Dejme si domácí konopí

Co není na indexu, a přitom prospívá zdraví. Vhodné také pro starce, děti i těhotné

Policejní razie, zajištění profesionálně vybavené pěstírny, zabavení několika stovek rostlin, obvinění pěstitelů z nedovolené výroby a nakládání s omamnými látkami. Trestní stíhání se mnohdy týká cizinců dlouhodobě pobývajících v Česku. Takový je zdejší mediální obraz o pěstování konopí. Jsou ale i jiné stránky spojené s Cannabis sativa. Na nich staví svůj legální byznys podnikatel Václav Říha se synem Radkem. Sami „trávu“ pěstují asi na třiceti hektarech. Místo rauše „jedou“ v pravidelných dávkách oleje a neloupaných semínkách. Samozřejmě z technického konopí.
„Jsme druhým největším výrobcem potravin z konopí v Evropě,“ představuje Václav Říha rodinnou firmu Hemp production z Chraštic na Příbramsku. I když její tržby rostou, stále jde spíše o manufakturu. Za studena lisovaný olej stáčí do čtvrtlitrových lahviček jediná žena, jak poznáváme během naší návštěvy. Přesto stačí malá firma ze středních Čech žádaný olej vyvážet. Právě vyřizuje poptávky z Belgie, Itálie, Slovinska a Španělska. „Úzce spolupracujeme s Francií, Německem a Rakouskem,“ doplňuje Říha.

Na žně do Francie

České konopné potraviny, které má Hemp production v nabídce, jsou vyrobeny hlavně ze semínek dovezených z Rakouska. „Ze sedmdesáti tun semen, které za sezonu zpracujeme, pochází z tuzemska asi dvacet tun. Víc tady zatím neseženeme,“ vysvětluje podnikatel. Konopí se upsal v roce 2005, předtím se s ním šest let seznamoval, jezdil po Evropě, pěstování probíral s výzkumníky a učil se na prvních pokusech. Teď jezdí otec se synem se svým speciálně upraveným kombajnem sklízet konopí až do Francie.
„V celé Evropě jsou jen čtyři takové stroje, z toho jeden je náš,“ dodávají Říhovi. Snaží se o návrat tradičního konopí na česká a moravská pole, ze kterých v posledních letech téměř vymizelo kvůli obtížím v odbytu. Současně sami na sobě ověřují příznivé účinky konopných semen a oleje. Možná i to jim dodává vitalitu pro podnikání v neotřelém oboru. „Naším cílem je, aby konopné potraviny byly pro lidi běžně dostupné,“ prohlašuje Václav Říha. Nejde to ovšem hladce jako po konopném másle uvařeném z nelegální „trávy“.

Pivo i víno s konopím

Panenský olej, semínka neloupaná, loupaná i pražená, různě ochucená, mouka, těstoviny, karamelky, čokoláda, pralinky, lízátka, čaj, sirup, dokonce i pivo, víno či likér. To vše se dnes dělá z konopí. „Tuzemský trh s konopnými potravinami se v posledních několika letech dynamicky vyvíjí. Nabídka je poměrně široká,“ hodnotí Michal Ruman, předseda sdružení Konopa. Zákazníky potkává především mezi mladými rodinami, které oslovuje zdravý životní styl. Hlavním prodejním místem jsou speciální obchůdky se zdravou výživou. „Přestože například v Německu nebo Rakousku se konopných potravin vyrobí několikanásobně víc než v České republice, jejich dostupnost tam není zdaleka taková jako u nás,“ zjišťuje Ruman od přátel ze zahraničí. V posledních třech letech se tady totiž objevila řada nových firem, které se pustily do potravin z konopí a urychlily jejich uvedení na trh.
Kdo nemá rád ryby, může zdravé nenasycené mastné kyseliny nahradit konopným olejem. „Jako jeden z mála obsahuje všechny esenciální mastné kyseliny, včetně vzácné omega 9 gamma-linolové,“ říká šéf Konopy. Setkává se ale s tím, že běžní konzumenti o významu konopí v lidské výživě obvykle nevědí skoro nic. „Stejně jako o blahodárném účinku pojídání ořechů a olejnatých semen a z nich za studena lisovaných olejů,“ konstatuje odborník na konopí.
Mohl by sáhodlouze vyprávět o významu zdravých tuků známých jako nenasycené mastné kyseliny, které zmíněné plody obsahují. O jejich klíčové roli při výživě tělesných buněk, při vývoji dětí nebo regeneraci po sportu. O tom, že díky obsahu antioxidantů pomáhají odbourávat stresové faktory prostředí, jeho znečištění, jsou prevencí kardiovaskulárních onemocnění, pomáhají proti stárnutí, při artritidě, kožních problémech, hyperaktivitě. Že bílkoviny v nich obsažené jsou velmi dobře stravitelné, posilují imunitu. Vláknina zase pomáhá čistit trávicí ústrojí a je dobrá k zahnání pocitu hladu. Jídlo z konopí je hodnotné i tím, že pochází z našich klimatických podmínek. „Naši předkové se živili mimo jiné semencovou kaší či polévkou. V Polsku ještě donedávna patřila konopná semínka do velikonočního pečiva. V pobaltských republikách se stále v obchodech prodává konopné máslo,“ dokresluje Ruman. Rakušané si zase mohou koupit konopné mléko.

Zdravý luxus

Čtvrt litru konopného oleje se v tuzemských e-shopech dá koupit za 173 až 250 korun. Německý bio olej pak za 263 korun. Kilogram bio konopné mouky je za 65 korun, půlkilogramová bio konopná chlebová směs z Německa vyjde na 145 korun. Půl kila vaječných konopných těstovin stojí 43 korun. Loupané semínko v půlkilogramovém balení přijde na 209 korun. Pro běžného českého zákazníka, který se při nákupu jídla orientuje dle ceny, budou potraviny z konopí drahé.
„To je relativní. Ceny jsou srovnatelné s cenami jiných ořechů či za studena lisovaných olejů. Odvíjí se od nákladů vznikajících při pěstování a zpracování, které probíhá nejčastěji v malém a není bez problémů,“ vysvětluje předseda konopného sdružení. Poukazuje rovněž na exkluzivitu, kterou je kupříkladu u čajových směsí ruční sběr nebo přidaná hodnota u produktů s certifikací bio.
„Největší část potravin ve zdejších obchodech je z dovozových surovin,“ konstatuje Ruman. I tento fakt se podepisuje na vyšších cenách zboží v obchodech. Poměrně slušný nástup v pěstování konopí v Česku před pěti lety totiž záhy pohřbila ekonomická krize. Té ministerstvo zemědělství přičítá propad cen vlákna a následný prudký pokles pěstitelských ploch. V letech 2006 až 2007, kdy se výměra konopí přehoupla přes tisíc, resp. 1500 hektarů, fungovaly v republice čtyři tírny zpracovávající stonky. Všechny ale postupně skončily a hektary konopí se desetinásobně propadly na úroveň roku 2000. „Částečně to bylo vinou krize. Svou roli sehrály i problémy s technologiemi a podíl managementu,“ poznamenává šéf Konopy. Nyní pěstování pohání poptávka po semínku a oleji a jejich využití v potravinářství a v kosmetice.

Agrárním magnátům konopí nevoní

„V České republice by se konopí mohlo v budoucnu pěstovat na dvaceti až třiceti tisících hektarech,“ optimisticky věří Václav Říha. Mluví o technické formě, která může obsahovat maximálně 0,3 procenta THC (tetrahydrokannabinolu). Pro pěstitele není tolik lákavá jako mnohem lukrativnější indické konopí obsahující až dvanáct procent THC. Agrární magnáti zatím u konopí, které není zdrojem drogy, zřejmě nečichají zajímavé zisky. Kupříkladu Agro Měřín podnikatele Gabriela Večeři si plodinu testuje na pětiletém státem placeném projektu a už před lety ovládl(?) hlavního tuzemského zpracovatele – firmu Cannabis. S konopím je Večeřa opatrný a zřejmě čeká, jak se byznys kolem něj vyvine. Nabízí k prodeji starou tírenskou linku z Kácova, modernější technologii, která fungovala v bývalém hodonínském masokombinátu, si ponechává.
„Systém k pěstování technického konopí je připravený. Mohli bychom předběhnout Rakousko, když se zemědělci do konopí pustí,“ věří jednatel Hempu Říha. Rozmach konopí podmiňuje ovšem také investicí do tírny a skladu s posklizňovou úpravou, aby pěstitelé měli kam sklizeň dodávat. Na příští rok je chraštický Hemp domluvený se šesti sedláky z různých koutů republiky, kteří mu dodají semínko ze stovky hektarů. Potřeboval by ale surovinu ze 160 hektarů. Pěstitelé spojení se společností Hemp budou mít odbyt, na sklizeň navíc může přijet firemní kombajn. „Aby mašina nemusela jezdit po světě a my nemuseli dovážet tolik semínka,“ poznamenává tahoun v pěstování českého technického konopí. V českých podmínkách se z jednoho hektaru běžně sklízí 600 až 1200 kilogramů semene a pět až deset tun stonku.

Hodí se i žluklá semínka

Konopí se však nevyužívá jen k výrobě potravin. V době moderních technologií se z něj dá vyrobit neuvěřitelné množství produktů čítající na tisíce. Vlákno získané ze stonku se běžně využívá na pevná lana a provazy, na koberce, oděvy, ve stavebnictví na zateplování, jako výplň do plastového potrubí, v automobilovém průmyslu k výplni jednotlivých dílů. Ze stonku se získává také pazdeří, ze kterého se dají dělat brikety a pelety na topení, podestýlka pro zvířata, desky na výrobu nábytku. Konopí zpracovávají papírny a kvalitní papír se používá na bankovky a knihy. Olej používají kosmetické firmy například pro mýdla, krémy, masážní přípravky. Uplatnění se rozšiřuje i v potravinářství. Pivovary v Německu zpracovávají konopné extrakty do speciálních piv. V Česku vyrábí konopné pivo Hemp Brou pivovar v Nové Pace. Semínka jsou však velmi citlivá a snadno žluknou. I taková umí v Hempu zužitkovat. Vyrábějí z nich lazurovací laky a napouštěcí oleje.
V celé Evropské unii se v sezoně 2009/2010 oselo konopím přes 14,5 tisíce hektarů. Z toho více než jedenáct tisíc bylo ve Francii. Zhruba desetkrát menší rozlohu – necelých 1200 hektarů – zaseli pěstitelé v Německu. Třetím největším pěstitelem konopí v EU bylo s 886 hektary Nizozemsko. Evropská unie pěstování konopí dotuje. Zdejší zemědělci na něj dostávají stejnou dotaci jako na pšenici, řepku nebo luční trávu. Prostě hektar jako hektar.
Statistiky evropského trhu s konopným vláknem, které by dávaly přehled o jeho objemu, kvalitě a cenách, se oficiálně nesledují. Údaje o konopném vláknu a pazdeří – jejich kvalitě, užití a cenách – si producenti chrání a považují za firemní tajemství.

Licence na drogu

Tržby chraštického Hempu, tuzemské jedničky v konopných potravinách, stoupnou v letošním roce asi o třicet procent v porovnání s minulým rokem. Prodejům pomáhá i popularizace marihuany k léčbě a silný veřejný tlak na její legalizaci pro tyto účely. Natolik silný, že farmaceutická lobby už ho zřejmě nezastaví. Tým expertů pod vedením děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Zimy nedávno předložil návrhy pro zpřístupnění konopí pro léčbu a výzkum. Možná v příštím roce budou moci marihuanu legálně užívat pacienti s rakovinou, roztroušenou sklerózou nebo atopickým ekzémem ke zmírnění příznaků. Počítá se s tím, že rostliny s omamnými látkami budou za přísných podmínek pěstovat jen osoby s licencí, domácí pěstírny budou nadále protizákonné. „V Izraeli je pět skleníků, kde se smí pěstovat konopí pro léčbu. Naopak ve Švýcarsku roste na políčcích, která jsou ovšem mimořádně přísně střežená,“ popisuje šéf Hempu různé přístupy. Do státem organizované produkce se hodlá určitě přihlásit. Podle Zimy se počítá s tím, že by v Česku mohli být dva až deset licencovaných pěstitelů. O licenci by se dle prvotních úvah měli ucházet v tendru, který má být dvoukolový. Nejprve by se posuzovalo, zda uchazeč splňuje technické požadavky. Třeba že je schopen pěstovat rostliny v uzavřených sklenících, pokud to zdejší předpisy budou striktně požadovat. V druhém kole se má posuzovat cena a kvalita marihuany. Na pěstování, kvalitu a trh by dohlížela Státní agentura pro léčebné konopí zřízená ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Zájemců o státní zakázku na dodávky léčivé drogy se v Česku určitě najde dost. Nebude nutné spoléhat na dovoz jako u konopí, které neuvádí do rauše.

Cannabis a Kanada Světovou jedničkou v produkci konopných potravin je Kanada. Jejich hlavním odběratelem jsou Spojené státy, kde se nesmí pěstovat ani technické konopí. „Tisíce litrů konopného oleje se z Kanady vyvážejí prostřednictvím firmy Dr. Omega. Míří i na český, slovenský a v posledním roce i třeba na chorvatský trh,“ uvádí šéf sdružení Konopa Michal Ruman.