při útocích na ropná zařízení z Jemenu. Dramatický skok však začal s počátkem bojů na Ukrajině, v Indii i Thajsku. A se situací na Blízkém východě je nyní tlak exponenciální,“ uvádí pro Euro.cz šéf Airsecu Marek Šoltys.
Zároveň dodává, že se čím dál více ukazuje zranitelnost tradičních armád vůči levným a efektivním hrozbám v podobě bezpilotních letounů. Airsec jako zavedená firma eviduje poptávku prakticky z celého světa, přičemž aktuální dění na východě Evropě i v Perském zálivu ji posouvá na zcela novou úroveň. Společnost v těchto měsících dokončuje technické specifikace projektu bezpečnosti civilního letectví v již zmíněném Thajsku a současně pracuje na dalších zakázkách, které ale nemůže blíže konkretizovat.
„Mimo akutní potřeby si naši partneři začínají lépe uvědomovat, že zkušenosti z reálných bojových operací a obranné standardy nelze nahradit entuziasmem a nadšením. V tom je naše výhoda, kdy více než deset let sbíráme zkušenosti jak v civilní Evropě, tak i v reálných bojích,“ míní šéf Airsecu, který na vývoji svých řešení spolupracuje mimo jiné s agenturou AMOS českého ministerstva obrany, Saúdsko-arabskou obchodní a průmyslovou komorou nebo tuzemským fondem Depo Ventures.
O rostoucím zájmu o technologie pro monitoring a zabezpečení vzdušného prostoru hovoří i další české firmy. „Není to jen reakce na dění na Blízkém východě, ale obecně na rostoucí geopolitické napětí a incidenty i v Evropě, například nedávný útok na LPP Holding v Pardubicích,“ říká spoluzakladatel Dronetagu Lukáš Brchl. Jeho společnost dnes eviduje zákazníky ve více než 40 zemích světa, včetně bezpečnostních složek a armád, a buduje síť pro detekci a identifikaci dronů v reálném čase.
„Drony se stávají běžnou součástí konfliktů i hybridních hrozeb, a s tím roste potřeba mít přehled o tom, co se ve vzduchu děje,“ doplňuje Brchl. Stejně tak podle něj roste poptávka zemí o ochranu kritické infrastruktury a veřejného prostoru, respektive zájem investorů o obranné a takzvané dual-use technologie.
Na druhou stranu, jak upozorňuje zakladatel Primoco UAV Ladislav Semetskovský, silná poptávka z Evropy i Blízkého východu naráží na pomalé akviziční procesy, které neodpovídají rychlosti vzniku nových hrozeb či dokonce válečných konfliktů: „Nakoupit, vycvičit a integrovat nové systémy trvá minimálně rok, zatímco vývoj hrozeb je otázkou měsíců.“ Výhodou jeho firmy je podle něj plná certifikace podle standardů NATO a reference z konfliktů v Iráku a na Ukrajině.
Obrovská příležitost, ale i velká konkurence
O tom, že současná geopolitická situace představuje pro české defense startupy obrovskou příležitost, není pochyb. Ostatně, myslí si to i partner Depo Ventures Petr Šíma. Druhým dechem ovšem pro naši redakci dodává, že konkurence na trhu je obrovská a nikdo nemá nic jisté: „Boom poptávky ze Zálivu vidíme hlavně u těch, kteří mají přímé zkušenosti z bojiště. Takže hlavně firmy z Pobaltí a samozřejmě ukrajinské startupy, které spolupracují s ukrajinskou armádou.“
Podle známého investora se dnes nejvíce poptávají právě technologie schopné detekce a sestřelování bezpilotních prostředků. A oslovováni jsou prakticky všichni, kdo taková řešení nabízejí. „V Česku to podle mě může být Airsec nebo TRL Drones,“ vyjmenovává.
Je zřejmé, a každý nově vypuknuvší konflikt je toho důkazem, že v době asymetrických hrozeb může mít strategickou výhodu ten, kdo dokáže rychleji inovovat, levněji nasazovat autonomní prostředky a pružněji reagovat na vývoj na bojišti. Jak přitom tvrdí prezident Czech Business Angel Association Karel Obluk, nejde o krátkodobý výkyv, ale o strukturální změnu trhu.
„Poptávka po moderních obranných technologiích bude dlouhodobá – zejména v oblastech protivzdušné obrany, systémů ochrany před drony a elektronického boje. Českým defense startupům to otevírá příležitost dodat technologie relevantní pro současné bojiště. Uspějí ale hlavně ti, kdo vedle špičkové technologie zvládnou i problematiku průmyslové připravenosti a výroby ve větším měřítku,“ uzavírá.
